Článek
Zaklínat se mládeží, která beztak vysedává u počítače, je velmi účinné. To přece nikdo nechceme, aby se nám děti poflakovaly; kdo sportuje, nemá čas na hlouposti, navíc netloustne a ve zdravém těle, zdravý duch, tak otevřeme štědře stavidla státního rozpočtu, vždyť jde o naše děti!
A stavidla se otevírají. Máme Národní sportovní agenturu, přes kterou proteklo např. v roce 2019 až 2022 ze státního rozpočtu na podporu sportu 26,5 miliardy korun. Ještě jednou. Sedm a půl miliardy ročně. Obří objem peněz, který má zajistit sportovní vyžití na profesionální i amatérské úrovni.
Kdo by neměl rád sport. Česko teď žije mistrovstvím světa v hokeji, fotbal milujeme všichni, regionálně máme hvězdné sporty kolektivní i individuální. Fandíme rádi, aktivní sport je součástí civilizovaného života. Je pochopitelné a vítané, když stát dává peníze na podporu sportu.
Každou chvíli se však ukáže, že ten či onen sportovní svaz nenakládá se svěřenými penězi úplně v souladu s původním účelem. Poslední měsíce rezonuje éterem případ tenisového svazu a koumáka Kaderky, z minulosti určitě vzpomeneme i odliv peněz v jiných sportech. Kde jsou peníze, tam se bere bokem, jak praví staré auditorské přísloví. Nepotřebují tyhle štědré penězovody taky nějakou kontrolu?
Matky, které smutně vracejí do regálů pořádné sportovní boty pro děti, protože si to jejich rozpočet prostě dovolit nemůže, s povzdechem čtou příběh koumáka Kaderky, který si na přílivu peněz z Národní sportovní agentury do tenisového svazu postavil rodinný byznys.
Sportovní kluby na nejnižší úrovni jsou popotahované za každou špatně doloženou desetikorunu, trenéři mnohdy věnují čas dětem jako charitu bez nároku na odměnu. Zato v nejvyšších patrech se miliony rozdávají na zlatém tácu bez kontroly.
Minulý týden proběhla médii zpráva, že Nejvyšší kontrolní úřad po kontrole v NSA podal trestní oznámení. Z prověrky kontrolorů vyplynulo, že sportovní agentura nesledovala a nekontrolovala využití dotací a dodržování stanovených podmínek.
❗️@NKU_Cz podal kvůli zjištěním při své kontrole Národní sportovní agentury trestní oznámení. Z prověrky kontrolorů vyplynulo, že sportovní agentura nesledovala a nekontrolovala využití dotací a dodržování stanovených podmínek. https://t.co/PmJl1MKO9C ⤵️
— iROZHLAS.cz (@iROZHLAScz) May 9, 2024
V době zcela nedávné, kdy se nám vinou Covidu a začátku války na Ukrajině rozjela inflace, probíhaly demonstrace proti chudobě. Ukázalo se, že na náměstích s transparenty o chudobu zase tak nešlo, spíš o prezentaci antisystémových sil. Ale opravdu nemáme chudé lidi? Samozřejmě že máme. Jen rodiče od dětí neběhají před kamerami zpravodajských štábů.
Rodiče z početných rodin demonstrovali proti chudobě pragmatickými škrty. Jíst se musí, jezdit do školy taky. Demonstrace proti chudobě rodin neprobíhaly hlasitě a okázale. Probíhaly tichým a smutným odhlašováním dětí z kroužků. Bez chleba a mléka se neobejdeme, bez flétny a fotbalu budeme muset.
Nemůžeme si už dovolit další kvalitní sálové boty, roční poplatek svazu, oblečení na trénink v létě i zimě ani víkendové dojíždění na turnaje. V takových chvílích by se třeba hodila nějaká podpora od státu, což?
Zatímco do organizovaného sportu tečou z našich daní nekontrolovaně miliony, jejich zamýšlení koncoví uživatelé se nedostanou ani k těm pár stovkám. A přitom by třeba stačilo rozdávání milionů hlídat už u pramene. Není třeba vymýšlet nové cesty, v právním státě, navíc členské zemi EU, je snad dost institucí, kde se dá inspirovat nastavením systému vnitřních i externích kontrol.
Nám rodičům zatím zbývá jen si nad novinovými titulky sarkastiky zpívat. Tak co děti, mají si kde hrát?
