Jak jsme vyrazili až do Staré pevnosti v Corfu Town

Každý si představuje ideální dovolenou trochu jinak. Pro někoho je to například klid někde na samotě u lesa. Jiný zase preferuje poznávací zájezdy se spoustou historických památek. Další se vidí na celý den na pláži a takto můžeme ještě dlouho pokračovat.

Letos v červenci jsme vyrazili podruhé na ostrov Korfu. Zvolili jsme východní pobřeží a pláž Dassia. Nalevo se z hotelové zahrady díváme přes moře na albánské a řecké pobřeží. Napravo dále pokračují exkluzivní rezorty i menší hotely. Před námi se na horizontu rýsuje silueta města Kerkyra. A to bude naším dnešním cílem.

Pro pohyb po ostrově jsme používali hromadnou dopravu. Kousek od hotelu jsme měli zastávku „modrého autobusu“ číslo 7, který nás odvezl do centra města. Upřímně řečeno, všechno probíhalo v pohodě. Automat na lístky fungoval, elektronický informační panel hrdě hlásil číslo linky a čas příjezdu. Příjemná změna oproti řešení, kterému s úsměvem na tváři říkám jen „místní vědí“.

Koupili jsme si v automatu jízdenky za 1,60 €, ale šlo to klidně přímo u řidiče za hotové nebo kartou. Všechno to bylo vlastně jen o plynulosti nástupu. Jak jsme se blížili k samotnému městu, zvyšoval se počet turistů na častých zastávkách. Bylo pondělní dopoledne a doprava podle toho houstla. Kdo ale zná (nejen) českobudějovickou MHD, byl na tuhle situaci dobře připraven.

Vystoupili jsme na konečné zastávce na náměstí Sakoro. Návštěvníci se musí jako obvykle obrnit trpělivostí, protože centrum Kerkyry je velice oblíbenou turistickou destinací. Navíc musíte počítat se sluníčkem, takže pro pohyb po městě platí klasické zásady. Trochu zpomalit, dodržovat pitný režim, nezapomínat na ochranu pokožky před paprsky a vyhledávat stín. Vyzkoušeno za vás.

Naším dopoledním cílem byla především Stará pevnost. Měli jsme hned od počátku dvě možnosti. Buď to vezme co nejrychleji na pobřeží a pak příjemným parkem na velkém náměstí. Nebo se kousek projdeme uličkami centra s několika zastávkami. Více méně automaticky jsme si vybrali tu druhou variantu.

Město jsme navštívili při našem minulém pobytu a navíc se tu chceme zastavit ještě jednou během celodenního výletu. Co vám mohu doporučit, udělejte si na procházku centra dost času, i když třeba nepatří k těm největším. Protože jsem historik náboženství, nevynechám příležitost podívat se do nějakého katolického kostela nebo pravoslavného chrámu.

Kerkyra nabízí spoustu zajímavých sakrálních památek a my jsme si pro to pondělní dopoledne vybrali dvě. Nahlédli jsme do katolické katedrály sv. Jakuba a Kryštofa, která svou architekturou patří do benátského období. Stojí na krásném náměstí hned vedle pozoruhodné Staré radnice. Kostel je sídlem arcibiskupa, který spravuje rozlehlou diecézi na mých oblíbených ostrovech Korfu, Kefalonia a Zakynthos.

Naší druhou zastávkou byl pravoslavný metropolitní chrám Panny Marie, sv. Blažeje a sv. Theodory II. Císařovna vládla jako regentka za svého nedospělého syna Michala a krátce po začátku svého panování prosadila obnovení úcty k ikonám. Tím bylo definitivně ukončeno období ikonoklasmu v byzantských dějinách. Její ostatky byly na Korfu převezeny z Konstantinopole a nachází se vpravo od hlavního oltáře ve stříbrném sarkofágu. Na stejném místě mimochodem najdete v nedalekém svatostánku i ostatky zdejšího populárního světce Spiridona. V interiéru metropolitního chrámu je zakázáno fotografovat, tak alespoň snímek z příjemného náměstí před ním.

Asi se už v duchu ptáte, kde je ta Stará pevnost, o které jsem se zmiňoval v názvu blogu. Když se pomalu vymotáme z uliček starého města, dostaneme se na rozlehlé náměstí s parkovou úpravou. Najdete tam mimochodem v jednom z paláců Muzeum asijského umění, které je nejlepší v celém Řecku. Pokud vás tato problematika zajímá, mohu jen doporučit z osobní zkušenosti. Okolo malebného chrámu Panny Marie a příjemného parku s bustami jsme se dostali k vstupu do pevnosti.

Lístek nás stál 10 € a po mostě jsme vyrazili vstříc fortifikační architektuře. Pevnost je docela rozlehlá, proto si na prohlídku udělejte čas. Je to podle mého názoru zajímavý příklad Benátčany vybudovaného opevnění, které prošlo za Britů mnoha přestavbami a dochovalo se až do dnešní podoby. Ve vstupním bastionu se nachází obchůdek a malá výstava byzantského náboženského umění. Nechali jsme si ji až na konec a moc se nám líbila.

Mimochodem na klíčových místech v pevnosti najdete přehledné tabule s fotografiemi, nákresy a anglickými popisky. Můžete si na jedné z nich například přečíst, co je to ten zmiňovaný bastion. Hned u vstupu se nachází katolická kaple Panny Marie Karmelské a za ní ubytovny pro vojáky postavené Brity.

Pak se můžete rozhodnout, zda vyrazit doleva k chrámu sv. Jiří z 19. století s antikizujícím průčelím. Okolní hradby skýtají krásné výhledy na lodě a pobřeží. Nebo půjdete doprava okolo stále stojících kasáren pro britské důstojníky, ve kterých v současnosti sídlí hudební oddělení místní univerzity. Stáli jsme na hradbách na kryté vyhlídce, dívali se dolů na přístaviště a poslouchali tóny klavíru.

Pokud máte čas a chuť, můžete na této úrovni pokračovat dál až na samý konec pevnosti. Bylo už docela horko a prostranství bylo s minimálním stínem. Proto jsme raději sebrali síly na výšlap na jeden z vrcholků k majáku okolo malého benátského vězení a rozlehlé britské nemocnice. Odměnou za trochu náročnější výstup v letním slunci byly pohledy zpátky na město a dále na lodě plující okolo ostrova.

Jezdíte do Řecka na dovolenou, nebo trávíte volné dny úplně jinak? Děkuji za vaše si komentáře pod mým blogem.