Nad krajem romantika K. H. Máchy

Začátek mé červnové turistické trasy jsem zvolil vesničku Hostíkovice, která leží přímo u silnice č. 15. Auto jsem zaparkoval na návsi, kde se dá jakžtakž zaparkovat.

První cíl mé cesty byl kamenný most známý z mnoha fotek turistických dobrodruhů. Z Hostíkovic jsem vyrazil po zelené turistické stezce a za železničním přejezdem jsem uhnul vpravo na cestu vedoucí podél trati. Tato cesta se záhy stáčí do leva. Na počátku této cesty jsem objevil unikát -„sekáček v lese“. Secondhand vytvořený z venkovního stanu působil všelijak. Narváno rozhodně nebylo a ani mě tyto věci nic neříkají. Dále po cestě jsem si říkal: Proč proboha v lese? No možná že něžné části turistů zaplesá srdce radostí. Zhruba po 500 metrech jsem dorazil k občerstvení „Na Tokáni“. Bohužel bylo zavřeno. Zrovna začínalo pršet a mně by se přístřešek s trochou občerstvení zrovna moc hodil. Pokračoval jsem tedy dál a doufal jsem, že déšť ustane.

Po dalších pěti set metrů lesní stezky jsem se odchýlil doprava a zamířil přes údolí k cyklostezce číslo 3098. Zde mě zaskočilo nečekaně se zhoršující počasí. Běžný letní déšť se proměnil v solidní liják, kterému jsem neunikl ani pod ochranou stromů. Marně jsem hledal místo pro úkryt. Z lesa jsem nakonec vyšel naproti dešti do údolí, promočený až na kost.

Po cyklostezce jsem došel do chatové oblasti u Hrázského rybníka a počasí se vyjasnilo. Mraky se rozplynuly a slunce začalo sušit mé oblečení. U rybníka jsem zahnul doleva, kde na rodiny s dětmi čeká lesní dětské hřiště a místo k posezení. Kdybych přišel o půl hodiny dříve, byl bych potěšen také. Našel bych zde prolézačku ve tvaru domečku, ideální úkryt před deštěm. Asi 100 metrů za hřištěm jsem přišel na červenou turistickou trasu. Zde mě překvapila socha a neřeknu vám koho má znázorňovat. Nikde jsem to nedohledal. Nevím její stáří, původ…zkrátka nic.

Kamenný most u Mlýnského rybníka je velmi známý a okolní místa jsou dechberoucí. K mostu se vine říčka malým kaňonem, což evokuje dojem kusu divokého západu sem vsazeného. Pod starým mostem se klikatí bobří potok. Hrázský rybník spolu s Dolanskými vodopády a mostem mají blahodárný účinek na nervovou soustavu. U rybníka jsem seděl a pozoroval neklidnou hladinu plnou ryb, což by potěšilo srdce každého rybáře. Kromě dvou kanoistů zde nebyl nikdo další a příroda si zde žila svým vlastním rytmem.

Poté, co jsem se nasytil pohledem na místní krajinu, vydal jsem se prozkoumat nedaleký Dolanský vodopád. Tento vodopád se nachází na potoku pod Dolanským rybníkem a je fascinující, že přímo vedle něj je jeskyně. Celé toto místo má až kouzelnou atmosféru a při myšlence na noční táborák v jeskyni s výhledem na lagunu a vodopád si člověk uvědomí, že by v takovém okamžiku možná nepotřeboval k životu nic víc. Místo má nepochybně jedinečnou atmosféru a je jako stvořené pro romantické duše.

Po romantickém zamyšlení jsem se vrátil po červené turistické cestě přes kamenný most směrem k ruinám hradu Milčany. Ruina se tyčí v chatové oblasti blízko Milčanského rybníka a zachovalo se z ní jen velmi málo. Jediným pozůstatkem je pravděpodobně pozůstatek vstupní brány hradu.

Pokračoval jsem po červené turistické trase směrem k odbočce u Rybnova. Cestou jsem prošel kolem dvou nejmenovaných autokempů s penzionem, které byly již od začátku června plné života. První z nich jsem si vyhlédl jako možné místo pro mou příští dovolenou. Poloha chatek 20-30 metrů od břehu rybníka byla velmi přitažlivá.

Na rozcestí u Rybnova jsem se vydal vlevo po zelené turistické značce směrem zpět do Hostíkovic. Cestou jsem procházel hrází mezi Milčanským rybníkem a rybníkem Nohavice, odkud se otevírá pohled na oba rybníky a jejich okolí. Podél nich se rozkládají chatičky různých velikostí. Napadlo mě, že kdybych vyhrál v loterii, pořídil bych si zde také chatku. Místo působí velmi relaxačně, panuje zde klid, příroda je jak krotká, tak divoká, a rekreační možnosti jsou ideální pro ty, kteří hledají pokoj. To vše navíc jen kousek od hlavní silnice vedoucí z Úštěku do Zahrádek.