O porozumění psaného textu: Jsem blbej?

Nebo „čtenáři“ nečtou mé články, ale něco, co mají v hlavě. A když ve svém článku nenapíšu větu: „Hamás jsou teroristé, a to ještě horší než „normální“ teroristé“, tak dle jednoho čtenáře „Autor zkouší manipulovat s názory. Ale je to hlupák a Hamás jsou samozřejmě teroristé“.
Tak buď neumím napsat, co míním, nebo jsou mezi námi „čtenáři“, kterým uniká význam napsaného.

Protože drtivá většina věcí není tak jednoduchá, že by šlo napsat jednu větu a byla by v tom celá pravda. Takže lidé, kteří věří billboardům, jsou jako voliči nebezpeční, protože billboardy jsou psané tak, že pravdu spíše zakrývají.
Takže milí moji čtenáři, kteří jste schopni porozumět mému textu, máte můj obdiv. Mé texty jsou obtížné, protože pravda vyžaduje soustředěné čtení. Já mám tu kliku, že mě neživí psaní, takže si mohu dovolit psát věci, jak je vidím a ne tak, abych měl co nejvyšší čtenost.

Tak si říkám, jak bych asi dopadl u zkoušky z anatomie, kdybych dal odpověď jen jednou krátkou větou a myslel bych si o sobě, že v té jedné větě je skryto veškeré tajemství anatomie. Chudáci profesoři by nebyli chudáci a docela oprávněně by mě z medicíny vyhodili. Protože kdyby to neudělali a já bych věřil tomuto nesmyslu, tak by dnes byli chudáci mí pacienti.
Já jsem si vždycky myslel, že schopnost porozumět čtenému je normální znalost, kterou by měl mít každý člověk po absolvování základní školy. Ale zdá se, že musíme být vděční za každého čtenáře, který aspoň pochopil, že z mého článku vyplývá, že „Hamás jsou teroristé, a to ještě horší než „normální“ teroristé.“

znamená to, že v dané věci se ozvalo vaše trauma. Takže pan K.V. není hlupák. Je jen traumatizovaný a ani o tom neví. Vůbec nevím jak. To musí zjistit dotyčný pán. A uzdravit si to.
Nebo bude chodit po světě a bude každého považovat za manipulanta, kdo podle něj nenapsal to, co on chce slyšet. Ale já to napsal.
Protože i kdybych byl nejmilitantnější příznivec Palestiny, což nejsem, jsem hlavně člověk. A to má přednost před mými názory. A jako člověk se musím zastat lidí, kteří byli umučení, uneseni nebo „jen normálně“ zabiti kvůli nenávisti.
Protože ti, co byli zabiti během minuty, trpěli podstatné méně, než ti, co museli trpět hodiny a dny, aby pak byli zabiti. A v tom je další nelidskost Hamásu. Oni chtěli, aby lidé trpěli, protože až pak je jejich „mučednictví svaté“.
A ti, co se proti tomu neozvou, se buď bojí nebo myslí, že jejich názor nemá cenu. To se dá obojí uzdravit.
A nebo souhlasí, což je strašlivé a znamená to, že u daného člověka převážila ideologie nad lidstvím.

Aspoň to tvrdí ti, co se ptali zajatých teroristů a ani zajatí teroristé nenašli jediný citát v Koránu, který by dával jeho vyznavačům právo zabíjet děti. Ale problém je ten, že Hamás je právě vytvořen lidmi, kteří jdou ke smrti. Tak by to řekl příznivec psychoanalýzy, Sigmunda Freuda a jeho konceptu pudu smrti.
A já bych řekl, že jsou to lidé znetvoření svými traumaty. Tak moc, že chtějí podobné trauma předat dál. A v tom se jim musí zabránit. Za každou cenu. Není třeba je zabít. Kdyby byla možnost je vyléčit, bylo by to lepší. Ale protože na nenávist není pilulka, tak zatím se ani neví, že to je nemoc. A konstelatéři jsou jedinými lidmi, kteří to už vědí, že:

Ale je to nesmírně těžké. A když je v 2 milionové zemi pár desítek tisíc lidí, kteří trpí nenávistí v nejvyšším stadiu, tak bohužel není jiná cesta, než zabít jejich velitele a pak třeba se lidé začnou zabývat tím, že jsem tady v tomto článku napsal, že nenávist je léčitelná. Dokud si toho lidé nevšimnou, tak je nutno nositele nenávisti, která vede k tomu, že zabíjejí, také zabít. Není to ideální řešení, ale když chce Izrael skončit líp, než skončil Libanon, tak musí Hamás porazit. A Libanon na rozdíl od Izraele nebyl vymazán z mapy. Ten jen přestal být Švýcarskem Blízkého východu a stal se v podstatě rozvrácenou zemí.
A doufejme, že Izraelci si pak budou chtít svou nenávist léčit. Ale dokud jde o přežití, není čas na léčbu.

Protože z toho vznikají problémy a nedorozumění. Určitě aspoň půlka vašich hádek vznikla z toho, že jste dobře nerozuměl, co vám ten druhý chtěl říct. A bude z toho hádka vždy, dokud si neuzdravíte to, kvůli čemu neslyšíte správně.
Dobrá zpráva je, že nemusíte chtít dělat kompromisy. To vlastně znamená, že problém nebyl vyřešen a tak každý ustoupí z půlky. Ale když daný problém vyřešíte, už nemusíte ustupovat. A oba dostanete to, po čem toužíte.
A tohle nemůžete zažít, dokud nezačnete slyšet, co ten druhý říká. Protože drtivá většina válek i domácích rozbrojů začala tím, že jste neslyšeli dobře.

Takže díky pane K.V., že jste mi nerozuměl. Jen díky vám vznikl tento článek. Protože málokomu se podaří tak krásně neslyšet, co říkám a myslet si, že říkám, co jsem nikdy neřekl.

Protože mám 4 roky po mrtvičce a díky ní jsem ztratil 15-20 bodů na IQ testech. Holt když vám chybí část mozku, tak se s tím nedá nic dělat, jen je třeba pilně cvičit, aby se vám všechny vaše schopnosti vrátily. A já pilně pracuji na tom, abych se uzdravil i v této oblasti a je mi velkou ctí, že jsem neztratil schopnost porozumět čtenému textu.

A ti, co si myslí o druhých, že jsou hlupáci, tak by se měli aspoň cvičit v tom, aby uměli přečíst dlouhý text a odnesli si z něj něco víc, než věděli už předtím. Protože kdybyste se nic nového dnes nenaučili, byli byste na tom hůř než naše slepice, které také mají problém se naučit něco nového. Ale na rozdíl od vás, ony nemají volební právo a nemají právo zavést naši společnost na scestí.