Článek
Sen je jakási naše vlastní, soukromá realita. Protože tuto snovou realitu prožíváme (více, či méně vědomě) třetinu života, rádi bychom věděli jak moc, nebo málo, je odlišná od naší bdělé reality. Je to ale trochu problém, protože během snu, je mozek poněkud utlumený a jeho centra pro logiku a racionalitu jsou v podstatě vypnutá. Existuje ale určitý, dnes už objektivně potvrzený a měřitelný, stav vědomí, ve kterém se původně utlumená centra mozku probudí. Je to takzvaný lucidní sen, jehož výzkumem vědci získávají mnoho zajímavých informací, které s velkou pravděpodobností platí i pro nelucidní snění.
Vrátíme se tedy k otázce: „Jak ve snu plyne čas?“
Díky testování časových úseků v lucidních snech vědci zjistili, že čas ve snu ubíhá zhruba stejně rychle jako v bdělé realitě. Dokonce při jednom pokusu, kdy testované osoby v lucidním spánku dělaly dřepy, byl čas potřebný pro tento úkol ještě delší než v realitě. Vědci to zdůvodňují nedostatkem zpětné vazby od svalů a rozdílem v rychlosti nervového zpracování při snění ve srovnání s bděním. Díky dalším výzkumům víme, že motorické činnosti, které člověk vykonává v lucidním snu, jsou zaznamenávány mozkem, jakoby se doopravdy děly. Pokud ve snu třeba zatínáte svaly na rukou, aktivují se příslušné části mozkové kůry zodpovědné za vnímání tohoto pohybu. Bylo také zjištěno, že i tělo reaguje na pohyby ve snu fyziologicky, například při snovém sprintu zvýšeným srdečním tepem a rytmem dýchání. Vaše pohyby ve spánku tedy časově zhruba kopírují bdělou realitu.
Jak je tedy možné, že čas ve snu vnímáme jinak než v realitě?
Dalo by se to vysvětlit tím, že se sen odehrává v obrazech, podobně jako když sledujeme film. Dokonce nás nevědomí občas vybaví jakousi falešnou pamětí, kdy máme pocit, že ten příběh vlastně známe od začátku, takže si děj dáváme do souvislostí.
Takže je to tak, že si v noci v hlavě přehráváme film? Že by sen byly představy a fantazie?
Bude to složitější, protože bylo zjištěno, že zrakové zpracování informace v lucidním snu je mnohem blíže skutečné percepci (vnímání) než pouhým představám při bdění. Velmi pravděpodobně i nelucidní sen bude mít tento kognitivní vzorec. To znamená, že prožitek snu je pro nás skutečně spíše zvláštním druhem reality.
Vypadá to, že ve snu jsme vtaženi do simulovaného příběhu, který se odehrává v jednotlivých, velice krátkých scénách nebo epizodách. Jsme herci v útržcích našeho soukromého dramatu, jehož režisér mění scény velkou rychlostí.
Znamená to, že se sen odehrává v jakýchsi časových kvantech?
Odpověď zatím neznáme. Fyzikové teoretizují v této souvislosti o svinuté kvantové realitě.
„Subjektivní vjem plynutí času nemusí být důsledkem jakési změny rychlosti průběhu elektrochemických reakcí v našem mozku, ale může být dán tím, že v soustavě psýché, v důsledku kvantově-relativistických efektů, čas plyne jinak než v okolním prostoru…Svinutý stav psýché umožňuje rozvinutí smyslových obrazů, vzorců myšlení a jednání. REM fáze spánku je charakterizována krátkodobým svinutím celé mysli na úroveň dokonce nižší, než je v bdělém stavu. Protože mozek ve spánku nepřijímá žádné informace z okolí nebo je přijímá jen v omezené míře, uvolněnou energií rozvinuje informace ze svého nevědomí do vědomí v podobě snů.“ - Rostislav Szeruda
Hádanka plynutí času ve snech je tedy stále otevřená, ale je dost možné, že nám jednou toto tajemství odhalí právě kvantová fyzika.
Zdroje:
Baird, Benjamin, Sergio A. Mota-Rolim, Martin Dresler. The cognitive neuroscience of lucid dreaming. Neuroscience & Biobehavioral Reviews. May 2019, 100: 305–323.
Jurištová, M: Bílá kniha lucidních snů - Průvodce, 2021
Szeruda, R: Nový pohled na lidskou duši a vědomí, 2016
Článek: https://www.sciencefocus.com/science/how-does-time-change-when-we-dream
