Článek
Istanbulská úmluva. Dokument, který se snaží o potírání násilí na ženách. Text, který ratifikovala už většina evropských států, tedy až na Českou republiku. Současná vláda uvedla, že se snaží najít shodu v „citlivém tématu“. Domácí násilí je bezpochyby citlivé téma, avšak dle mého názoru je chyba v tom, že tato úmluva nebyla ratifikována mnohem dříve, ideálně ještě před nástupem současné vlády. Pojďme si nyní říct, jak ve skutečnosti vypadá domácí násilí.
Psychické násilí
Věty typu: „Ty jsi zase nevyklidila tu myčku?“ „Jsi hloupá! Před návštěvou raději nemluv, nikdy z tebe nevypadne nic inteligentního!“ „Ještě jednou tohle uděláš, a fakt ti jednu fláknu!“ „Já budu odpočívat, a ty mazej uklízet, ty si odpočinek nezasloužíš!“
Manipulace, nadávky, lži, ponižování, zastrašování, křik, nerespektování názorů, doslova psychický teror. Ale taky strach z toho, až zas přijde domu a co přijde po tom. Děsná nevyzpytatelnost. „Nikdy jsem nedokázala odhadnout co bude. Jestli přijdou další facky, nebo bude všechno fajn. Stačilo jen zaslechnout zvonící klíče na chodbě a hned jsem věděla, co přijde. Návaly úzkosti, strach, klepala jsem se, chtělo se mi zvracet. Traumata z toho si nesu dodnes, ten člověk nás málem zabil,“ popisuje jedna z dotázaných obětí.
Podobné situace však nemusí nutně zažívat jen partneři násilníka, ale i děti. „Pamatuji si, jak jsem přišla do školy s modřinami na obličeji. Bylo to asi ve čtvrté třídě a někteří spolužáci se mi posmívali. Druhý den jsme měli ve škole přednášku od policie, já místo toho byla u výslechu na policejní stanici,“ vzpomíná další oběť. „Když jsem byla malá a jezdila jsem k tátovi, měla jsem zakázáno volat a psát domů. Několikrát mi i zabavil telefon. Byla jsem dítě, takže se mnou šlo tak lehce manipulovat, a on toho zneužíval.“
Násilník dokáže dostat oběť na úplné dno. V mnoha případech je oběť na násilníkovi ekonomicky i psychicky závislá, a nechce odejít. Když se někdo ptá, odpovídá, že je všechno dobrý. Když někdo zjistí pravdu, přijde omlouvání jeho chování. „Vždyť on ale není tak špatný, měl jen blbej den“. Modřiny spolehlivě zakryje make-up, ale na jak dlouho? Dříve nebo později si vždycky někdo všimne, a svádět to pořád dokola na pády, sport nebo úrazy také není příliš dobrá volba. Ale proč je vlastně tak těžké od násilníka odejít?
Domácí násilí má několik fází, jedna z nich je takovým „obdobím klidu“. Dárky, omluvy, usmíření, hezké zážitky. Právě to donutí oběť říct si, že teď už to bylo opravdu naposled a že se to nebude opakovat. To ji ale dostává do prekérní situace. Na jednu stranu se bojí odejít. Cítí bezmoc a strach z dalšího konfliktu. Na stranu druhou se právě kvůli „fázi klidu“ snaží pochopit a vysvětlit si jeho chování. Mnohdy v tom hrají roli i děti. Oběť nechce, aby její děti vyrůstaly v neúplné rodině nebo má strach z toho, že by zůstaly v péči partnera.
Častým důvodem zdržení se od útěku může být absence místa, kam by se dalo utéct. S tím velmi úzce souvisí i ekonomická závislost na partnerovi. Ten kontroluje finance oběti a může se stát, že k nim ani ona sama nemá přístup. Oběť také dost svazují stereotypy. Věty typu „určitě to není tak hrozné,“ či „moc to přeháníš“ oběti rozhodně nepomohou, ba naopak.
Roli v tom může hrát i přesvědčení, že za násilné chování může závislost (alkohol, drogy apod.). V České společnosti je také časté, že je výpověď oběti zpochybňována.
Bezpečnostní plán
V případě, že se necítíte ve vztahu bezpečně, je na místě vytvořit si bezpečnostní plán. Především si dejte dohromady důležité doklady a telefonní čísla. Průkaz totožnosti, rodný list, kartičku zdravotního pojištěnce, popř. důležité doklady dětí. Také by bylo vhodné informovat sousedy, rodinu a kamarády v případě, že se chystáte odejít. Mohou vám poskytnout dočasný azyl. Pokud máte pocit, že by mohlo dojít k dalšímu napadení, můžete si se sousedy domluvit nějaký signál, kterým dáte najevo, že jste v ohrožení.
Také si uvědomte, v jaké místnosti se během eskalace konfliktu nacházíte - je důležité být někde, odkud se dá v případě násilného jednání lehce dostat. Rozhodně nezapomeňte na vytvoření tzv. bezpečnostního zavazadla. Do něj si dejte již zmíněné doklady, důležité dokumenty (smlouvy, účty apod.), léky, peníze, klíče, věci denní potřeby a další předměty, co uznáte za vhodné. V případě, že s sebou berete i děti, informujte o této skutečnosti OSPOD, může vám to usnadnit další jednání.
A pokud máte pocit, že u vás doma není něco v pořádku, neváhejte se obrátit na odborníky! Může to být těžké, ale zároveň vám to může zachránit život. Také připomínám, že je v České republice možnost nechat násilníka vykázat ze společného obydlí až na dobu 7 dní. Tuto pravomoc má rovnou policie ČR, pokud usoudí, že je to třeba, tudíž se jedná o rychlé opatření, oproti např. soudním nařízením, která mohou přijít následně (zdržení se jednání, zdržení se kontaktu).
Přidávám také pár kontaktů na pomoc.
Nováková Zuzana
Poradce pro oběti - PMS Jablonec n.N.
znovakova@pms.justice.cz
724 866 546
Bílý kruh bezpečí
116 006
www.116006.cz
