Článek
Okázalé ceremoniály zahajující a ukončující olympijské hry bývají většinou plné originálních nápadů, skvělých scénářů a neotřelého provedení – přehlídkou dokonalosti. Čas od času se ale i něco nepovede a vznikají kiksy, při kterých se organizátorům rosí čela a politikům křiví tváře (ale sportovci a diváci se naopak baví ) Co se tedy, kdy a kde konkrétně nepovedlo při úvodních a závěrečných ceremoniálech olympijských her?
Zde je stručný výčet některých kiksů a trapasů:
Při prvních novodobých Letních olympijských hrách (LOH) v Aténách, v roce 1896, musel být závěrečný ceremoniál odložen kvůli prudkému dešti. Slavnost se konala až následující den (15. dubna 1896).
Při LOH v Paříži, roce 1900, pořadatelé úvodní ani závěrečný ceremoniál vůbec neuspořádali. Olympijské hry se totiž konaly víceméně jako doplněk pařížské světové výstavy a diváci jim nevěnovali přílišnou pozornost.
Také při LOH v Saint Louis, v roce 1904, se pořadatelé úvodním ani závěrečným ceremoniálem oficiálně nezatěžovali. Malá slavnost se nicméně konala před zahájením atletických soutěží.
Součástí zahajovacího ceremoniálu LOH ve Stockholmu, v roce 1912, byla křesťanská modlitba. V pozdějších letech se od modliteb a dalších náboženských rituálů upouštělo.
V roce 1920, při LOH v Antverpách, kdosi ukradl, přímo ze stožáru, olympijskou vlajku. Zloděje se podařilo vypátrat až o osmdesát let později, kdy vyšlo najevo, že vlajku odcizili Havajec Duke Kahanamohu (jinak fenomenální plavec a surfer, držitel tří zlatých a dvou bronzových olympijských medailí) a americký skokan do vody Hal Haik Priest (ten se, jako 103letý přiznal, že si vlajku vzal jako suvenýr). Priest vlajku vrátil organizátorům během zvláštního ceremoniálu při LOH v Sydney, v roce 2000.
Při LOH v Amsterdamu, v roce 1928, byl s velkou slávou poprvé zapálen olympijský oheň. Plameny ale vzhůru příliš nešlehaly a okolí obří pochodně (Maratonský vrch) zahalil černý dým.
Doposud nejokázalejší zahajovací ceremoniál LOH v Berlíně, v roce 1936, si podle svých představ vyšperkovali nacisté. Davy lidí na stotisícovém stadionu hajlovaly a oslavovaly zároveň hry i Hitlera. Pět olympijských kruhů doplňovaly, dnes zakázané, hákové kříže:
Ceremoniály při LOH v Londýně, v roce 1948, byly mimořádně skromné a komorní. Poválečný svět šetřil, jak se dalo.
Při ceremoniálu, před LOH v Melbourne, v roce 1956, pořadatelé trnuli strachem, jestli se olympijskému výboru bude líbit jejich neschválený nápad: vytvořit olympijské hruhy z živých lidí. Novinka se ale ujala, diváci nadšeně tleskali a i členové olympijského výboru uznale kývali hlavami.
Při zahájení Zimních olympijských her (ZOH) v Cortině d’Ampezzo, v roce 1956, zakopl nosič pochodně, rychlobruslař Guido Caroli, o televizní kabel (vedoucí přes ledovou dráhu na stadionu). Rychle se ale zvedl a dojel k cíli (pád je v čase 3:55):
Při LOH v Tokiu, v roce 1964, někteří staromilci prskali, když japonského císaře uvítala, poprvé v dějinách, hlasitá elektronická hudba. Většině návštěvníků se ale revoluční hudební vsuvka opět líbila, stejně jako hlasitý průlet tryskových letadel, které namalovaly na obloze olympijské kruhy, vypouštění stovek balónků nebo extrémně silně vonící chryzantémová pochodeň, která provoněla celý stadion (na videu si můžete prohlédnout například průlet letadel v čase 23:38):
Při úvodním ceremoniálu, při LOH v Mexiko City, v roce 1968, se někteří lidé v hledišti dusili. Pořadatelé totiž na tribuny, s kapacitou 63 tisíc diváků, vpustili takřka 100 tisíc návštěvníků:
LOH v Mnichově, v roce 1972, především poznamenal útok palestinského komanda, které zabilo 11 izraelských sportovců. Další drobná kontroverze: Už při zahajovacím ceremoniálu někteří diváci bručeli, když se jim nepozdávala odvážná experimentální hudba.
