Létající Čestmír: Kouzelné květiny, létání a příběhy, které možná neznáte

Stačilo zakopnout o podivný modrý kámen, ocitnout se na Planetě květin a přivézt si několik semínek. Z jednoho z nejjednodušších dětských přání – umět létat – vytvořili scenárista Miloš Macourek a režisér Václav Vorlíček seriál, který se stal jednou z nejvýraznějších československých televizních fantasy.

Čestmír Trnka v podání Lukáše Becha nebyl žádný superhrdina. Byl to obyčejný školák, který se náhodou dostal k něčemu mimořádnému. Kouzelné rostliny mu umožnily létat nebo se dočasně proměnit v dospělého a později se objevily také květiny ovlivňující lidské vlastnosti či schopnosti. Brzy se proto ukázalo, že zázrak může být stejně snadno zdrojem radosti jako lidské chamtivosti.

Šestidílný seriál se natáčel už v letech 1982 a 1983, českoslovenští diváci se ho ale dočkali až o něco později. První díl se na obrazovkách objevil 21. prosince 1984 a šest přibližně pětačtyřicetiminutových epizod se stihlo odvysílat během vánočních svátků.

Čestmírova otce hrál Vladimír Menšík. Pro dětského diváka to byl veselý a temperamentní tatínek, zákulisí natáčení však bylo mnohem méně bezstarostné.

Menšíkův zdravotní stav byl už tehdy vážný. Václav Vorlíček po letech vzpomínal, že herec trávil hodně času v maskérně, kde dostával kapačky a injekce. Přesto pokračoval v práci. Režisér označoval Létajícího Čestmíra za jednu ze svých posledních velkých spoluprací s Menšíkem.

Lukáš Bech na něj později vzpomínal úplně jinou, osobnější optikou. Slavný herec se podle něj nechoval k dětským kolegům povýšeně. Dokázal si sednout k tehdy malému představiteli Čestmíra a povídat si s ním jako s rovnocenným partnerem o tom, co ho baví nebo trápí.

Natáčení přitom nebylo krátkou televizní záležitostí. Podle pozdějších vzpomínek probíhalo od srpna 1982 do března 1983, tedy řadu měsíců. Pro dětské představitele to znamenalo skloubit natáčení se školou a běžným životem, zatímco štáb vytvářel na tehdejší poměry technicky poměrně náročný fantasy svět.

Při pohledu na obsazení dnes Létající Čestmír působí skoro jako přehlídka tehdejší československé herecké špičky.

Vedle Vladimíra Menšíka a Zdeny Hadrbolcové se před kamerou objevili Petr Nárožný a Iva Janžurová jako manželé Blechovi, Jiří Sovák, Jiřina Bohdalová, František Filipovský, Stella Zázvorková, Josef Somr, Josef Dvořák, Jiří Kodet, Luděk Sobota, Martin Růžek, Pavel Zedníček nebo Jiří Lábus. V Čestmírově rodině hrála také Ivana Andrlová.

Z dnešního pohledu je působivé, kolik známých osobností se objevilo i v relativně malých rolích. Seriál totiž nestavěl pouze na dětských hrdinech. Macourkův scénář poskytoval prostor také dospělým postavám a jejich slabostem, především touze po úspěchu, moci, mládí nebo výjimečných schopnostech.

Právě rodina holiče Blechy ukazovala, co se stane, když se kouzlo dostane do nesprávných rukou. Květiny, které mohly lidem pomáhat, se proměnily v prostředek k získání výhod a společenského postavení. Pod pohádkovým dobrodružstvím tak zůstala typická Macourkova ironie vůči lidské ješitnosti a chamtivosti.

A podobně jako u Arabely fungovalo něco ještě důležitějšího: dítě mohlo sledovat létání a kouzelné proměny, zatímco dospělý si užíval úplně jinou vrstvu humoru.

