Jak psychoterapeutická asociace uškodila klientce

Začnu nejdříve něčím, co zdánlivě nesouvisí. Když jsem dokončoval výcvik v kineziologii, hodně jsme řešili to, zda bude akreditovaný, nebo ne. Samozřejmě, že nebyl, protože to bylo (mně) předem jasné. Ale zaujala mě jiná věc: Zatímco ve všem ostatním jsme viděli, že za každou věc můžeme my (protože se nedá vyřešit to, za co nemohu). Když jsme pracovali s klientem, tak jsme mu pomáhali najít, jak za daný problém může on, aby si ho on mohl vyřešit a bylo mu dobře, tak v této situaci každý kineziolog viděl chybu venku.
Já jsem byl jeden z mála, který to neřešil, protože můj lékařský titul způsobil, že mi bylo jedno, jestli bude kineziologie certifikovaná nebo ne. A díky tomu jsem viděl slepou skvrnu, kterou naše „asociace“ měla. A tak jsem se rozhodl (já opovážlivec) udělat kurz (já začátečník) pro všechny kineziology, kteří by chtěli problém kineziologie vyřešit a ne o něm jen zbůhdarma mluvit a nikdy nic nevyřešit.

A samozřejmě jsem narazil. Protože můj kurz se dostal až k profesně nejstarším členům naší „asociace“ a dokonce o mně vyšel článek v našem listě, kde bylo řečeno, jak je možné, že člověk bez dokončeného vzdělání si dovoluje dělat kurz a dokonce bez posvěcení „asociace“.
Ten článek měl pravdu, v době, kdy jsem kurz začal propagovat, jsem ještě neměl dokončený výcvik. Ale v době, kdy se měl konat, už jsem ho dokončený měl. Nikoho nenapadlo se zamyslet nad tím, co jsem chtěl kurzem způsobit, jediné, co viděla autorka, bylo, že nemám výcvik a jak si dovoluji dělat kurz bez svolení centrály z USA, protože přece kineziologie je svatá a nemůže ji nikdo dělat lépe, než autoři, natož ji opravit.
Díky článku věděl o mém kurzu každý kineziolog. Víte, kolik lidí přišlo na můj kurz, který by vyřešil naši část problému? Nikdo.

A pak na nadstavbových kurzech se pořád řešila certifikace a nikoho ani nenapadlo, že bychom za to mohli také my a kdybychom převzali svůj díl zodpovědnosti, tak by nám bylo líp. A od té doby mám podezření, že každá asociace nevidí svůj problém.

Takže po tom, co jsem absolvoval analog pětiletého výcviku a po nějaké době úspěšného provozování kineziologie jsem ji opustil a začal dělat konstelace. Prostě proto, že jsou účinnější a i když i tam jsou „slepé skvrny“, tak je jich méně.

Když jsem pracoval na psychiatrické léčebně, dostal jsem od pana ředitele nabídku, že mi zaplatí jakýkoliv druh výcviku, když přestanu dělat to, co jsem dělal (tehdy to ještě byla homeopatie) a zůstanu pracovat tam. Ale protože já chtěl zejména pomoci sobě, tak jsem se nechtěl zavazovat k tomu, co by mi nepomohlo a dělal bych to jen kvůli penězům. Protože ani nejúčinnější druhy psychoterapie ani dnes neumí pomoct s mrtvičkou ani s jiným fyzickým onemocněním, které mě postihlo ve 20 letech. Takže já to nedělal kvůli ostatním, já to dělal kvůli sobě.

A proto jsem vždy dělal to nejúčinnější, co bylo, protože mě šlo o můj život. A proto jsem dodělal homeopatii a začal se učit kineziologii. A pak rodinné konstelace. (Medicína mi byla schopná zachránit život, kdyby se nemoc z mých 20 let měla objevit znovu, ale ani teď neví nic o příčině, natož o příčinné léčbě této autoimunitní nemoci, takže jsem musel hledat jinde).

