Článek
Pátrací týmy ze Španělska, Velké Británie a Kataru se připojily k pátrání po přeživších v Maroku poté, co v pátek 8. září zasáhlo Maroko zemětřesení o síle 6,8 stupně Richterovy škály.
Podle nejnovějších údajů zahynulo 2 862 lidí a 2 562 lidí bylo zraněno při silném zemětřesení, které zničilo některá místa v této severoafrické zemi. Očekává se, že tato čísla stále ještě porostou, konkrétně vzhledem k tomu, že většina zasažených oblastí je v těžko dostupném terénu.
Po nejničivějším zemětřesení za posledních 60 let, přijalo Maroko pomoc pouze od některých zemí, zatímco jiné země odmítlo, což vyvolalo ve světě určitý údiv.
Maroko uvedlo, že „v této fázi reagovalo na nabídku podpory spřátelených národů: Španělska, Kataru, Velké Británie a Spojených arabských emirátů“.
Španělsko vyslalo pátrací a záchrannou jednotku se psy a Spojené království nasadilo v zemi podobný tým.
Vyvstala však otázka, proč Maroko některé nabídky okamžité pomoci odmítlo, zatímco tlak občanů na úřady, se žádostí o pomoc, se zvyšuje. Pomoc lidem, kteří ji potřebují, přichází pomalu. Pomoci je málo, zásoby potravin jsou nedostatečné.
Červená stopka pro některé země
Francie sice nabídla pomoc, ale zelenou nedostala a není jediná. Alžírsko, které před dvěma lety přerušilo diplomatické styky se svým severoafrickým sousedem, uvedlo, že by mohlo vyslat 80 specializovaných záchranářů ze svých sil civilní ochrany. Nechyběly nabídky z Německa, Belgie, USA, Tuniska, Turecka a Tchaj-wanu.
Rozhodnutí o tom, čí pomoc přijmout, vázne na otázkách suverenity a geopolitiky. Vztahy mezi Francií a Marokem jsou napjaté, částečně v důsledku pokusů francouzského prezidenta Emmanuela Macrona přiblížit se Alžírsku.
Přestože měla Francie s Marokem v posledních desetiletích dobré vztahy, lepší než s jinými bývalými koloniemi, jako je Alžírsko, napětí mezi oběma zeměmi vzrostlo v roce 2021, kdy Francie snížila počet víz dostupných pro marocké občany, píše Politico.
Francouzská vláda v té době tvrdila, že Maroko, Alžírsko a Tunisko nespolupracují ve snaze omezit nelegální přistěhovalectví. Zejména francouzští představitelé obvinili tyto země, že odmítají přijmout migranty, jejichž žádosti o víza byly ve Francii zamítnuty.
Spor o Západní Saharu je také jedním z důvodů. Rivalita mezi Marokem a Alžírskem sahá až do doby nezávislosti a toto napětí občas vedlo ke konfliktům v Západní Sahaře. Maroko chce, aby Francie uznala svou suverenitu nad oblastí, což Paříž odmítá.
Francouzská ministryně zahraničí Catherine Colonna řekla, že přijetí pomoci je suverénním rozhodnutím země a dodala, že Francie hodlá dát pět milionů eur nevládním organizacím působícím v Maroku.
Maroko také odmítlo pomoc nabízenou Německem. Berlín se okamžitě pokusil říct, že toto rozhodnutí není politického charakteru. „Německo nevidí žádný náznak toho, že by rozhodnutí Maroka, odmítnout pomoc z Berlína, mělo politický charakter,“ uvedl mluvčí německého spolkového ministerstva zahraničí, píše BBC.
„Diplomatické vztahy mezi Německem a Marokem jsou dobré,“ řekl a dodal, že marocká strana poděkovala Německu za nabídnutou pomoc: „Jsem si jist, že velmi pečlivě zvažovali, které síly mohou být nasazeny, kam a jak se tam mohou dostat.“
Maroko říká, že si chce udržet kontrolu a nechce riskovat potenciálně chaotickou situaci s desítkami zemí a organizací přicházejících na pomoc. „Nedostatek koordinace v takových případech by byl kontraproduktivní,“ uvedly tamní úřady.
Odmítnutí Belgie má také geopolitický charakter a souvisí s koloniální historií.
Špatná odpověď
Vládní kritička a aktivistka Maati Mounjib však varovala před špatnou reakcí, když je pomoc zoufale potřeba, zejména v odlehlých oblastech Maroka.
„Myslím, že je opravdu špatné trvat na suverenitě a národní hrdosti. Nyní není čas odmítat, protože pomoc je nezbytná. Dokonce i rozvinuté země přijímají vnější pomoc při katastrofách,“ zdůraznil Múnjib.
Hossam Elsharkawi, regionální ředitel pro Blízký východ a severní Afriku Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce (IFRC), se zdráhal kritizovat marocké úřady v tak těžké době, ale tvrdil, že bude nevyhnutelně zapotřebí větší zahraniční pomoci.
Organizace dává peníze tamní pobočce Červeného půlměsíce, ale IFRC má v pohotovosti také specializované týmy připravené vyrazit do země, poznamenal Elsharkawi: „Máme 30 let zkušeností s těmito typy scénářů, známe pravidla. Budou potřebovat mezinárodní pomoc. Na místě byla dosud odvedena fantastická práce, ale do třetího dne byli lidé vyčerpaní a potřebovali by další pomoc.“
Lékaři bez hranic hledají způsoby, jak pomoci
„Lékaři bez hranic momentálně vyhodnocují situaci a zjišťují, jaké jsou aktuální potřeby a čím mohou být marockým úřadům užiteční. Jednají s řediteli nemocnic a zjišťují, jestli mají nedostatek personálu či lékařského vybavení nebo jestli je potřeba asistovat v oblasti logistiky. Organizace hledá způsoby, jak v následujících dnech co nejlépe pomoci,“ píší Lékaři bez hranic.
Zdroj: Politico.eu, BBC, Seznam Médium.
