Článek
Od roku 2003 pořádá Akademie diecéze Rottenburg-Stuttgart pravidelná setkání pod názvem „Teologické fórum křesťanství-islám“. Protože nejsem teolog, ale jsem profesí religionista, jezdím na tyto konference posledních deset let jako „zúčastněný pozorovatel“. Pokud máte chuť a čas, rád vám představím letošní přednášky a semináře.
Kostel sv. Antonína, Christkönigshaus a Akademie diecéze Rottenburg-Stuttgart.
V prvních letech se zde řešily v mezináboženské perspektivě především teologické otázky. Jaký obraz Boha lze nalézt v křesťanství a islámu, co má společného modlitba v těchto dvou náboženských systémech a podobně. Později se ke slovu dostaly stejně naléhavé sociální a etické problémy. Sem patří mimo jiné chudoba a spravedlnost, migrace nebo pravicový populismu. Díky skladbě organizátorů i posluchačů obvykle převažují příklady z německojazyčných zemí.
S ohledem na tíživou situaci v Evropě bylo pro rok 2023 zvoleno téma Mír jako výzva: otázky pro křesťanství a islám. Oba zmiňované systémy se různými způsoby prohlašují za náboženství míru. Na jednu stranu z teologických diskuzí vycházejí společná prohlášení. Na místní i mezinárodní úrovni se realizují projekty podporující mírové soužití. Na druhou stranu se obě tradice na celé světě zapojují do konfliktů. Nepřítelem nemusí být jen příslušník jiného náboženství. Násilí mezi různorodými názorovým směry propuká i uvnitř křesťanství či islámu. Teologickým problémem je, jaké spravedlivé prostředky lze použít k obraně míru. Především se neustále vrací otázka, za jakých okolností může být užita síla.
Prezentace dr. Muny Tatari slibovala významná jména evropské islamologie.
Konference byla otevřena v pátek 17. 3. představením teologicko-antropologických pohledů na násilí a mír. Posluchači měli příležitost v diskuzi reagovat na dvě vystoupení vycházející z evangelického (dr. Ulrich Lincoln) a sunnitského (dr. Muna Tatari) kontextu. V podvečer proběhla společná modlitba v nedalekém katolickém kostele sv. Antonína, které předsedal augsburský biskup Dr. Bertram Meier. Následoval jeden z pomyslných vrcholů fóra, kterým byl moderovaný rozhovor mezi známým benediktýnským mnichem Anselmem Grünem a populárním prof. Ahmadem Karimim. Osobně jsem ocenil uvolněnou atmosféru během diskuze těchto dvou zajímavých osobností.
Anselm Grün a Ahmad Karimi. Podnětná diskuze plná humoru.
Druhý den setkání otevřel prof. Andreas Hasenclever svou politologickou přednáškou o vztahu náboženství a násilí. Jedním z typických rysů tohoto teologického fóra je naslouchání perspektivě příbuzných oborů. Nemusí to být vždy jednoduché, jak ukázala následující diskuze s posluchači. Celkové pojetí tématu a způsob argumentace referujícího byl pro mě jakožto religionistu více přístupnější než některá vystoupení především křesťanských teologů.
Asistentka konference představuje projekt prof. Agaty S. Nalborczyk.
Odpoledne proběhly prezentace posterů odborných projektů a publikací z oblasti křesťansko-islámských vztahů. Autoři měli příležitost seznámit zájemce s výsledky své práce a nastínit plány do nejbližší budoucnosti. Podle mého názoru je to ideální způsob, jak si udělat představu o stávajícím výzkumu a navázat nové kontakty. Mimo jiné bych zmínil dlouhodobý projekt pod vedením prof. Agaty S. Nalborczyk, mapující vliv arabské kultury na Polsko v oblasti náboženství, umění, literatury a vědy. Dalším zajímavým výstupem byla volně dostupná kniha dr. Franka van der Velden na téma „Narrative religiöser Diversität aus dem Nahen Osten und Nordafrika/Příběhy náboženské rozmanitosti ze Středního východu a severní Afriky“.
Na závěrečnou část sobotního dne se účastníci konference rozdělili do třech seminárních skupin. Probíraná témata byla sice rozdílná, forma práce však byla podobná. Nejdříve zazněly krátké příspěvky z muslimského i křesťanského pohledu a poté následovala pořadateli moderovaná diskuze. Jeden tým se věnoval výzvám spojeným s duchovní prací v armádě. Druhá skupina debatovala o výzkumu konfliktu z perspektivy sociálních věd. Nakonec jsem se rozhodl pro panel věnovaný míru a násilí v Bibli (dr. Martin Nitsche) a Koránu (dr. Dina El Omari).
Dina El Omari prezentuje téma míru v Koránu.
Během nedělního dopoledne pokračovala seminární forma zasedání. Vedle tématu náboženství jakožto aktéra v procesu budování míru bylo možné diskutovat o křesťanském (Frauke Liebenehm) a muslimském (dr. Jörg Imran Schröter) vzdělávání v Německu. Bylo zajímavé sledovat názorové rozdíly mezi jednotlivými referujícími. Závěrečný panel byl věnován příspěvkům náboženství pro ukončení konfliktů. Pokaždé je to příležitost shrnout klíčové myšlenky, které v průběhu konference zazněly, a doplnit je o místní (Friedrich Kramer) i světový kontext (Matthias Eder).
Po těch deseti letech, co na tuto akci jezdím, stále přemýšlím o jejím významu. Zda je to pouze akademické setkání odtržené od každodenního života. Jestli je to jen další příležitost pro sebeprezentaci a navázání nových odborných kontaktů. Pokud by tomu tak bylo, pak by byla ta snaha nedostatečná. Podle mého názoru je nutné aplikovat teoretické koncepce do praktického života běžných věřících a jejich místních komunit. Potom má veškerá snaha o mezináboženský dialog smysl.
Počasí bylo proměnlivé, stejně jako zajímavost přednášek.
Co bude tématem příštího Teologického fóra křesťanství-islám v roce 2024? Nechejme se překvapit, co nám organizátoři připraví.
Poznámky: text byl dokončen díky Národnímu stipendijnímu programu Slovenské republiky. Autor upřímně děkuje za podporu. Text byl poprvé publikován na stránce Náboženský infoservis.
