Článek
Mezinárodní festival dokumentárních filmů, Jihlava, 2018. Debata o robotizaci. Skupina erudovaných odborníků z oblasti kybernetiky, průmyslu, vzdělávání a odborů přemýšlí, jak robotizace nahradí lidskou práci a jaký dopad to bude mít na strukturu zaměstnání. Pro zajímavost - před 8 lety odborníci čekali, že nejdříve budou robotizací nahrazeni dělníci. Dnes se ukazuje, že díky nízkým vstupním nákladům na AI jsou snadněji nahraditelné „kancelářské“ práce.
Proč událost na MFDF zmiňuji? S moderátorem tehdejší debaty se znám a psala jsem mu jako divák zpětnou vazbu. Řeč přišla i na brzké vstávání, oba jsme byli vzhůru v nekřesťanskou dobu taky proto, že jsme si ještě potřebovali vyžehlit košile.
Tenkrát jsem poznamenala: „O skutečném průmyslu 5.0 může být řeč, až si nebudeme muset žehlit košile.“
Technologický vs. společenský vývoj
Samozřejmě technologie, které umí žehlit bez lidské ruky, dávno existují. Bariéry jejich zapojení do běžné praxe jsou dvě. Vstupní náklady jsou vysoké. Horší bariéra je mentalita. Můžeme si vykládat něco o rovných příležitostech a emancipaci, ale stále se žehlení a domácí práce berou většinově jako ženské práce. Alespoň v našich končinách.
Už teď slyším několik rozčilených mužů, kteří křičí: „Ale já si přece umím vyžehlit sám!“ Ano, skvěle, gratuluji. Ale přiznejme si, jste v těžké menšině, patrně z mladší generace a nejspíš jste někdy žili ve velkém městě nebo v zahraničí. Také je rozdíl v tom, že pokud muž opravdu žehlí, tak častěji svoje košile, nikoliv pro zbytek rodiny.
Podtitulek vlastně říká všechno; zatímco technologie se mění raketovou rychlostí, návyky ve společnosti, v rodinách, jsou zabetonované v minulosti. Zejména muži berou za správné jen to, co dělala jejich maminka a ta zase opakovala to, co její maminka… Zkrátka od žen se očekává rozsah práce jako z dob, kdy muž vydělával peníze a žena doma vařila, až táta přijde z roboty.
Při dnešních technologiích by měl táta přijít s roboty, aby neotročil vlastní ženu.
A ty vysoké vstupní náklady? Pokud by třeba systém na praní a žehlení stál v řádu stovek tisíc, pro domácnost by bylo nepředstavitelné si jej pořídit. Ale hračky pro přerostlé chlapce v podobě horských kol, rychlých aut a novinek v ICT ve stejné ceně? Ty má přece už dnes spousta domácností.
Aplikace technologií do praxe ve světě mužů
K tomuto článku mě inspiroval smutnější důvod než žehlení. Na sociální síti mám kamarádku, krásnou, chytrou a vtipnou. Taky má vynikající vkus, fotí módní okénko, zkrátka šarmantní dáma. Je to šarmantní dáma na vozíčku. Nedávno si povzdychla, že kdyby se současné technologie a vědecké poznatky aplikovaly na opravdové zlepšení života, většina dnešních vozíčkářů by mohla chodit. S robotickou dopomocí například.
Jenže se pohybujeme ve světě, který z velké části neřídí dospělé osoby, ale nevyzrálí chlapci (vůbec nemluvím o věku). Když je moc aplikace vědeckých poznatků koncentrovaná do rukou přerostlých mimin, nejnovější technologie nemají šanci zlepšit kvalitu života jiným. Nejnovější poznatky se aplikují do rychlejších aut, počítačových her a porna. A válek.
Emancipace, ale vocamcaď pocamcaď
A pozorný čtenář už ví, jak odpovědět na titulek. Proč roboti nežehlí? No protože to žena udělá zadarmo. Stejně jako úklid domu, praní a ostatní domácí práce.
Žijeme v zemi, kde 40 let socialismu zdeformovalo mimo jiné i fungování služeb. Na jednu stranu ženy nahnal do továren a do polí, na druhou stranu neexistovaly buržoazní přežitky - služby pro domácnosti. Mnohem jednodušší je vytvořit legendu o správné ženě, která přece všechno zvládne.
Takže i když už 37. rok žijeme bez rudé hvězdy nad hlavou, mentalitu z dob socialismu jsme si v mnohém změnit neuměli. Služby na „ženské práce“ existují ve velmi omezeném rozsahu, mimo velká města prakticky nejsou. Ony to naše správné ženy přece zvládnou. Kdysi v Británii na mě hleděli s otevřenou pusou, když jsem říkala, že nám nechodí řemeslníci na umývání oken, ani uklízecí paní, ani žehlící paní a ani u nás nemáme au-pair na hlídání a vyzvedávání dětí. Od toho je maminka.
Nekvalifikovaná práce kvůli flexibilitě
A ano, opět vás slyším, nebojte. Někteří z vás přece mají paní na uklízení! I na žehlení. A viděli jste někdy pána na žehlení? Proč by to muž proboha dělal? Za tak málo peněz?
Často k ženám, které se živí jako paní na uklízení, slyším jízlivé - kdyby se líp učila. Je to další z našich společenských předsudků. Nízce kvalifikované práce u nás mnohdy ženy vykonávají ne proto, že jim chybí vzdělání. Úklid nebo pokladní v supermarketu dělají ženy často proto, že to jsou v regionech jediné typy flexibilních úvazků, pokud potřebují sladit práci s péčí o rodinu.
V zemi, kde je mj. více VŠ studentek a VŠ vzdělaných žen než mužů, by se společnost měla naučit využívat jejich kvalifikaci, pro vzájemnou výhodnost.
Proč ženy nechtějí děti
Sice se zpožděním jedné generace, ale konečně se řeší, proč nám ty ženy nechtějí rodit. Trochu se v debatách zapomíná na to, že už ani generace z populační exploze 70. let nepřivedla na svět dost potomků řekněme před 25 lety, takže dnešních mladých je prostě málo.
Denně čteme rady odborníků - mužů - co je třeba změnit, aby ženy chtěly mít děti. Změnil se životní styl. Změnily se i ženy. Dovolím si proto závěrem malou radu neodborníka - ženy:
Možná by dnešní dívky měly větší motivaci přivést na svět děti, kdyby se od nich neočekávalo automaticky, že s mateřstvím se promění na domácí roboty zdarma.
Možná by společnost měla víc pracovat na výchově mužů ne-mamánků. A domácí práce nechat robotům.
Zdroje:
iRozhlas: Nahradí roboti lidskou práci? O umělé inteligenci se debatovalo na jihlavském festivalu, 30. 10. 2018
ČSÚ: Sčítání obyvatelstva 2021, údaje o vzdělání