V roce 1976, při LOH v Montrealu, se konal úvodní i závěrečný ceremoniál prakticky na staveništi. Pořadatelé nestíhali, neuhlídali rozpočet a hry pak spláceli ještě dalších více než čtyřicet let. P. S. V Montrealu zhasl, pod náporem přívalového deště, i oheň na hlavním stadionu. Naštěstí až po zahajovacím ceremoniálu.
Úvodní a závěrečné ceremoniály LOH v Moskvě, v roce 1980, sportovci ze Západu na vlastní oči neviděli. Politici jim účast na olympijských hrách zakázali.
Úvodní a závěrečné ceremoniály LOH v Los Angeles, v roce 1984, zase neviděli sportovci z východního bloku (včetně našich), kterým bylo na olympiádě také znemožněno sportovat - opět z politických důvodů.
Při ZOH v Sarajevu, v roce 1984, pověsili organizátoři olympijskou vlajku obráceně: s dvěma kruhy nahoře a třemi dole (na videu v čase 32:56):
V roce 1988, při úvodním ceremoniálu LOH v jihokorejském Soulu, seškvařil olympijský oheň několik holubů, kteří seděli přímo v prohlubni pochodně:
Organizátoři již proto od té doby živé holuby nevyužívají (holub je obecně symbolem míru), ale odkazují na ně nejrůznějšími způsoby jinak (při LOH v Sydney, v roce 2000, například holubi létali na plátně a při LOH v Londýně, v roce 2012, si na holuby zahráli cyklisté se svítícími křídly). P. S. Vztah lidí ke zvířatům se za dobu, kdy se konají novodobé olympijské hry, výrazně změnil – k lepšímu. Při LOH v Paříži, v roce 1900, byli například živí létající holubi přímo cílem při střeleckých soutěžích.
Při ZOH v Alberville, v roce 1992, vzplála obří pochodeň o několik okamžiků dříve, než k ní dorazil plamen po laně:
Během zahajovacího ceremoniálu ZOH ve Vancouveru, v roce 2010, se nevysunulo jedno ze čtyř ramen olympijského ohně, které mělo symbolizovat dřevo v ohništi. Nositelka jedné z pochodní, kanadská rychlobruslařka Catriona LeMayová-Doanová, tak neměla co podpálit (na videu v čase 3:03:53):
Při zahajovacím ceremoniálu LOH v Londýně, v roce 2012, vyrobili komentátoři americké televizní stanice NBS mezinárodní skandál, když popsali Austrálii jako „kolonii trestanců“. Do průvodu indických sportovců se vmísila jinak oblečená „vetřelkyně“ a čeští sportovci šokovali s holínkami. P. S. České sportovce v holínkách si můžete prohlédnout na videu v čase 1:57:00, indickou „vetřelkyni“ v čase 2:12:10.
Při zahajovacím ceremoniálu ZOH v Soči, v roce 2014, se nerozvinula jedna z obřích sněhových vloček. Místo pěti stylizovaných olympijských kruhů uviděli diváci pouze čtyři. Ke kiksu došlo paradoxně těsně před tím, než vstoupil do čestné lóže ruský prezident Vladimír Putin, tvářil se proto poněkud kysele. V české výpravě také držel jeden z členů výpravy českou vlajku naopak.
Zahajovací ceremoniál LOH v Tokiu, v roce 2020 (2021), se odehrával před prázdnými tribunami - kvůli pandemii covidu. Pořadatelé nicméně použili fintu, jak hlediště „oživit“ - sedadla na olympijském stadionu byla různě barevná:
A… k faux pas nakonec došlo i při nejaktuálnějším zahajovacím ceremoniálu LOH v Paříži 2024. Organizátoři představili (slovně i v titulku) sportovce z Jižní Koreje jako „Severní Koreu“. Nejnovější olympijský kiksík už začali řešit dokonce diplomaté… :-)
...
Přečtěte si také další články autora:
Všechny články autora si můžete přečíst zde