Článek
V České republice, zejména v Praze a Brně, se krize dostupnosti prohlubuje. Rychlý růst cen bytů dlouhodobě předbíhá růst mezd a omezená nabídka nových projektů v kombinaci se spekulativními investicemi žene ceny na rekordní úroveň. V Praze je dnes potřeba více než deset let průměrných mezd k pořízení bytu o velikosti 30 m², a u větších bytů se tento trend ještě více prohlubuje. Politická opatření zatím hledají rovnováhu mezi navyšováním nabídky, environmentálními omezením, povolovacím řízením i a rostoucími náklady na výstavbu, ale situace zůstává složitá.
Rakousko, a zejména Vídeň, představuje opačný přístup. Díky silným sociálním programům, regulaci nájmů a progresivní mzdové politice dokáže město udržovat bydlení relativně dostupné i přes vysoké ceny nemovitostí. Domácnosti ve Vídni vydávají na bydlení přibližně 30–35 % svého příjmu a vyšší průměrné mzdy dokáží vyvážit vyšší pořizovací ceny bytů. Tento model, kombinující sociální bydlení, regulace a aktivní politiku mezd, zajišťuje dlouhodobou stabilitu i v obdobích ekonomických turbulencí.
Polsko, reprezentované Varšavou a Krakovem, čelí odlišné situaci. Přestože jsou ceny bytů v porovnání s Českem či Rakouskem nižší, nízké průměrné mzdy způsobují, že pořízení vlastního bydlení vychází relativně hůře. Situaci navíc komplikoval rok 2022, kdy příliv ukrajinských uprchlíků vyvolal skokový růst poptávky po nájemním bydlení, což vedlo k dvoucifernému zvýšení cen nájmů ve velkých městech. Polská politika reaguje spíše reaktivně než preventivně, což znamená, že opatření přicházejí až poté, co problém naroste.
Na Slovensku, zejména v Bratislavě, funguje hybridní model, kdy se kombinují vládní zásahy a tržní přístup. Státem podporované půjčky (dotované hypotéky) pomáhají zlepšit dostupnost bydlení, ale tlak na růst cen nemovitostí kopíruje vývoj známý z českých měst. Ovšem toto se týká západní části Slovenska.
Studie ukazuje, že klíč k řešení problému spočívá ve vyváženém přístupu, který kombinuje růst nabídky bydlení, regulaci nájemného a schopnost reagovat na migrační tlaky. Rakousko je v tomto ohledu považováno za vzor, zatímco Česko a Polsko čeká nelehký úkol, jak zlomit trend cenové spirály. Roli bude jistě hrát také měnová politika tedy koruna, zlotý nebo euro.
Detailní pohled na jednotlivé země
🇨🇿 Česká republika (Praha, Brno)
- Největší problémy s dostupností bydlení ve střední Evropě
- Rychlý růst cen předbíhá růst mezd
- Na 30 m² byt v Praze je potřeba více než 10 let průměrných mezd
- Nízká nabídka a spekulativní investice ženou ceny nahoru
- Politika hledá rovnováhu mezi dostupností, ekologickými omezeními a vysokými náklady výstavby
🇦🇹 Rakousko (Vídeň, Graz)
- Vídeň je evropský vzor dostupného bydlení
- Silné sociální bytové programy a regulované nájmy
- Domácnosti vydávají maximálně 30–35 % příjmů na bydlení
- Vyšší mzdy vyvažují vyšší ceny bytů → relativně lepší dostupnost
- Model Vídně kombinuje sociální bydlení, regulaci a podporu mezd a chrání trh před výkyvy
🇵🇱 Polsko (Varšava, Krakov)
- Nižší ceny bytů neznamenají vyšší dostupnost
- Nízké mzdy prodlužují dobu potřebnou na pořízení bydlení
- Rok 2022: příliv ukrajinských uprchlíků → dvouciferný růst nájmů
- Reakce státu spíše opožděná, podpory přicházejí až po krizích
🇸🇰 Slovensko (Bratislava)
- Hybridní model mezi vládními zásahy a tržním prostředím
- Státem podporované půjčky zlepšují dostupnost
- Rostoucí ceny nemovitostí ale kopírují český scénář a to převedším na západě země
Čerpáno ze zdroje: Matějková, J.; Tichá, A. (2025). Housing Market Trends and Affordability in Central Europe: Insights from the Czech Republic, Slovakia, Austria, and Poland.
