Arabela měla být Šafránková. Co možná nevíte o legendárním seriálu

První díl Arabely odvysílala Československá televize 25. prosince 1980. Třináctidílný seriál Václava Vorlíčka a Miloše Macourka spojil svět lidí s Říší pohádek způsobem, který byl na svou dobu neobvyklý. Vedle princezen, čarodějů a kouzelných předmětů se v něm objevily televize, auta, paneláky i obyčejné lidské starosti.

Právě tento střet dvou světů byl jedním z důvodů, proč Arabela fungovala nejen na děti. Zatímco mladší diváci sledovali kouzla, dobrodružství a proměny, dospělí v seriálu nacházeli humor, nadsázku a parodii každodenního života.

Dnes si titulní princeznu většina lidí automaticky spojuje s Janou Nagyovou. Původní představa režiséra Václava Vorlíčka však byla jiná. Do role Arabely původně počítal s Libuší Šafránkovou, která už tehdy patřila k nejoblíbenějším československým pohádkovým herečkám.

Nakonec se princeznou stala tehdy devatenáctiletá Jana Nagyová. Šafránková ale z projektu úplně nezmizela. V českém znění totiž Nagyovou nadabovala. Arabela tak získala tvář jedné herečky a hlas druhé.

A příběh dostal po letech ještě jednu zvláštní pointu. Když vzniklo pokračování Arabela se vrací aneb Rumburak králem Říše pohádek, titulní postavu už nehrála Jana Nagyová. Arabelou se stala Miroslava Šafránková, mladší sestra Libuše Šafránkové.

Jedna seriálová princezna tak během let propojila hned tři herečky.

Jestli nějaká postava dokázala Arabele v popularitě konkurovat, byl to Rumburak. Jiřímu Lábusovi bylo při vzniku seriálu pouhých osmadvacet let, přesto vytvořil roli, která se stala jednou z nejvýraznějších v celé jeho kariéře.

Rumburak nebyl obyčejný pohádkový padouch. Byl ješitný, mstivý a nebezpečný, zároveň ale směšný, uražený a místy téměř politováníhodný. Právě tato kombinace z něj udělala mnohem živější postavu, než kdyby byl jen klasickým zlodějem bez dalších vrstev.

Lábus měl navíc při natáčení kolem sebe mimořádnou hereckou společnost. V seriálu se objevili Vladimír Menšík, Jiří Sovák, Vlastimil Brodský, Jana Brejchová, Stella Zázvorková, František Filipovský, Vladimír Dlouhý nebo Dagmar Patrasová. Sám Lábus později vzpomínal, že pro něj byla práce na Arabele velkou hereckou školou.

Popularita Rumburaka byla nakonec taková, že v roce 1984 vznikl i samostatný celovečerní film nesoucí jeho jméno.

Pohádkový svět nevznikl pouze ve filmových ateliérech. Výraznou část seriálu tvořila skutečná místa, která lze navštívit dodnes.

Jedním z nejznámějších byl Český Šternberk. Právě zde v seriálu sídlil král Hyacint v podání Vlastimila Brodského se svou rodinou. Natáčely se tu scény z královského paláce i okamžiky, které si fanoušci seriálu pamatují dodnes.

S Arabelou je spojena také Kunětická hora u Pardubic, která posloužila jako jedna z výrazných pohádkových kulis. To, co na obrazovce působilo jako vzdálená Říše pohádek, tak ve skutečnosti vznikalo na místech, kam se dnes dá jednoduše vyrazit na výlet.

Na vzniku seriálu se navíc podílela mimořádná skupina filmařů. Režii měl Václav Vorlíček, scénář připravil společně s Milošem Macourkem, hudbu složil Luboš Fišer a na kostýmech pracoval také Theodor Pištěk, pozdější držitel Oscara za film Amadeus.

Arabela nebyla pouze československým televizním fenoménem. Vznikala v koprodukci Československé televize se západoněmeckou WDR a později se dostala do řady dalších zemí.

Česká televize uvádí například Jižní Koreu, Vietnam, Japonsko či Austrálii. Jiří Lábus dokonce vzpomínal na příhodu z Řecka, kde jej tamní recepční poznal jako Rumburaka a gestem ruky napodoboval otáčení kouzelným prstenem.

Pro seriál vzniklý na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let v Československu to byl pozoruhodný dosah. A zároveň důkaz, že jeho humor a pohádkový princip byly srozumitelné i mimo domácí prostředí.

Z dnešního pohledu některé triky Arabely samozřejmě působí jednoduše. Seriál vznikal v době, kdy filmaři neměli digitální efekty ani počítačovou postprodukci, která je dnes běžná i u televizních projektů.

Jenže Arabela nikdy nestála pouze na tricích. Její největší síla byla v nápadu.

Tvůrci postavili vedle sebe svět pohádek a svět obyčejných lidí a nechali oba fungovat podle zcela odlišných pravidel. Pohádkové postavy objevovaly auta, televizi a moderní civilizaci, zatímco lidé získávali přístup ke kouzelnému prstenu, cestovnímu plášti a dalším předmětům, které dokázaly měnit realitu.

Právě proto Arabela přežila svou dobu mnohem lépe než řada jiných dětských seriálů. Není to jen vzpomínka na tehdejší televizní techniku nebo známé herce. Je to příběh, který funguje i bez nostalgie.

Česká televize má všech třináct původních dílů dodnes v nabídce iVysílání a seriál se stále vrací k novým generacím diváků.

A lidé, kteří jej sledovali jako děti, dnes často mají vlastní děti nebo vnoučata.

Přesto stačí zahlédnout starý prsten a v hlavě se okamžitě objeví jedna otázka:

Co bych si přičaroval já, kdyby opravdu fungoval?