Článek
Pamatujete někdo ještě, když se v sobotu pracovalo nebo chodilo do školy?
Já tedy ano. Každou sobotu jsem míval první dva roky základky od 8 do 10 hodin. Bývalo to pro mne utrpení, protože nejpozději v 10.00 začínal v televizi film pro děti. A já ho chtěl vidět. Dobrodružství na Zlaté zátoce, Honzíkova cesta, Objev na Střapaté hůrce, Táto, sežeň štětě, Klaun Ferdinand a raketa, Pohádka o staré tramvaji, Povídky o dětech… Někdy se stalo, že jsem začátek filmu neviděl. Zejména, když dětský film začínal dříve než v deset. To se prostě nedalo stihnout.
Po skočení tohoto sobotního mučení pak už to šlo. My tři a pes z Pětipes, Dědeček, Kylián a já, Káťa a krokodýl, série s detektivem Martinem… A pochopitelné klasické pohádky.

Dětské filmy na DVD
Od té doby mám averzi v sobotu cokoli dělat.
A upevnilo ji ve mně i studium na vysoké škole, kde jsme rovněž měli studium šestidenní.
Pokud jsem vám oněmi jmenovanými (i jinými nejmenovanými, zejména zahraničními) dětskými tituly připomněl vaše dětství, je to jen dobře. Teprve s náležitým odstupem si člověk uvědomí, jak málo měl povinností, jak mohl ale nemusel… a jak si mohl lenošit v dobách, kdy slovo „prokastrinace“ bylo neznámým pojmem.
Občas se do tohoto stavu vracím. Tedy jak do lenošivého dětství, tak třeba i shlédnutím oněch dětských filmů - jenom tak, z nostalgie. Některé mám originály na dvd, jiné jsem získal z internetu. Řada z nich je dnes oficiálně přístupných i zdarma.
A nejlépe je to pochopitelně spojit.
Ale hlavně: tak trochu si vyrelaxovat mysl od povinností, třeba i těch drobných rutinně domácích. Celou dobu jsem neustále aktivní, v činnostech, které k životu patří. Což pochopí zejména ti a ty, na jejichž bedrech leží péče o domácnost - jako je tomu i v mém případě.
A tak: dneska naopak nic nedělám. Marním čas jenom tak, jak tomu říkám v legraci. Ale nestěžuji si. Je to čas využitý: k relaxaci těla i mysli, k načerpání inspirace, k osvěžení si starých zážitků i emocí a ani pak nejsou v takových materiálech překvapení vyloučena.
Lenošení je zkrátka také někdy k užitku.