Článek
Před třinácti lety jsem poslouchal projev tehdejšího rektora Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (JU). Už si vlastně nepamatuji, při jaké příležitosti to bylo. V hlavě mi ale zůstala jeho výzva, abychom se lépe připravili na budoucí roky. Demografická křivka klesala a s ní i počty studentů nastupujících do prvních ročníků bakalářských oborů. Co s tím ale mohu dělat právě já?
Napadla mě zajímavá myšlenka. Když jsem studoval historii a religionistiku na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity, úspěšně jsem absolvoval i tzv. pedagogické minimum. Součástí přípravy byly také praxe v hodinách dějepisu a základů společenských věd. Co kdybych využil svoje dosavadní zkušenosti a navrhl několik témat pro vyšší ročníky středních škol? Připravil jsem si prezentace a nabídl svůj čas gymnáziím především v jižních Čechách.
Postupně se vykrystalizovala spolupráce se školami v Třeboni a Prachaticích. Z těch českobudějovických je to hlavně Gymnázium Jírovcova. Některá témata jsem přednášel jen jednou jako například „17. listopad“ nebo „Hinduismus a buddhismus“. Jiná byla hodně populární jako třeba „Nová náboženská hnutí“ nebo „Islám v Evropě“. V poslední době jsou to především „Základní pilíře islámu a jejich vliv na kulturu“. Rád vám tento námět blíže představím.
Název přesně vystihuje obsah přednášky. Nejdříve hovořím o tom, jak muslimové vnímají koránský text. Pak si představíme tzv. pět pilířů islámu. Mezi ně patří vyznání víry, modlitba, almužna, půst v měsíci ramadánu a pouť do Mekky. Následuje popis základních typů zahalení žen. V minulých letech to bylo studenty často diskutované téma. Nakonec si představíme pojmy jako je mešita, madrasa, bazar nebo karavansaraj. Zajímá nás tedy náboženský život, vzdělávání i obchod.
Obvykle pracuji se skupinou okolo dvaceti studentek a studentů semináře základů společenských věd. K dispozici mají podklady, do kterých si mohou dělat poznámky. Pokud se během výkladu objeví nějaký zajímavý dotaz, můžeme se zastavit u konkrétního problému. Výraznější prostor na diskuzi a komentáře je ale až na konci druhé vyučovací hodiny.
Pokud bych měl jen powerpointovou prezentaci, bylo by to pro současné posluchače trochu málo. Proto s sebou nosím předměty ze sbírky Katedry filosofie a religionistiky Teologické fakulty JU. Studenti si mohou prohlédnout výtisk koránu v arabštině, Ruku Fátimy (hamsa), modlitební koberec nebo korále na rozjímání tzv. devadesáti devíti krásných jmen Božích (tasbíh). Moje dosavadní zkušenosti s použitím těchto objektů jsou pozitivní. Ideálně se totiž doplňují s probíranými tématy.
Jak vzpomínáte na výuku základů společenských věd na své střední škole? Věnovali jste se při té příležitosti také dějinám filosofie a světovým náboženstvím? Děkuji za vaše komentáře.