Článek
Sociální sítě jsou fenoménem 21. století. Jejich výhodou a zároveň také nevýhodou je, že na nich může kdokoliv zveřejňovat téměř cokoliv. Na Instagramu a TikToku převládají fotky a videa, Facebook a Twitter (nebo X, chcete-li) jsou zaměřeny spíše na text. Text se však objevuje úplně všude, a proto se pojďme společně ponořit do češtinářského pekla.
„Zapomeň na Bibli, největším argumentem proti evoluci lidstva je seznam komentářů na YouTube,“ je citát amerického spisovatele Damiena Faheye. Poněkud výstižný, nemyslíte? Fahey sice primárně poukazoval na to, o čem se vedly diskuze v komentářích. Nám teď půjde především o to, kolik gramatických chyb jsou v nich lidé schopni nasekat.
Pojďme si zahrát hru – otevřete si svou oblíbenou sociální síť, zapněte si stopky, ty spusťte, a až najdete v samotném příspěvku nebo v komentářové sekci gramatickou chybu, stopky zastavte.
To byla krátká hra, co? Na druhou stranu asi docela vtipná, neboť zkomoleniny různých slov jsou mnohdy k popukání. Při delším procházení sociálních sítí už smích pomalu nahrazuje smutek nebo pocit trapnosti, protože počet pravopisných chyb je vskutku obrovský.
Problém je, že nejvíce se chybuje pořád v těch samých slovech. Navíc v těch, na které jsou žáci ve školách neustále upozorňováni. Proto stále přežívají patvary jako kdybysme, kdyby jsme, dokonce také kdyby sme je často k vidění. Také se zdá, že nesprávné zaměňování mě a mně snad nikdy nevymizí.
Je čas na druhou hru – vezměte si papír a tužku a vždy, když uvidíte pravopisnou chybu, udělejte čárku. Věřím, že po pár minutách vás bude bolet ruka a začne vám docházet papír.
Těžko říct, proč lidé tak často chybují a nejsou schopni si před publikováním příspěvku pravopis ověřit. Přitom si tím budují nebo naopak kazí svou značku, kterou se prezentují na veřejnosti mezi ostatními lidmi.
Lidem je zkrátka jedno, co si o nich budou ostatní myslet, podobně jako při volbě vhodného oděvu do školy, na pracovní pohovor nebo přímo do práce.
Znalost českého jazyka by měla být základní výbavou každého Čecha. Ne nadarmo je během základní a střední školy zastoupen největším počtem hodin. Češtinu navíc také u mladé generace pomalu vytlačuje angličtina a některé výrazy si tak už lidé česky ani nevybaví a použijí raději anglický výraz.
Celé toto téma je smutnou vizitkou všech Čechů, kteří svůj rodný jazyk komolí a nejsou ochotni se v něm vzdělávat a poučit se z chyb, které ve slovech dennodenně dělají.