Článek
Bylo sobotní odpoledne 10. září 1898 a jedna z nejslavnějších žen tehdejší Evropy spěchala se svou dvorní dámou k přístavišti na břehu Ženevského jezera. Šedesátiletá císařovna Alžběta Rakouská, známá jako Sisi, nechtěla zmeškat loď zpět směrem k Montreux. Jen několik okamžiků před nástupem se k ní přiblížil mladý muž. Prudce do ní udeřil a císařovna upadla. Alžběta se ale téměř okamžitě zvedla a pokračovala dál. Netušila, že právě utrpěla smrtelné zranění.
Chtěla být obyčejnou hraběnkou
Poslední cesta Sisi do Ženevy neměla charakter státní návštěvy. V září 1898 pobývala na ozdravném pobytu u Ženevského jezera a 9. září navštívila baronku Rothschildovou. Poté odjela se svou dvorní dámou hraběnkou Irmou Sztárayovou do Ženevy a ubytovala se v hotelu Beau-Rivage. Aby se vyhnula oficiálním ceremoniím a pozornosti veřejnosti, cestovala pod jménem hraběnka z Hohenembsu, jedním z titulů používaných Habsburky při soukromých cestách.
Utajení však nevydrželo ani do druhého dne. Kvůli indiskreci se v místním tisku objevila zpráva, že se v hotelu nachází rakouská císařovna. Právě tento detail se stal osudovým. Informaci si přečetl také pětadvacetiletý italský anarchista Luigi Lucheni, který se v Ženevě nacházel s úmyslem zavraždit některého z představitelů evropské aristokracie.
Sisi přitom původně vůbec nebyla jeho cílem.
Atentátník čekal na někoho jiného
Lucheni původně zamýšlel zaútočit na prince Henriho d’Orléans. Ten však plánovanou cestu do Ženevy na poslední chvíli zrušil. Anarchista tak o zamýšlenou oběť přišel – dokud se z novin nedozvěděl, že je ve městě císařovna Alžběta. Podle Sisi Museum se z tisku dozvěděl nejen o její přítomnosti, ale také o jejích plánech, a rozhodl se změnit cíl.
Lucheniho motiv nebyl osobní. Císařovnu neznal a neměl proti ní konkrétní spor. Jeho atentát měl být demonstrativním útokem proti privilegovaným vrstvám společnosti. Pro člověka posedlého představou útoku na významného aristokrata představovala rakouská císařovna mimořádně prominentní cíl.
Alžběta o ničem z toho nevěděla. Dopoledne ještě nakupovala, navštívila oblíbenou cukrárnu a pořizovala dárky pro svá vnoučata. Poté se se Sztárayovou vydala pěšky k přístavišti, odkud chtěla pokračovat lodí zpět k Montreux. Lucheni už na promenádě čekal.
Myslela si, že dostala jen ránu
Atentátník nepotřeboval pistoli ani nůž. Použil nabroušený trojhranný pilník, který změnil v improvizovanou bodnou zbraň. Když se ženy přiblížily, vrhl se na císařovnu a zasáhl ji do hrudi. Úder byl tak prudký, že Alžběta spadla na zem, ale vzápětí vstala. Rána byla zvenčí tak nenápadná, že sama císařovna zpočátku předpokládala, že ji muž pouze udeřil nebo srazil.
Nechtěla zmeškat loď, a tak pokračovala dál a nastoupila na palubu. Teprve krátce nato se její stav prudce zhoršil a Alžběta ztratila vědomí. Když jí dvorní dáma uvolnila oděv, objevila malou skvrnu krve a drobnou bodnou ránu. Teprve tehdy bylo jasné, že nešlo o obyčejný útok. Loď se obrátila a smrtelně zraněnou císařovnu dopravili zpět do hotelu Beau-Rivage.
Pilník pronikl k srdci a způsobil vnitřní krvácení. Přivolaní lékaři už nedokázali pomoci. Alžběta Rakouská zemřela 10. září 1898 v Ženevě ve věku 60 let.Její tělo bylo následně převezeno do Vídně a uloženo v císařské hrobce kapucínského kostela.
Smrt ještě posílila legendu Sisi
Lucheni byl krátce po útoku zadržen. Svůj čin neskrýval a po smrti císařovny podle Sisi Museum dokonce projevoval uspokojení. Soud jej odsoudil k doživotnímu vězení. V roce 1910 byl nalezen mrtvý ve své cele; spáchal sebevraždu.
Atentát vyvolal v Evropě obrovský šok. Dobový výroční dokument města Ženevy popisuje zděšení místních obyvatel a připomíná, že kolem hotelu Beau-Rivage následně procházely zástupy lidí, kteří chtěli vyjádřit soustrast císařské rodině a Rakousku.
Smrt zároveň významně přispěla k obrazu Sisi, který přežil samotnou habsburskou monarchii. Žena, která se v posledních desetiletích života stále více vyhýbala vídeňskému dvoru a veřejnosti a mnoho času trávila na cestách, se po násilné smrti stala legendou. Sisi Museum přímo připomíná, že právě atentát byl jedním z rozhodujících momentů při vzniku jejího posmrtného mýtu.
Od atentátu uplyne 10. září 2026 přesně 128 let. Na celém příběhu dodnes působí téměř neuvěřitelně jedna okolnost: Alžběta se pokusila cestovat bez pozornosti veřejnosti jako hraběnka z Hohenembsu. Stačila však jediná indiskrece, zpráva v místním tisku a člověk, který původně čekal na úplně jinou oběť, se dozvěděl, kde císařovnu najít.
Zdroje:
- Sisi Museum, Hofburg Wien – Assassination
- Sisi Museum, Hofburg Wien – Death
