Článek
A málo jsem jedla mimo svůj domov, asi aby mě děti neupozorňovaly, že hodně jím. Po maturitě jsem potkala muže, se kterým se mi rozjela porucha funkce štítné žlázy. A po prvním roce soužití jsem měla o 15 kg nahoře, poté jsem neplánovaně otěhotněla a přibrala dalších 20. S manželem jsem vydržela necelých pět let. Protože to byl psychický vyděrač a nezodpovědný člověk k tomu, tak jsem od něj odešla. Od té doby se snažím zhubnout, ale spíš nabírám. Ráda bych se vrátila ke sportu, který jsem měla tak ráda, a ráda bych předala lásku ke sportu i svým dětem, ale moje obezita mě hodně omezuje a pohyb mi už není příjemný."
I v tomto případě nemůže fungovat řešení následků (obezita), když se nezabýváte příčinou.
Ale ani řešení první z řady příčin nefunguje. Protože cesta medicíny zná první z řady příčin: Nadváha je u vás v důsledku poruchy štítné žlázy. Ale kdyby to byla skutečná prapříčina, tak by stačilo dodat chybějící hormony a paní by okamžitě byla i váhově v pořádku. Což není. Samozřejmě je to nutná součást léčby. A je jen na dané paní, jestli se chce vydat i cestou dalšího hledání příčin.
Co vidím já z vašeho dotazu
Jednoznačně je vidět souvislost mezi soužitím s “ psychickým vyděračem“ a poruchou štítné žlázy. Samozřejmě se dá říci, že to může být časová koincidence. Ale v každém případě se tam stalo něco, co spustilo problémy se štítnou žlázou. V mé práci většinou stačí zjistit, co se stalo, když problém začal a pak už máme na 99% něco, čeho se můžeme chytit a buď hned máme i příčinu nebo od toho chyceného hledáme dál do minulosti a pak se dobereme psychosomatické = skutečné příčiny.
Také je důležitá Vaše snaha nebýt sama sebou. To se projevovalo tím, že „jste v kuse zatahovala břicho“, protože Vás „matka upozorňovala na vypouklé břicho“. Docela bych si tipl, že i v dalších oblastech jste nesměla být sama sebou a když jste si pak našla člověka, který uměl zneužívat vaší zranitelnosti (že se neumíte zastat sama sebe), tak se problém „zhmotnil“ nejprve v problému se štítnou žlázou a pak i s tím, že když se nemůžete bránit přímo, tak si vytvoříte tukový polštář mezi světem a Vámi.
Řešení
není v tom nenávidět nebo bojovat se svou nadváhou. Vaše obezita Vás naopak podporuje v tom, abyste se uměla bránit. A protože to neumíte sama, tak Vám v tom pomáhá. Tak nejlépe jak to umí – tukem mezi vámi a světem kolem Vás. A vy místo, abyste za to byla vděčná, tak se na svou nadváhu zlobíte.
Pro začátek zkuste říkat své nadváze: Děkuji ti za tvé věrné služby. A pak se musíte naučit, jak se bránit sama bez své obezity. Nebo být s nadváhou, protože bez ní byste byla ztracena.
A pomoct by vám mohl i článek http://smysl.com/hubnu
