Článek
Já osobně jsem lucidním snílkem od dětských let. Dodnes si naprosto jasně pamatuji počátek této dovednosti. Byl to totiž opakující se, děsivý sen, ve kterém jsem padala z vysokého sloupu. Dokud mě po nějakém čase nenapadlo ve snu roztáhnout paže a létat, budila jsem se hrůzou uprostřed noci. Když jsem tímto způsobem zjistila, že se mohu v některých snech přemisťovat podle své vůle, prolétala jsem ve snech celé dětství i pubertu.
Podobné noční můry, říká se jim idiopatické (nemají reálný podklad v podobě nějakého traumatu), postihují 90 % lidí, nejčastěji mezi šestým a třináctým rokem života. V dospělosti se objevují u 4 až 8 % populace. Ale jinak je to samozřejmě s nočními můrami, které jsou způsobeny traumatem. Víme, že noční můry se vyskytují v REM fázi spánku, na rozdíl od takzvaných nočních děsů, které se objevují hned na začátku spánkového cyklu (v NREM). Noční děsy mají jiný průběh než noční můry, člověk (většinou dítě) se náhle posadí v posteli, má otevřené oči, úzkostný výraz, často křičí a utíká ke dveřím, jakoby chtěl před něčím uniknout. Je třeba tedy rozlišovat i tyto dvě různé poruchy spánku.
Kromě několika lucidních snílků, které znám, i autor nejznámější knihy o lucidním snění, psycholog Steven LaBerge, píše o překonání noční můry v dětství. Uvádí sérii svých vlastních snů odehrávajících se pod vodou, které se mu zdály jako pětiletému, musel si v nich vždy uvědomit, že to, co prožívá, je jen sen.
„V plně lucidním snu pak snící dosahuje třetí fáze, když si konečně uvědomí, že to, čím prochází, je zážitek čistě duševní povahy, a že snový svět, který ho obklopuje, je zcela oddělený od světa fyzického. Být takto lucidní předpokládá, že snící dosáhl Piagetova třetího stadia a ví, že sny jsou pouze mentální zkušenosti. Vzhledem k tomu, že tohoto stadia dosahují některé děti ve věku pěti let, můžeme předpokládat, že ve stejné době se u nich mohou začít objevovat lucidní sny. A skutečně, moje první lucidní sny se odehrály přesně v tomto věku a mnoho dalších lucidně snících uvádí, že jejich zkušenost s lucidním sněním začala mezi pátým a sedmým rokem.“ - Stephen LaBerge
A teď bych Vám chtěla nastínit mé vysvětlení, jak že si to matička příroda naplánovala s lucidním sněním.
Slavný psycholog Erik Erikson formuloval vývojovou teorii psychiky člověka pomocí takzvaných psychosociálních krizí (nejznámější je asi puberta a krize středního věku), konfliktů, kdy podvědomí (nevědomí) staví člověka do obtížných situací. Těmto situacím říká „bod obratu“, bud’ je v něm krize vyřešena, pak nastává vývoj kupředu, neboli růst, nebo vyřešena není a vývoj je porušen.
Já jsem přesvědčena, že právě dětské noční můry takovým bodem obratu jsou. Pokud dítě uvnitř snu překoná svůj strach a projeví svou vůli, třeba zažene strašidlo, nebo vyřeší nebezpečnou situaci, naučí se lucidně snít. Jeho mozek pak má další možnost (cestu), jak se úspěšně vyvíjet a učit. Pokud ne, noční můra stejně časem sama vymizí.
Bod obratu, kdy dětská noční můra vyústí, nebo nevyústí do probuzení ve snu, tedy nastává nejdříve kolem šestého roku věku dítěte. Je příznačné, že tuto dobu uvádí i S. LaBerge jako počátek schopnosti lucidně snít a spojuje jej s třetím vývojovým stadiem chápání snu.
Předpokládám, že nejste psychologové, abyste hned věděli, o čem je vlastně řeč. Takže, podle teorie jiného slavného psychologa, Jeana Piageta, se u dětí mění chápáni reality a snu v souvislosti s věkem. V první fázi, asi do čtyř let, děti neodlišují sny od reality, mezi čtvrtým až šestým rokem už dokáží částečně odlišit, ale nevědí přesně, co vlastně sen znamená. Děti ve věku od pěti do osmi let postupně začnou chápat, že sny se odehrávají jen v jejich hlavě.
Možná, že by se někdy v budoucnosti mohl objevit nový předmět „základy snění“. Bylo by to něco, jako povídavá výtvarná výchova. Děti by mohly mluvit o tom, co se jim zdálo, a u toho kreslit a modelovat z plastelíny, stříhat obrázky, lepit a dělat koláže.
Zdroje:
Jurištová, M: Bílá kniha lucidních snů - Průvodce, 2021
La Berge S, Lucidní snění, DharmaGaia, 2007
