Milion eur pro demokracii

Co teď zbývá? Že se Slováci umějí spojit ve vytrvalých protestech, prokázali již po vraždě Martiny a Jána. Síla občanské společnosti, i to obyčejné lidské naštvání, že tohle tedy ne, byla vidět v samotném Slovensku, ale také zřejmá zbytku Evropy.

Ale k čemu ty protesty nakonec byly? Na nějakou dobu nastolily demokratickou náladu, následovanou vítězstvím Zuzany Čaputové. Jenže dál to všichni známe, neshody mezi politickými stranami, i existující demokratickou koalici zničil populismus a ztráta důvěryhodnosti. A k tomu příval dezinformací, plíživě se nálada změnila ve všeobecnou naštvanost a rezignaci .

Slováci prokázali mnohokrát odhodlanost protesty v mnoha městech, ale nestačilo to na Ficův populismus a informační válku z východu. Mají tedy protesty nějakou cenu?

Je dobré připomenout, že v posledních parlamentních ani prezidentských volbách nebylo vítězství populistů vůbec jednoznačné. Parlamentní volby přinesly různé potenciální kombinace a pravděpodobnou variantou byla i demokratická vláda. Pellegrini nakonec svým postojem umožnil Ficovi sestavit současnou vládu, která už teď krok po kroku přetáčí orientaci země více k autoritářství.

I prezidentské volby vypadaly na velmi těsný zápas. Pellegrini měl obrovskou výhodu vládní podpory plus populistů a extremistů z celého spektra. Přesto měl druhý kandidát, který slíbil „pouze“ principy demokracie a civilizované směřování, velmi slušný výsledek a podporu 1,2 mil hlasů.

Co můžou dělat lidé, kteří chtějí Slovensko demokratické? Kteří nechtějí být do pár let gubernií Ruska? Ano, demonstrace Slováci umějí, ale jaký efekt můžou přinést, když zákonodárnou i výkonnou moc zastávají nedemokraté?

Je zcela legitimní, že se Slováci bojí války. A výsledky posledních voleb určitě ovlivnilo, že se nechali hrozbou zastrašit. Společnost a její představitelé je rozdělena ochotou hrozbě čelit. Buď se přihrbit a vyvolávat hesla o touze po míru, nebo aktivně na míru v Evropě pracovat.

Nedávno jsem svému oblíbenému komentátorovi odpovídala na síti X, že Slováci nepotřebují novou demokratickou stranu, ale slovenskou verzi Milionu chvilek pro demokracii. Jasně sjednocenou občanskou společnost, která otevřeně prokazuje vůli k civilizovanému směrování a zároveň tlačí na rozhádané demokratické strany, aby se sjednotily v boji proti většímu zlu.

A on se ten „Milion chvilek“ najednou ukázal. Ne na náměstích. Ne odznáčky a hesla. Zatímco Fico se lísá k Putinovi prohlášením, že Slovensko nedá na zbraně pro Ukrajinu ani „eúro“, skvělí Slováci demonstrují penězi.

Inspirace českou občanskou iniciativou, nápad jednoho člověka z nezávislého deníku, logistická spolupráce s Čechy. Spojení velké vůle a pár chytrých lidí umožnilo Slovákům hlasovat ještě jednou, hlasovat eury.

Sbírka běží 7 dní. V momentě, kdy sepisuji tento text, už 52 263 dárců shromáždilo naprosto neuvěřitelných 3 225 898 EUR. Můžeme namítat, že my Češi stále s 6 miliardami korun pomoci Ukrajině nad jejich 75 miliony korun vedeme. Ovšem my přispíváme dva roky, Slováci týden.

Sbírka motivuje zklamané Slováky, inspiruje ostatní evropské státy. Ty, co jsou pro Rusko nejvíc na ráně, i ty západní. Obyčejní Slováci ukazují, že umějí - na rozdíl od planých frází o míru - skutečně převzít odpovědnost za obranu Ukrajiny.

Těším se na dobu, kdy bude naší největší starostí soupeření Čechů a Slováků v hokeji, kvalitě piva nebo kráse dívek. Do té doby pojďme společně fandit nám všem, abychom spravedlivou naštvaností pomohli vykopat Putina z Ukrajiny i z našich hlav.

Milí Slováci, už sedm dní se s vámi držím kolem ramen a zpívám vaši hymnu. Slováci ožijú!