Článek
Můj červnový výlet začal v sobotu večer po práci s partou místních techniků v hospůdce v Chengdu (Čcheng-tu). Mohl jsem si vybrat a cestovat na jiné místo na sever, ale rozhodl jsem se pro původní plán. Pochopil jsem, že Leshan (Le-šan) je jedno z nejnavštěvovanějších míst v provincii S’-čchuan.
Domluvili jsme se, že nás místní kolega nabere v 10 hodin ráno v centru města před kostelem. Zvolili jsme cestu autem, protože pro cizince nebylo možné koupit lístky na vlak online (předem) a ráno by již vlak mohl být vyprodaný.
Vlevo: Hospůdka – příjemné posezení (2× 3 litry oroseného piva). Vpravo: Katolický kostel. Cca 6-7 minut chůze od nejbližší stanice metra.
Cesta z Chengdu do Leshan je pohodlná a po dálnici trvá něco přes hodinu. Do Leshan jsme dorazili před polednem. Jeden z kolegů jel ráno vlakem a držel nám stůl v restauraci. Jídlo bylo chutné a s ohledem na mne ani nebylo nijak zvlášť pálivé. Hlady člověk v Číně netrpí. I pro Evropana je možné si vždy něco chutného vybrat. Po obědě pokračujeme do budhistického areálu u řeky.
Budhismus je v Číně nejvíce rozšířeným až snad přímo „státním“ náboženstvím. Je těžké říci, zda si lidé vybírají náboženství, nebo zda si náboženství vybírá člověka. Každý člověk něčemu věří a ve své duši má místo pro „duchovno“. Také Budhismus se na tuto základní potřebu snaží odpovědět. Pokud křesťanství v Evropě dnes tvoří protestanté a katolíci (z východu pak i ortodoxní křesťané), budhismus bychom zřejmě mohli vnímat jako budhismus „z údolí“ a buddhismus „z hor“.
Vstupné do areálu.
Cestovat s místními kolegy má výhodu minimálně z důvodu překladu. Stále častěji však mohou místní lidé pomoci i s platbou, protože ne všude akceptují hotovost, a kromě větších hotelů nelze v Číně používat ani zahraniční platební karty. Vstupné do jeskynního areálu přijde na 100 Juanů (v přepočtu asi 12 EURO) a dalších 100 Juanů se platí při vstupu na „Velkého Buddhu“. Bylo možné zaplatit bankovkami. V porovnání s předchozími lety však už platby v hotovosti byly letos mnohem méně běžné. Většina místních platí už pouze telefonem přes aplikaci WeChat. Dobrou zprávou však je, že Číňané jsou lidé přátelští, a zvláště ti mladší (ale i lidé středního věku) vám rádi pomohou.
Hlavní vstupní brána do areálu je vytesána do kamene.
Reliéf vytesaný do skály.
Před reliéfem vytesaným do skály se k naší skupince hlásí místní průvodce a za 80 yuanů nám nabízí výklad v angličtině. Místní kolegové zde již nejsou poprvé a historii místa znají, pro mne však výklad může být zajímavý. Obchod je ujednán a vyrážíme do místního jeskynního komplexu.
Čekám historii starou stovky, snad až tisíce let, k mému překvapení však zjišťuji, že vše, co vidím (kromě sochy Velkého Buddhy, která je původní) je staré pouze několik maximálně desítek let. Areál začal prý být budován v 90. letech 20.století a poslední sochy byly dokončeny v roce 2016. Nový je i reliéf před námi. Zajímá mne důvod výstavby tohoto areálu. Sochy jsou tesány z kamene a kdyby už nic jiného, je za jejich vznikem obrovské množství práce.
Jeskyně Buddhů.
Jeskyně Buddhů. Je jich zde obrovské množství a každý z nich je jiný.
Socha Buddhy, který odolal svodům žen.
Socha ležícího Buddhy.
Pochopil jsem, že jednotlivé sochy představují postavy a příběhy buddhismu známé z učení buddhistické tradice a jejich předlohou byly historické sochy nacházející se na různých jiných místech v Číně. Průvodce zmiňoval budhistické jeskyně u města Dunhuang v Severo-západní Číně. Toto místo jsem navštívil v listopadu 2022. O existenci jeskyní jsem slyšel, ale z důvodu kovidových restrikcí jsem v nich nebyl.
Jeskynní komplex.
Další z chodeb jeskynního komplexu s postavami buddhistické mytologie.
Socha Buddhy.
Znovu socha Buddhy, který odolal „svodům těla“ a vábení nahých žen.
Koloběh života.
Reliéf koloběhu života. V dolní části utrpení, v horní části osvícení.
Některé z uměleckých vyjádření středověkých představ Očistce, Pekla a Ráje vypadají podobně. Také Budhismus pracuje s představou lidské duše a potřeby jejího „zušlechtění“.
Je-li ideálem Budhismu stát se dokonalým, je ideálem křesťanství žít v blaženosti s Bohem i všemi lidmi v Nebi.
Socha boha (Buddhy) zdraví.
Poslední ze soch podzemního komplexu. Socha boha (Buddhy) zdraví.
Tato socha byla dokončena až v roce 2016.
Na červených lístcích za oltářem jsou texty modliteb i prosby lidí za uzdravení a požehnání. Motiv a výjev v budhismu běžný. Třepetající se lístečky, zná i budhismus „z hor“. Prosby vkládají Židé do Zdi nářků a zná je křesťanská tradice.
Na jedné straně snaha přiblížit „duchovno“ lidem. Na druhé straně PARADOX. Pouhé 3 roky po dokončení sochy boha zdraví postihla lidstvo největší virová pandemie za tisíc let.
Chrám.
Zcela nový chrám v areálu údolního budhistického komplexu.
Socha Buddhy a mnich.
Dům mnichů.
Mobilní telefony používají i mniši.
Most přes jednu ze tří místních řek.
Lešanský Buddha (Leshan Giant Buddha).
71 m vysoká socha nejvyššího sedícího Buddhy na světě. Dle wiki byla socha postavena na soutoku 3 řek za dynastie Tchang v 8. století našeho letopočtu. Záměrem bylo chránit projíždějící lodě a varovat před záplavami. (Dle tradice, hrozí po proudu řeky v jižní Čině záplavy, když voda stoupne do úrovně nohou sochy. Viz 2020) Od roku 1996 je toto místo zařazeno mezi památky světového dědictví UNESCO.
