Článek
Složení vlády je nesourodé, bez jednotné vize, bez společného zájmu mimo zájmu o moc. Vytvoření vlády bylo účelové a už na začátku byla vidět nesourodost programu a přednost dostal zájem o hlasování o imunitě Babiše a Okamury. Jako program se ukazuje naprostá nekompetentnost, v němž se ignoruje právní řád a ohýbají zákony.
Ministr obrany Jaromír Zůna jeden den prohlásí to, co vyplývá z našich mezinárodních závazků jako podpora Ukrajiny a vidění Ruska jako agresora a druhý den je tady cenzura jeho kompetencí, která nemá obdoby. Koaliční rada ministru obrany zakáže vyjadřovat se k zahraniční politice, protože k té se smí vyjadřovat jen premiér. Jeho výrok vyvolal vlnu nevole především v SPD a u jeho příznivců. Ve vládě je evidentní rozpor v otázkách války, bezpečnosti státu, zahraniční politiky, tedy v naprosto zásadních oblastech. Ministr obrany mluví v souladu s dosavadními strategickými zájmy ČR i závazky v NATO a EU a na straně druhé je SPD a jeho zaměření proti Ukrajině. Do pravomocí ministra obrany ale patří právo mluvit do strategických zájmů země, které mu ale vláda upřela. Je absurdní, že se ministr obrany nesmí vyjadřovat k zahraniční politice. Ví vůbec koaliční rada, jaká jsou témata v obraně? A není to v rozporu s Ústavou?
Tuto absurditu završil Jindřich Rajchl, který se nabídl veřejně, že to klidně vezme, obranu prý zvládne. Ministerstvo obrany je jedno z nejdůležitějších a možná na rozhodování i nejtěžší, jde o bezpečnost země. Rajchl se svými postoji a názory by nás pravděpodobně odevzdal Rusku. K Rajchlově nabídce se ironicky vyjádřil i prezident: „Pan Rajchl má velké sebevědomí, já jsem slyšel, že by mohl řídit hned tři a více ministerstev.“ Prezident zároveň zdůraznil, že za samotnými výroky ministra obrany nestojí žádný zlom nebo odklon od dřívější linie SPD. „Já mám za to, že Jaromír Zůna neřekl nic jiného než to, k čemu se sama SPD přihlásila hned po zahájení agrese v roce 2022,“ uvedl Pavel. Připomněl, že Zůnův postoj je zároveň »plně v kontextu« politiky premiéra ve vztahu k Ukrajině a bezpečnosti.
A tak bych mohla pokračovat. Macinka si hraje s ministerstvem zahraničí a čistí jej bez nějaké znalosti, bez zkušeností, bez rozmyslu a evidentně jej to baví. Dokonce tvrdí, že se radil s významnými diplomaty. Proč se tedy zvedla právě mezi diplomaty k jeho postupu velká kritika? Babiš sice prohlásil, že ministerstvo zahraničí spadá pod něj, ale myslí tím pouze naše zastupování v zahraničí. A to má stačit? Navíc první jeho zastupování znamenalo jen ztrátu dosud dobrého jména státu a ukázku, kam nás chce vést.
Pod Babišovým vedením a souhlasem se mění ministerstva životního prostředí, zahraničí, spravedlnosti, místního rozvoje, Úřad vlády, a i jiné resorty. Vláda si navíc schválila tzv. systemizaci, která určí podobu úřadů na příští rok. Důvodem je prý šetření, ale Babiš kácí celý les bez ohledu na důležitost agend, které nebude mít kdo řídit a zpracovávat. Nechává naprosto nekompetentní menší koaliční partnery ve velkém rušit celá oddělení ministerstev, což umožní reorganizaci a nejvyšší úředníky propouští pro údajnou nadbytečnost. To je přímo proti smyslu systemizace. Tato vládní „parta“ je jednotná pouze ve své touze o moc a řešení svých vlastních zájmů. A systematické rozkládání Česka a jeho dobré jméno je jim úplně jedno. Vyvolává jen chaos a zmatek, který se snaží překrýt svojí sebevědomou rétorikou. A ještě předpokládají, že jsme natolik hloupí, že nepochopíme, o co tady jde.
Zdá se mi, jako by v tomto chaosu přestávalo být důležité, jestli bude Turek jmenován na ministra či nebude. Dosud jsem se jako většina bouřila proti jeho kontroverzím a neschopností být ve vládě. Ale mám pocit, že tohle hrůzné vládnutí už asi nemůže být horší. Pavel včera při setkání dal opět najevo, že Turka jmenovat nechce a je to zodpovědnost Babiše. Ten se tomu ale od začátku zbaběle vyhýbá. Babiš na tiskové konferenci po schůzi vlády uvedl, že se chce do Vánoc sejít s Turkem i s předsedou Motoristů Petrem Macinkou, Pavlovi stanovisko řekne 7. ledna u novoročního oběda. Prezident je připraven Turka nejmenovat.
Vydrží tahle vláda hrůzy a odevzdávání klíčů čtyři roky? Já doufám, že ne.
