Článek
Pamatuji si, že vánoční výzdoba v obchodech bývala až v listopadu, ale už je tomu pár let, kdy začíná být už v říjnu. Pro obchodníky to možná dobré je, ale nemyslím si, že to ocení lidé. Nebo aspoň z mého okolí slyším: „Už jsou tam Vánoce,“ není z toho slyšet žádná radost, spíš se všichni diví, že tak brzo a dostávají se do stresu. Většina myslí na to, co je ještě potřeba udělat – uklidit, kolik toho letos napeču, co dárky, blíží se konec roku, ještě jsme chtěli stihnout to a to.
Letošní podzim byl teplý a plný sluníčka a naráz přijdete do obchodu a tam vánoční sněhulák, ozdoby a vy si řeknete: „Aha, zima bude.“ A nějak už je narušený ten krásný podzim, protože Vánoce (mám ráda Vánoce, ale ne na podzim). Nelíbí se mi vánoční výlohy už v říjnu i z toho důvodu, že začátek listopadu patří vzpomínce na zesnulé. I když spíše než pietní zapálení svíčky a vzpomínky na naše milované se k nám nahrnul Halloween. Ten milují hlavně děti: dlabání dýní, děsivé masky a veselí. Ať už začátek listopadu slavíte jakkoli, přijde mi, že má patřit památce zemřelým a Vánoce mají chvíli počkat za zamčenými dveřmi. Však ono by nic neuteklo.
Jenomže svět je nastavený na šílené rychlostní tempo. Chceme vše hned, vše se zrychluje. Je na nás vyvíjený tlak, že musí být vše dokonalé. Navíc se žije čím dál konzumnější život a zapomíná se na to hlavní. Vánoce tu nejsou od toho, abychom dostali kupu dárků, abychom měli čistý domov a byli ve stresu, že k dokonalosti jsme nestihli třeba umýt okna. Kolik letos upečeme cukroví, rychle nákupy hromad jídla, abychom zase u televize odfukovali přežráním a v lednu nám váha ukázala, že jsme se poctivě činili a máme o 5 kg nahoře.
Historicky se Vánoce slavili ještě před narozením Ježíše Krista. V pohanském významu byly Vánoce spojovány s oslavami zimního slunovratu. Lidé oslavovali, protože slunovrat byl příslibem návratu slunce a k této době se vázalo mnoho přání, říkadel, písní, koled, zvyků a tradic. Slunovrat většinou připadá na 21. prosince, je to období, kdy se začíná prodlužovat den a zkracovat noc, bylo to období k oslavě návratu slunce, které znamenalo nový život a úrodu. Uctíval se bůh Slunce, ve starém Římě uctívali boha Saturna. Slunce je světlo a teplo, jeho paprsky přináší radost a díky nim může uzrát úroda a Slunce si zasluhuje úctu.
Období Vánoc je spojováno od nepaměti s rituály. Původně měli rituály připravit psychiku na nadsmyslnou dimenzi, dostat se do vyšších pater vědomí. Víte, že keltové, kteří tu žili hlavně v 6. a 5. století před naším letopočtem věšeli jmelí? Druidské jmelí mělo mít kouzelnou moc.
Podle křesťanské tradice tyto dny pojímají k uctění příchodu Ježíše Krista. Kdy se přesně narodil Ježíš Kristus se neví. Bylo to někdy v období kolem konce prosince až začátkem ledna. Předpokládá se, že by to mělo být 6. ledna. Papež Julius I. ve 4. století rozhodl, že narození Ježíše Krista se bude oslavovat 25. prosince. Proč tomu tak učinil není zcela jasné, ale historici si myslí, že papež chtěl upřednostnit křesťanství před pohanskými tradicemi.
Jak to bylo původně s dárky? To se přesně také neví. Dárky se v minulosti rozdávali i v době pohanských tradic. Drobné dary byly v tento čas určeny k usmíření sil, měly přinést hojnost a štěstí celé rodině. Dárky si dávalo i panstvo a poddaní. Věřilo se, že dary měly magickou moc, dárci měli mít celý rok štěstí. Sloužily i k upevňování vztahů.
Pokud se podíváme na darování dárků v podobě křesťanské víry, tak tady je více možností, proč tomu tak je. Nejpravděpodobnější bude, když budeme vycházet z Bible, kde je člověk obdarován vírou, Bůh daroval sám sebe. Proto při příležitosti narození Ježíše se navzájem obdarováváme a připomínáme si tak, že nám navzájem na sobě záleží. Možná je to díky třem králům, kteří přinesli Ježíši dary.
Možná je to díky sv. Mikuláši, který je známý pro svoji štědrost a rozdávání darů potřebným. Ale Mikuláš u nás stále chodí v předvečer 5. prosince a obdarovává hodné děti.
Moje babička, když byla malá našla pod stromkem jednu panenku a byla spokojená, vyhrála si s ní, šila na ni oblečky. Měla ji ráda a měla k ní úctu. Jenomže teď dětí mají tolik hraček, že neví, s čím si dřív hrát. Doba je jiná, já vím, je teď všeho dostatek, až moc. Ale jsme opravdu šťastní?
Jak tedy strávit Vánoce?
Je jedno, jestli jste křesťané, pohané nebo ateisti. Období kolem Vánoc má bohatou historii a veliký význam pro člověka. Je krásné zapomenout na práci, stres, oslavovat.
Důležitý je úklid. Ale teď nemyslím ten v domácnosti, ale především v našich duších. Navodit vnitřní klid a užít si svátky v míru a klidu. Pryč se stresem a nervozitou.
Dárky mají svůj význam, myslím, že každý rád dostává dárky. I já ráda dostávám dárky a myslím, že každý si zaslouží mít ten svůj dárek pod stromkem. Ale nejde o to se předhánět, kdo si dá dražší dárek anebo vykoupit polovinu obchodů. Dary mají být o tom, že druhému chcete udělat radost, ale k radosti stačí drobnost. Největším a nejkrásnějším dárkem je společně strávený čas.
Plné stoly voňavého jídla a krásného cukroví lahodí oku, nos je spokojený a chuťové buňky už se těší. Ale jídla mějte tolik, co sníte, ať se jím zbytečně neplýtvá. Berete jídlo jako samozřejmost? Ono až tak samozřejmé není, mnoho lidí na jídlo nemá. A taky jídlo nevznikne jen tak samo, je potřeba je vypěstovat a k tomu je potřeba čas, který je velmi vzácný a je škoda, aby pak jídlo končilo v popelnicích. Takže až usednete ke stolu a než se vrhnete na dobroty, tak buďte vděční a poděkujte za jídlo.
Navštivte své blízké. I když jsou mnohdy návštěvy po rodinách náročné a nemám ten svůj klid, jsem velmi vděčná za to, že se společně potkáme, máme ten čas jen a jen pro sebe.
Vánoce nemají být konzumní a komerční záležitostí, ale je to období přátelské pospolitosti. Zapomeňte na každodenní stresy a věnujte svůj čas rodině a blízkým, je to ten jeden z nejkrásnějších dárků na světě.
_________
Zdroj: můj názor a pocity, https://www.irozhlas.cz, http://www.milujivanoce.cz, https://ct24.ceskatelevize.cz