Článek
Úvodní fotografie se váže k velikonočnímu zvyku ve vesnici Haux na jihozápadě Francie, kde tradičně připravují na obří pánvi obří omeletu ze 4500 kusů vajec, aby se z ní najedla celá vesnice. Těsto v pánvi musí míchat hned několik kuchařů vyzbrojených dlouhými dřevěnými lopatkami. Tento zvyk prý vznikl při Napoleonově návštěvě vesnice; tolik mu zachutnala místní omeleta, že požádal (podle jiných pramenů přikázal, ale pojďme věřit, že byl zdvořilý), aby místní obyvatelé dali dohromady vejce na omeletu tak velkou, aby nakrmila celé jeho vojsko. Ochutnali byste?
V Mexiku zdobí vyfouknuté skořápky pro trochu jiné účely než my naše kraslice. Vylomí v nich trochu větší otvor, vnitřek vyplní barevnými konfetami a otvor přelepí hedvábným papírem - na to, jak takové cascaróns (= skořápky) vyrobit, se můžete podívat ve videu. Asi by vás nenapadlo (mě tedy určitě ne), co s nimi pak dělají. Číhají za rohem na své blízké, aby jim skořápku mohli rozbít o hlavu! Tento zvyk z pomezí Mexika a USA má prý kořeny ve Španělsku, kde otcové dětem, které zlobily, rozbili o hlavu vejce, aby tak dali najevo své zklamání z chování dítěte. Ovšem křápnutí pouhé skořápky určitě nebolí, a přínos pro „napadeného“ jakékoli nepohodlí bohatě přebije - z rozbité skořápky mu totiž na hlavu prší štěstí - a to se jistě vyplatí. A navíc je to tak krásně barevné!
Švýcarská tradice by se asi našim dětem také zamlouvala - ve městě Zürich si totiž děti mohou zábavnou kratochvílí snadno přivydělat. Vejce uvařené natvrdo podrží před sebou tak, aby se do něj (rozuměj do toho vajíčka) dospělý mohl strefovat mincemi ("Zwänzgerli"). Pokud mince pronikne skořápkou a zasekne se do vajíčka, dospělý vyhrává a s mincí si bere i vajíčko. Pokud se ale nepodaří minci do vajíčka zaseknout, penízky putují do kapsy dítěte. Tak co říkáte, osvěžíte své rodinné svátky něčím novým?
I v Papui-Nové Guineji je hlavním náboženstvím křesťanství, takže Velikonoce slaví také. Ovšem čokoládovým dobrůtkám tak pšenka nekvete - je tam totiž tak horké a vlhké podnebí, že by se ze zajíčků a kuřátek rychle staly čokoládové loužičky. Jestlipak byste uhodli, čím Papuánci zdobí velikonoční stromek, který před Velikonocemi využívají jako místo uctívání? Tabákem a cigaretami! Dokonce to dělají i v kostelech, a tyčinky tabáku a cigarety pak po velikonoční bohoslužbě rozdávají, čímž si pochopitelně předem zaručují dostatečnou účast.
Na závěr jedna americká tradice ze třicátých let minulého století: Easter bonnet (= velikonoční klobouk). Způsobil to vlastně americký skladatel populárních písní - určitě znáte například jeho vánoční „White Christmas“, který se inspiroval velikonočním průvodem v New Yorku a složil o něm píseň „Easter Parade“ s textem:
Ve svém velikonočním čepečku
se všemi volánky na něm,
budeš nejskvělejší dámou ve velikonočním průvodu.
V době velké hospodářské krize nebyly sice úplně prostředky na rozhazování za nové ozdoby hlavy, ale starý klobouk s novou výzdobou je vlastně svým způsobem také nový.
Jak se vám líbí?
Jarní klobouky