K Létajícímu Čestmírovi nepatří jen obraz kluka vznášejícího se nad zemí. Pro celou generaci je stejně důležitá hudba.

Autorem hudby byl Karel Svoboda, který měl za sebou i před sebou řadu nejslavnějších československých filmových a televizních melodií. Titulní píseň nazpíval Michal David. Supraphon dodnes eviduje jak zpívanou skladbu Létající Čestmír, tak instrumentální motivy Planety květin, cesty do školy, kouzelných rostlin nebo jednotlivých postav.

Hudební nahrávka byla dokončena v květnu 1984 ve studiu Elektrovox a následně se stala jednou z nejlépe rozpoznatelných částí seriálu.

Za obrazem stáli další zkušení tvůrci. Kameru měl Emil Sirotek, střih Miroslav Hájek a dramaturgii Jarmila Turnovská. Především však seriál znovu spojil dvojici Miloš Macourek – Václav Vorlíček, která už předtím vytvořila Arabelu a další fantastické příběhy, v nichž se normální svět začne řídit naprosto nenormálními pravidly.

Létající Čestmír navíc vznikal v československo-západoněmecké koprodukci. V Německu byl znám pod názvem Der fliegende Ferdinand. Podobné mezinárodní spolupráce umožňovaly československým tvůrcům realizovat projekty, které byly na dětskou televizní tvorbu výpravnější a náročnější na filmové triky.

Teprve s odstupem let začal Lukáš Bech podle svých slov zjišťovat, jak daleko se seriál dostal.

V rozhovoru pro iDNES.cz v roce 2011 vzpomínal, že se s Létajícím Čestmírem setkávali diváci nejen v Německu a Polsku, ale podle informací, které získal, také v Rusku, Mongolsku, na Kubě, ve Vietnamu či v Číně. Právě o Vietnamu mluvil jako o zemi, kde na seriálu vyrůstala generace dětí.

Není proto úplně přesné vnímat Létajícího Čestmíra jen jako československou televizní vzpomínku. Minimálně v několika dalších zemích dostal příběh vlastní jazyk, vlastní název a vlastní publikum.

Samotný představitel Čestmíra přitom nakonec klasickou hereckou kariéru neudělal. Později uvedl, že mu lékař na foniatrii kvůli charakteristickému hlasu nedoporučil povolání, při kterých by hlas dlouhodobě zatěžoval – mimo jiné právě herectví.

Od filmu však nezmizel. Lukáš Bech se později začal věnovat práci lokačního manažera a zůstal tak ve světě natáčení, jen většinou na druhé straně kamery.

Více než čtyřicet let po premiéře je samozřejmě vidět, v jaké době seriál vznikal. Filmové triky už dnešního diváka neohromí technickou dokonalostí. Dítě zvyklé na digitální fantasy možná některým scénám ani nebude chtít věřit.

Jenže kouzlo Létajícího Čestmíra nebylo v tom, jak dokonale člověk na obrazovce létal.

Bylo v představě, že cestou do školy můžete zakopnout o kámen, který otevře dveře do úplně jiného světa.

Že někde existuje květina, po jejíž vůni se můžete vznést nad střechy. Jiná vám dovolí stát se na chvíli dospělým. A další může člověka udělat lepším, chytřejším nebo silnějším.

Macourek s Vorlíčkem pak udělali chytrou věc. Neptali se pouze, jak úžasné by takové květiny byly. Ptali se také, co by s nimi udělali lidé.

A právě tam se z dětského fantasy seriálu stalo něco, co může pobavit i dospělého po více než čtyřiceti letech.

Česká televize má dnes všech šest dílů Létajícího Čestmíra ve svém archivním přehledu. Čestmír tak může znovu vzlétnout kdykoliv.

A možná stačí několik minut, aby se dospělému divákovi vrátila myšlenka, kterou měl naposledy jako dítě:

Kdyby tak ta květina opravdu existovala.