PPP a cirkulární ekonomika v revitalizaci brownfieldů

Veřejně-soukromé partnerství (PPP) a principy cirkulární ekonomiky představují synergické a strategické modely pro efektivní transformaci těchto areálů na udržitelná a životaschopná místa.

Níže je podrobný přehled, jak tyto dva modely řeší problematiku brownfieldů.

Model PPP (Public-Private Partnership) je definován jako dlouhodobý projekt, ve kterém je výkon veřejné služby svěřen soukromému partnerovi. Je považován za jeden z nejúčinnějších nástrojů pro překonání komplexních překážek a urychlení projektů.

Překonání finančních bariér a know-how

PPP projekty slouží jako most, který spojuje odlišné motivace veřejného a soukromého sektoru:

1. Vize versus kapitál: Veřejný sektor (obce, kraje) má sice silnou vizi a zájem na transformaci brownfieldů (často pro nepodnikatelské účely), ale obvykle mu chybí finanční zdroje a odborné know-how pro sanaci a přípravu území.

2. Odbornost: Soukromý sektor na druhé straně disponuje potřebným kapitálem a expertízou.

3. Realizace komplexních projektů: Partnerství umožňuje obcím využít finanční prostředky a odborné znalosti soukromého partnera k realizaci komplexních a nákladných projektů, přičemž si obec zachová strategickou kontrolu nad projektem.

Pro zajištění sociálního dopadu a přijetí projektu místní komunitou se stále častěji využívá pokročilý model Public-Private-People Partnership (4P). Tento model rozšiřuje tradiční PPP o aktivní participaci občanů a neziskového sektoru, což vede k robustnějším a sociálně přijatelnějším projektům.

Příklady dobré praxe

• Automatické mlýny, Pardubice: Tento projekt je ukázkovým příkladem partnerství, které šlo nad rámec PPP a zapojením neziskového sektoru (model 4P) vedlo ke vzniku nové kulturně-společenské městské čtvrti.

• Dolní oblast Vítkovic (DOV), Ostrava: Transformace rozsáhlého industriálního areálu na moderní kulturní, vzdělávací a byznys centrum demonstruje sílu PPP a spolupráce mezi městem, krajem a soukromými/neziskovými organizacemi.

Cirkulární ekonomika (CE) hraje klíčovou roli v revitalizaci brownfieldů, protože se dokonale doplňuje se strategiemi udržitelnosti a ESG (Environmental, Social, Governance). Revitalizace brownfieldu je z pohledu CE upřednostňována, neboť pracuje s již existujícím územím, infrastrukturou a často i s původními materiály, namísto budování zcela nového ekosystému na zelené louce.

Implementace principů CE přináší zásadní environmentální a ekonomické výhody:

1. Omezení urban sprawl: Využitím již zastavěného území se omezuje plošné rozšiřování měst na úkor volné krajiny a snižuje se zábor cenné zemědělské půdy.

2. Využití existující infrastruktury: CE staví na efektivním využití stávající sítě komunikací, kanalizace a elektřiny, což významně snižuje investiční náklady a zkracuje čas výstavby ve srovnání s greenfieldy.

3. Adaptace na klimatickou změnu: Revitalizované brownfieldy mohou poskytnout prostor pro zelenou infrastrukturu a vytváření městských parků či přírodních úložišť uhlíku, což posiluje schopnost města zadržovat vodu a adaptovat se na změnu klimatu.

Klíčový aspekt CE spočívá ve využívání demoličního odpadu a původních materiálů:

• Recyklace in situ: V rámci demolic se klade důraz na opětovné využití demoličního recyklátu. Například v projektu Nová Zbrojovka v Brně je suť z betonu a cihel drcena a recyklována přímo na místě, kde slouží pro terénní úpravy a základy nových staveb.

• Udržitelné řešení: Udržitelnost je pro developery jako CTP nebo HSF System pevnou součástí podnikání, zahrnující integraci prvků jako jsou fotovoltaické panely, systémy pro hospodaření s dešťovou vodou a prvky podporující biodiverzitu.

Navzdory technologické připravenosti projektů, jako je Nová Zbrojovka, legislativní překážky v České republice brání širšímu a efektivnějšímu využití demoličního recyklátu, což omezuje plný potenciál cirkulární ekonomiky. Z hlediska systémových doporučení je proto nutné vytvořit jasný právní rámec pro recyklaci demoličního odpadu.