Článek
Byla jsem tehdy pětiletá dívka a psal se rok 1976. O skoro padesát let později se ptám své 80leté matky, jak to tehdy doopravdy bylo. Renata R. byla žena, která prošla dramatickými životními událostmi a rozhodnutími. Utíkala s manželem na západ, protože chtěly ven jako zvířata z klece.
"Mami, ty jsi přece znala Renatu R. Co se s ní stalo? "
Máma mi odpovedela krátce.
Matka:
Utíkaly s Mimim přes Jugoslávii, přes hory, ona ztratila botu. Byla těhotná.
-Pokračovali do Rakouska a pak do Německa, do Kolína, nakonec se usadili v Esch. Měla dvě malé holčičky, Julinku a Moničku. V Esch se Mimi a Renatě dařilo, zubářská praxe fungovala dobře, jenže Mimi pil a Renata začala být psychicky zraněná, slyšela hlasy, musela malovat a měla strach o děti. Tvrdila mamě také, že byla těhotná s velmi známým českým zpěvákem – Karlem Gottem nebo Waldemarem Matuškou – a že Monička není Mimiho dítě.-
Dcera :
Byla jsem tehdy v koupelně, pět let stará, a pozorovala, jak Renata myje dvouletou Julinku. Krémovala ji, pudrovala, oblékala, hladila — s takovou něhou, že to působilo skoro nadpřirozeně. Záviděla jsem jí tu lásku, protože já jsem se musela mýt sama.
Dcera:
A malovala také, že?
Matka:
Ano, malovala.
-Papriky, rajčata, olejové obrazy. Celou stěnu kuchyně měla pokrytou paprikami.-
Dcera:
A tragédie s dětmi?
Matka:
Ta se stala až o deset let později, v roce 1983. Podala dětem léky na spaní.
-Julinka a Monička „usnuly“, ale Monička se probudila a ona ji udusila. Nepamatovala si to později. Snažila se přežít psychologický tlak a strach, že ji Mimi opustí. Později se pokusila zabít i sama.-
Dcera:
Co se stalo potom?
Matka:
Psala mi dopisy a tvrdila, že si vraždu nepamatuje.
-Psala mamě z blázince, že má vycházky a chtěla ji navštívit. Máma si s ni psala nékolik let,akorat nebyla schopna ji navštivit.
Nakonec ji přiměli, aby si vzpoměla.
Volaly mamě z ústavu, že si podřezala žíly.-
