Článek
Určitě jste sami v poslední době několikrát slyšeli mluvit mladého člověka, ať už v televizní reportáži, na ulici, v MHD nebo jste přímo vedli konverzaci s člověkem z této věkové skupiny. Myslím, že jste si při poslechu říkali: „Co to má být? Takhle se teď mluví?“
Nejčastěji se v rozhovorech mezi dvěma zástupci Generace Z vyskytují dva prvky, které šíleně tahají za uši. Jednak to jsou anglicismy a poté také výplňková slova, kterých je v mluvě mladistvých přehršel.
Začněme anglicismy – ty se objevují v komunikaci mladé generace v nezdravém množství a je jasné, že budou postupem času přibývat další. Už v této době je jich však v mluvě přehršel a mnohdy už ani člověk neví, co znamenají.
Přitom má čeština tolik krásných slov, kterými lze myšlenku dokonale popsat a vyjádřit, avšak mladá generace zná pouze anglický ekvivalent a na českou verzi slova si mnohdy vzpomíná obtížněji než na anglickou variantu.
Paradoxní situace nastává ve chvíli, kdy v komunikaci použijete některá česká slova, která se tak často nevyskytují nebo jsou archaická. V ten moment mladí lidé absolutně netuší, o čem mluvíte. Když však ve větě o osmi slovech je šest anglicky, rozumí skvěle.
U některých jedinců se také můžeme setkat s tím, že začnou souvětí větou českou a dokončí jej větou anglickou, což je mnohdy opravdu srandovní.
Je však dost pravděpodobné, že do pár let se často užívané anglicismy kodifikují a dostanou své čestné místo ve slovnících spisovné češtiny.
Dalším, a možná daleko větším problémem, jsou výplňková slova (je možné se také setkat s označením parazitická slova nebo slovní vata).
Při čtení poslední věty vám rozhodně začala naskakovat slova, která zkrátka nemají v komunikaci žádný význam a mnohdy si mluvčí jejich užívání ani neuvědomuje.
Příklady výplňkových slov: jakoby, jako, vlastně, jo, prostě.
Často i samotná forma projevu je u mnohých naprosto otřesná. Někteří mluví příliš rychle, tudíž jim není rozumět, jiní naopak až moc pomalu a než stihnou říct myšlenku o dvou větách, nevíte, čím monolog začali.
Čím to, že mluvený projev mnohých zástupců Generace Z je tak tristní? Z velké části za to mohou sociální sítě, které jsou převážně o psané komunikaci. Lidé si tak mají možnost psanou odpověď promyslet a zformulovat tak, aby měla hlavu a patu.
Když však dojde na lámání chleba, kdy je člověk pod časovým tlakem a musí reagovat rychle a tak, aby jeho odpověď dávala smysl, nastává problém.
Avšak ani psaný projev není vždy silnou stránkou Čechů napříč všemi generacemi. O tom, jak jsou na tom někteří Češi se znalostí rodného jazyka, si můžete přečíst v článku níže.
Obohacovat slovní zásobu lze navíc i jinými způsoby než chozením do divadla nebo čtením knih. Bohužel u mladých lidí chybí celkově zájem o to se vzdělávat, a tak jejich vyjadřování je mnohdy opravdu tragické.
