Obří přírodní akumulátor tepelné energie Borečský vrch

K této vulkanické hoře se můžete vydat ze dvou míst, a to vždy po zelené turistické trase. Prvním výchozím bodem je vesnice Boreč a druhým víska Režný Újezd. Pro svůj start jsem si vybral Režný Újezd. Po příjezdu do této minivesnice nastal problém s parkováním. Není zde možné zaparkovat a místní si svá parkovišťátka před svými domy pečlivě hlídají. Otočil jsem tedy své auto zpět směrem na Březno a zaparkoval u nejbližšího sjezdu na pole, kde bylo i po mém zaparkování dost místa pro případné projetí dvou traktorů naráz. V nedaleké Boreči to není s parkováním o moc lepší. K vrchu vede naučná stezka Boreč. Stezka je nenáročná, dobře značená a měli by jí zvládnout i děti bez známého přísloví: „Kdy už tam budeme?“ Působí malebně a provede vás nejdůležitějšími místy na Borečském vrchu.

Po cestě narazíte na dvě vyhlídková místa, ze kterých jsou vidět okolní vrchy různých tvarů připomínající vulkanický původ. Největší z nich jsou Milešovka a Lovoš.

Naučná stezka vás malebnými pěšinkami zavede i na místo systému mikroexhalace. Boreč je protkán několika průduchy které fungují jako obří přírodní akumulátor tepla. Tomu to jevu se říká ventarol. V praxi to znamená, že hora spodními průduchy na svém úpatí nasává vzduch, ve svém nitru ho ohřeje, aby pak v jámách na vrcholu kopce vycházel ohřátý ven. Tento jev je nejpatrnější v zimě. Pozorováním bylo zjištěno, že i v té nejtužší evropské zimě je na vrcholu hory čilý život drobných živočichů a rostlin. Tato vlastnost byla objevena v roce 1881 univerzitním profesorem Janem Krejčím a jeho synem Prokopem. Přímo v akci jsem to neviděl, ale pravdou je, že jsem tam byl na podzim a okolní vegetace působila letně.

Národní přírodní památka Boreč je domovem mnoha vzácných rostlin a živočichů. Mezi vzácným jeřábem českým tu můžete objevit mloka skvrnitého, a když budete pečlivě sondovat skalnaté svahy, tak zahlédnete hnízdiště výra velkého. Upřímně jsem zahlédl jen jeřába českého. Protože co nemá rychlé nohy nebo křídla, to obvykle mým očím neunikne. Ve vývěrech teplých proudů se daří rostlině borečce vzácné. Podle všeho je to místní endemit.

Po návštěvě vrchu jsem se rozhodl podívat do vesnice se stejným názvem. Ještě předtím jsem prošel Sutomský vrch a vesničku jménem Sutom. Několikrát jsem přemýšlel nad tím, jak vesnice přišla k takovému názvu. Netuším, a ani se mi to nepodařilo nikde dohledat. Stojí zde za zkouknutí kostel svatého Petra a Pavla. Okolí této vesničky nabízí spoustu nádherných výhledů do zdejšího mikroregionu.

Na rozcestí ve vesnici jsem si udělal pauzu, pozdravil jsem pár starousedlíků, doplnil svému tělu živiny a pokračoval jsem po červené Zlaté stezce hradů. Na dalším rozcestí jsem odbočil na žlutou směr vesnice Boreč.

Když jsem se blížil k Boreči, tak jsem míjel zajímavou věc. Kruh vytvořený z kamenů, který se tvářil jako nějaké starobylé okultní magické místo. Později jsem byl zklamaný. Cítil jsem se podveden, protože jsem zjistil, že kamenný kruh je z našeho století, ale říkal jsem si, že jestli tam někdy půjdou má pravnoučata, tak už to bude mít nějaký historický význam. Zatím to má sloužit k meditaci a rozjímání, což na druhou stranu chválím.

Vesnička Boreč je hodně malinká a žije zde okolo 30 obyvatel, přesto tady mají dětské hřiště, kde můžete nechat malé ratolesti odpočinout a zároveň načerpat energii. Nachází se zde hrníčková ulice, hezká kaple z roku 1910 a zámek ze 14. století. Tento spíš zámeček během minulého staletí bohužel značně zchátral. Nynější majitel se pokouší o obnovu stavby, ale co jsem měl možnost vidět, tak to bude ještě závod z časem na dlouhou trať.

Okolí Borečské přírodní památky nabízí spoustu míst k objevování. Zámek Skalka v obci Vlastislav. Zříceniny hradů Ostrý, Oltářík a nebo Košťálov. Pro rekreační horolezce je tu k mání Sutomský vrch, Holý vrch, Jezerka, Ovčín a další bezejmenné kopce. Blízko je i k Milešovce, kdyby někdo chtěl spálit nějaký ty kalorie navíc.

Krajina zde působí jako uzavřený mikroregion se svými zříceninami a zámečky. Kam se jen podíváte do okolí tak vidíte nějaké vrchy, které jako by tvoří hranici tohoto místa. Pasoucí se hospodářská zvířata jen dokreslují scenérie, které vás nutí jen tak si sednout do trávy a relaxovat.

Na výlet určitě berte s sebou dostatek jídla a pití. Nenarazil jsem po cestě na žádnou restauraci ani obchod. Pro dobrodruhy jak dělaný. Pokud by přeci jen nastal nedostatek vody a jídla, tak se určitě dá autem dojet do nedalekých Třebenic nebo Milešova, kde už je víc civilizace.