Článek
Přečetl jsem spousty postapokalyptických knih a musím říct, že nejraději mám ty, kde hlavní hrdina vlastně není žádný hrdina. Kdy se zcela obyčejní lidé musí vyrovnávat s nástrahami konce světa takového, jaký jsme ho doposud znali. A že to většinou není nic jednoduchého. Přesně takový je i Johann z knihy Kronika konce světa, na kterou se teď blíže podíváme.
Konec světa
Johann je obyčejný chlap. Realitní makléř, který si chtěl jenom na pár dní odpočinout od shonu velkoměsta. Dovolená v horské chatě se však trochu zvrtne a záhy se mění v boj o holý život. A to když svět postihne neznámá pandemie. Jen tak z čista jasna. Největší šťastlivci prostě jenom umřou. Většinu lidí ale virus změní v krvelačné zombie. Jak se se situací popere Johann? Jednoduše, začne si psát deník.
Poutavé vyprávění
Jak už jsem mnohokrát zmínil, Johann není žádný superhrdina ani svalnatý Rambo. Je to je jen chlápek, který se snaží vypořádat se s koncem světa a nezbláznit se z toho. I proto je pro čtenáře snadné se s ním ztotožnit a tak se lehčeji ponořit do vyprávění. Nejednou jsem se přistihl, že jsem uvažoval, jak bych daný problém vyřešil sám, kdybych se v podobné situaci ocitl. Nejenom díky tomu je radost Kroniku konce světa číst.
Příběh je vyprávěn formou zápisků deníku, který si píše hlavní hrdina na svém PDA. Johann se ve vyprávění zaměřuje jen na to důležité, a proto děj příjemně plyne v solidním tempu, neboť na každé stránce se něco děje. Čtenář tak nemá nouzi o napínavé nebo zajímavé pasáže, kterých je v knize požehnaně. Oproti tomu nenarazíme na hluchá místa. Musím říct, že jsem se ani jednou nepřistihl, že bych se nudil. Opravdu velký palec nahoru.
Skvělá parta
Důležitým prvkem jsou samozřejmě postavy. Hlavní hrdina Johann je sympatický chlápek, se kterým byste v klidu zašli na pivko. Občas sice jedná poněkud rozpačitě a nerozumně, ale ruku na srdce, kdo z vás by byl úplně v klidu, kdyby se ocitl ve stejné situaci jako on. Skvěle jsou na tom i další postavy, které se kolem Johanna točí. Nechci nic prozrazovat, ale věřím, že si je oblíbíte, protože i když působí poněkud výstředně, pořád jsou to obyčejní lidé se svými obyčejnými problémy. Zapomenout nesmím ani na dialogy. Občas jsou vážné, občas vás rozesmějí, každopádně vždy působí přirozeně a uvěřitelně.
Den Triffidů po česku
Skvělé je i to, tedy hlavně pro vtáhnutí do děje, že se kniha odehrává na našem území. Hlavně ti, kdož mají rádi město Brno, si přijdou na své. Ale nutno říct, že během příběhu navštívíme i další česká města, takže mimobrněnští nemusí zoufat. Každopádně je super číst si o vašem městě a představovat si, jak se jím touláte a hledáte zásoby nebo poslední zbytky civilizace.
Za mě dobrý
Na závěr je nutné říct, že jsem četl, tedy abych byl přesný, poslouchal přepracované vydání, které vyšlo u Mystery Press. Bohužel nemám zkušenost s prvním vydáním, tudíž nemůžu porovnávat. Každopádně Kronika konce světa je v aktuální podobě naprosto fantastický počin, který by neměl zůstat bez větší pozornosti. Rozhodně bych se nebál tohle dílo přirovnat ke kultovnímu Dni Triffidů, protože vím, že tohle srovnání napadlo už vícero čtenářů. Pokud jste fanoušci postapokalyptické literatury a ještě jste Kroniku konce světa nečetli, doporučuji to napravit. Nicméně věřím, že kniha má potenciál oslovit i čtenáře, kteří běžně tento žánr nečtou. Za mě má totiž co nabídnout i jim.
HODNOCENÍ: 8/10