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zneuzil-moci-stezuje-si-divka-na-psychoterapeuta-ktery-s-ni-mel-styk-236585
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-terapeut-mel-styk-s-klientkou-nejsou-paky-jak-jej-trestat-rika-odbornice-236787
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-terapeut-mel-sex-s-maturantkou-asociace-otocila-stiznost-znovu-resi-236825
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-sex-terapeuta-s-maturantkou-asociace-clena-po-mesicich-prodlev-potrestala-237328

Skutečné vyléčení znamená odpustit. Protože odpouštíme druhým kvůli sobě. Tato myšlenka v různých druzích psychoterapie asi není moc známá. Protože kdyby tomu tak bylo, tak je jasné, že klientce nebylo pomoženo, ale na nějaké úrovni byla poškozena tím, že svou půlku zodpovědnosti za své chování nemusí nést. A proto se nemůže poučit a proto bude pokračovat v chování, které nakonec i jí i navenek uškodí. Zatímco jí to škodí už teď, ale zvenku to tak nevypadá.

Ale protože tato informace není známá ani v „alternativní psychoterapii“, neboli v terapiích všeho druhu, tak ani lidé se s tím nemohli seznámit a tudíž chtějí trest i tam, kde se vina dá napravit.
Ale tím, že daný psychoterapeut dostal trest, se dané klientce neuleví. Obzvlášť když ví, že daný psychoterapeut může pracovat dál.
A místo toho, aby asociace psychoterapeutů jí pomohla k pochopení a tím pádem k vysvobození se od jejího problému, tak nejdříve dělala mrtvého brouka a teď, když je tlak na vyloučení ze strany veřejnosti už příliš velký, tak ustoupila a svého člena vyloučila. A dokonce říká, že by se měla udělat komora, aby mohla vylučovat při porušení povinností psychoterapeuta.

Nemohu se vyhnout dojmu, že nikdy nechtěla vyloučit svého člena. Proč? Protože se mi zdá, že členové komory nechtějí nic řešit. A naopak jiní členové komory řeší něco, co jim nepřísluší.
Ale možná, že je skutečně jen a jen náhoda, že mail od slečny zapadl do spamu a pak se jím nikdo nezabýval a až když se do věci pustila média, tak je najednou věc vyřízena až podezřele rychle.
Ale také je jen a jen náhoda, že má komunikace s asociací také míří do ztracena.
A určitě je náhoda, že komunikace ženy, která (nejméně) pomohla ke lži a je členkou výboru dané asociace, byla také nejdřív mrtvý brouk a když jsem nedal pokoj, byla tak úplně přeslazená, že to muselo být viditelné pro každého. A taky mi neodpověděla ani na jednu z mých otázek.

Protože nelze vyloučit, že členové podvědomě tuší, že žádné řešení není dobré. Ale to je jen proto, že žádné řešení neřeší příčinu a tudíž ani žádné nemůže vést k nápravě.
Přitom řešení je snadné. Kdyby paní přišla někam, kde se pracuje s tím, že ne vše, co děláme my, způsobujeme my, tak by měla šanci zjistit, že v nás jsou „paraziti“, kteří neberou ohled na nás, ale chtějí se pomstít.

Chovají se jako fyzičtí parazité, ale nemají fyzické tělo. Ale když je pravda, že mozek traumatizovaného vypadá jinak, tak je jistá šance, že časem najdeme i v mozku své „parazity“.
Do té doby musíme vzít zavděk terapiemi, které uzdravením parazitů uzdravují i daného člověka.
A tyto terapie by byly zakázány, kdyby prošel Návrh zákona o psychologických a psychoterapeutických službách v původním znění.

parazit by musel odejít a celý problém by zmizel a paní by dokonce mohla být přitahována k mužům jejího věku. Ale dokud si nevyřeší problém s tátou, bude ho podvědomě pořád hledat ve starších mužích. Proč jí asociace nepomůže aspoň s tímhle problémem? Protože skutečným uzdravením problému by došlo k odpuštění a tím pádem by byli tito dva lidé osvobozeni a všechny možné další „oběti pana psychoterapeuta“ by byly v bezpečí. Zatímco takhle jsou nuceni i psychoterapeuti hrát hru na oběť. (zdroj: inspirováno knihou

který jako první přišel na to, že svými hrami si škodíme a jak z nich vystoupit. Je to zakladatel jedné z nejefektivnějších druhů psychoterapie a taky si přečtěte, co o něm píšu zde. Je paradoxní, když psychoterapeuti hrají stejné hry, které popsala jako velice škodlivé jedna z největších postav psychoterapie už před více než 50 lety.

