Článek
Na bruselském webu Politico, který sám sebe charakterizuje jako „globální nestranickou zpravodajskou organizaci zabývající se politikou“, vyšel článek pod názvem „Jak vyhrát evropské volby“. Na základě průzkumu tzv. Eurobarometru mezi 26411 občany evropských zemí bylo zjištěno, která témata lidé považují (pro tyto volby) za nejdůležitější; každý respondent mohl uvést nejvýše čtyři priority.
Mezi nejzávažnějších pět témat se dostala Chudoba a sociální vyloučení (33 %), Veřejné zdraví (32 %), Ekonomika a tvorba pracovních míst (31 %), Obrana a bezpečnost EU (31 %) a Opatření proti změně klimatu (27 %). K mému podivu se téma Migrace a azyl ocitlo až na sedmém místě, ještě za vágně pojmenovanou Budoucností Evropy. Celkově prý pouze 8 % respondentů (převážně z Kypru a Malty) přiřadilo migraci nejvyšší prioritu a jen necelá čtvrtina ho vůbec jako prioritu uvedla. Divím se, protože v poslední době stoupá množství incidentů po celé Evropě a v médiích se lze dočíst o obrovských problémech, které různé země v tomto směru sužují.
Například Švédsko se podle některých zpráv „proměnilo z modelového sociálního státu na varovný příklad, neboť občané narození v zahraničí nyní tvoří 20 % obyvatel země a vládní představitelé jsou v souvislosti s tím vyvedeni z míry kriminalitou, ekonomickými hrozbami a zhoršujícím se vzděláním.“ Skoro 60% Švédů je přitom ale prý nejvíce znepokojeno změnou klimatu. Občany Francie, o jejíchž potížích se dočteme třeba v článku Francie nezvládá migraci. Mladí se mstí na všem, co souvisí se státem, tvrdí senátor Fischer, prý nejvíc trápí chudoba a sociální vyloučení. A tématem Německa, kde rostou obavy z imigrace a demonstruje se tam za chalífát, je „Ochrana a bezpečnost EU“. No i když, ono to vlastně souvisí…
Politico se zabývá i volební účastí v jednotlivých zemích. Češi se tradičně do eurovoleb nijak nehrnou, jak vidíte v následujícím grafu vytvořeném na základě dat z tzv. Eurobarometru. Růžově je označená pravděpodobnost, že voliči přijdou k volbám v roce 2019, šedivá kolečka ukazují, kolik jich v roce 2019 skutečně volit přišlo, a červeně je letošní předpověď pro nadcházející červnové volby:
Graf ukazuje, že v minulých volbách jsme nejnižší volební účast neměli my, ale náš soused – Slovensko, ovšem i tam se letos podle průzkumu chystá k volbám mnohem vyšší procento lidí. Nejmenší zájem projevuje Bulharsko, kde k letošním volbám hodlá dorazit méně než 50 % občanů. V ostatních zemích je očekávaná účast spíše nad 50 %, celkově o 10 % více než při volbách do Evropského parlamentu v roce 2019. Jak ale vidíme, předpovědi se někdy dost výrazně liší od skutečné účasti - podívejte se třeba na Nizozemí (třetí odshora).
Čím to, že tentokrát o evropské volby projevuje zájem viditelně víc lidí napříč Evropou? Podle ČTK si jen asi třetina občanů EU v současné době myslí, že se věci v Evropské unii obecně ubírají správným směrem, opak si myslí celých 48 procent dotázaných. V Česku je tento poměr podobný, 31 procent respondentů je s procesy v současné Evropské unii spokojených, 56 procent nikoliv. Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsola prohlásila, že „Evropané si uvědomují, že u volebních uren jde o hodně. Osm z deseti Evropanů tvrdí, že hlasování je vzhledem ke kontextu ještě důležitější.“ Co si myslíte vy?
