Článek
Americká válečná zásobovací loď USS Cyclops, kolos měřící přes 165 metrů, opustila 4. března 1918 přístav Bridgetown na Barbadosu s 309 lidmi na palubě a zamířila k americkému Baltimoru. Do cíle nikdy nedorazila. Nikdo nezachytil jediný tísňový signál, přestože se podle dobových záznamů v širším okolí pohybovaly stovky jiných amerických lodí schopných zprávu zachytit. Nenašla se jediná troska, jediné tělo, jediná hmatatelná stopa, ani po rozsáhlém měsíce trvajícím pátrání. Šlo o dosud vůbec největší ztrátu na životech v celé historii amerického námořnictva mimo přímý bojový kontakt, a tehdejší americký prezident Woodrow Wilson k tomu suše poznamenal, že jen Bůh a moře vědí, co se s tou velkou lodí doopravdy tehdy stalo.
Podezřelý kapitán a divoké teorie
Zmizení lodi provázela i podivná postava jejího velitele, poručíka George Worleyho, Němce žijícího dlouho ve Spojených státech, kterého část posádky považovala za výstředního až tyranského a kterého později dokonce podezírali z německých sympatií uprostřed první světové války. Někteří badatelé proto spekulovali i o vzpouře posádky nebo o úmyslném potopení lodi samotným kapitánem, žádný důkaz pro podobné teorie se ale nikdy nenašel. Mezi lidovými vysvětleními se objevily i teorie o obřím chobotnici, která loď měla stáhnout pod hladinu, nebo o výbuchu samotné rudy, ačkoliv mangan hoří jen velmi obtížně a podobný scénář odborníci považují za nepravděpodobný.
Náklad, se kterým nepočítali konstruktéři
Cyclops vezla z Brazílie přes deset tisíc tun manganové rudy potřebné pro válečnou výrobu oceli, tedy zhruba o čtvrtinu víc, než na kolik byla podle konstrukce určena. Loď navíc měla už před vyplutím prasklý válec motoru, o čemž kapitán informoval nadřízené, dostal ale pokyn opravu odložit až do USA. Historikové proto uvažují o kombinaci přetížení, technické poruchy a prudké bouře, která se v oblasti krátce po zmizení lodi skutečně strhla. Konstrukčně byla loď navržená pro přepravu uhlí, ne hutně těžké rudy, a pokud se náklad při silném vlnobití posunul nebo se do trupu dostala voda, mohla se loď převrhnout mnohem rychleji, než by posádka stihla cokoliv vyslat.
Sesterské lodě potkal stejný osud
Nejpádnější argument pro teorii konstrukční vady ale přišel až o dvacet tři let později. Cyclops měla tři sesterské lodě stejné třídy, postavené podle identických plánů. Jedna z nich sloužila dál bez potíží a později se přestavěla na první americkou letadlovou loď. Zbylé dvě, Proteus a Nereus, prodali americké námořnictvo krátce před rokem 1941 kanadské společnosti, která je nasadila na přepravu bauxitu, suroviny pro výrobu hliníku do spojeneckých letadel. Obě lodě v listopadu a prosinci 1941 zmizely na téže trase v Karibiku, kterou předtím jela Cyclops, v rozestupu pouhých tří týdnů od sebe, a stejně jako jejich sestra beze stopy.
Ani u jedné ze dvou pozdějších lodí se nikdy nenašel jediný důkaz o potopení, přestože obě plavby probíhaly už v době aktivních německých ponorek v Atlantiku a torpédování by tak dávalo logický smysl. Německé archivy po válce žádný takový útok nepotvrdily. Fakt, že tři takřka identické lodě se stejným typem přetíženého nákladu zmizely na podobné trase beze stopy a bez jediného tísňového volání, se dnes používá jako nejsilnější, i když stále ne zcela nepotvrzený důkaz, že skutečnou příčinou všech tří ztrát byla shodná konstrukční slabina lodí této třídy, ne náhoda, sabotáž, nebo cokoliv nadpřirozeného, co se traduje v pozdějších populárních legendách o takzvaném Bermudském trojúhelníku.
Zdroje
HISTORY — Bermuda Triangle Mystery: What Happened to the USS Cyclops? — https://www.history.com/articles/bermuda-triangle-uss-cyclops-mystery-world-war-i
Naval History and Heritage Command — H-016-4 USS Cyclops — https://www.history.navy.mil/about-us/leadership/director/directors-corner/h-grams/h-gram-016/h-016-4.html
USNI Naval History Magazine — USS Cyclops, The Deadliest Unsolved Mystery in the Navy — https://www.usni.org/magazines/naval-history-magazine/2021/october/uss-cyclops-deadliest-unsolved-mystery-navy