A protože si paní asi nevyřeší svého parazita, tak bude hledat jinde, až nakonec uloví svého padesátníka. A jestli bude mít rodinu, tak ji rozbije. A jestli jí ani ten nebude chtít a přesto se s ní vyspí, tak je otázkou, jestli svou moc opět zneužije nebo tentokrát bude ta slabší a sesype se. A kdovíkoho si vybere, aby jí pomohl? Ženu, u které má jistotu, že si s ní nemůže hrát nebo půjde zase za psychoterapeutem?
Až jednou uspěje, jsem zvědavý, jestli ve vztahu zůstane, až její milý začne mít Alzheimera nebo se začne pomočovat.
V každém případě já vidím ubohého člověka, který je odsouzen k pokračování osudu svého parazita. (Samozřejmě paní může kdykoliv svůj osud napravit. Ale tím, co asociace udělala a neudělala, jí ke změně nepomohla). A psychoterapeuti, místo aby k podobnému závěru došli také, tak nemohou, protože oni „dělají vědu.“

by měl dostat supervizi, na které by si mohl svou vinu uzdravit. Protože jeho vina je jasná, Ale jak můžete jít s tímto tématem na supervizi, když není jasné, že supervize nebude použita proti vám?
On by se měl zlobit na asociaci, protože ta měla zajistit, aby dostal řešení. Ale místo řešení dostal jen zákaz. Ale už v minulém článku jsem napsal a za tím si stojím, že skutečné řešení problémů chce víc, než 5 let výcviku. Proto ideální (psycho)terapeut by se měl učit od každého klienta. A každý klient, když v něm vyvolá emoce, by měl vést k supervizi. Skutečně mají psychoterapeuti možnost dělat supervizi třeba každý den?
Já ano. Ale jen proto, že nedělám psychoterapii a jen proto, že mým cílem není se živit pomocí klientům, ale protože chci pomoct sobě. A pomoc dalším lidem je jen třešnička na dortu.

Kupodivu i většina laiků vidí, že moc má v tomto případě žena. A zneužila ji. K neprospěchu svému i člověka, se kterým chtěla vztah. Copak je to za lásku, že se ihned změnila v nenávist?
Všichni lidé, kteří se staví za ní, vidí v jeho chování manipulaci. Ale nejlepší manipulant je ten, která dokáže udělat takovou manipulaci tak, že se zdá, že manipuluje druhý.

Možná i proto se asociace snažila problém vyšumět do ztracena. Protože když je vám 50 let a děláte desetiletí psychoterapii, tak už vám dělá problém vidět svět jako boj absolutního dobra s černým zlem.
Spíš vidíte všechny barvy duhy ve všech odstínech a když máte to štěstí, tak možná uvidíte i ultrafialovou a infračervenou. Přeju si, abychom uměli učit budoucí psychology, že psychologie je teprve na začátku vývoje a až bude umět všechny lidi uzdravit ze všech nemocí, tak pak bude mít právo určovat, co patří do (psycho)terapie.
Ale pak ho už nebude chtít využívat, stejně jako nečteme články o tom, jak musíme bojovat proti „alternativnímu projektování mostů“, protože „klasické projektování mostů“ nemá alternativu, protože ví všechno podstatné o projektování mostů.
Zatímco čím mladší a nevyspělejší je druh „vědy“, tím má větší tendence všechny alternativy zakázat. Ale už samotná existence alternativy posouvá vývoj dál.

podepište tuto petici. Protože jen svobodné provozování terapií v kombinaci s uzavřenou psychoterapií, která může dbát na své standardy, je cestou k tomu, aby si lidé mohli vybrat: Chci svobodnou terapii nebo chci certifikovanou psychoterapii?
Pro ty, co potřebují bezpečí za každou cenu, bude psychoterapie. Pro ty, kteří ví, že před životem je nemůže ochránit stát ani psychoterapie a chtějí žít lepší život, je terapie.