Článek
Češi milují dnes. Co bude zítra, to už je nám nějak fuk, a tahle úvaha má důkazy přímo ve vládě. Kdyby to neplatilo, nemohl by dnes premiérovat Andrej Babiš s rozpočtem, který si těžko může pochválit kdokoli soudný. Nemohl by být předsedou Sněmovny Tomio Okamura, kterého žaluje státní zástupce za podněcování nenávisti. A hnutí Motoristé by nemuselo svým vystupováním v Evropě sbírat rozpaky, kterým jsme se jako země klidně mohli vyhnout. Přesto tu všichni tři jsou, na nejvyšších místech, a poslali je tam čeští občané.
Babiš dává dnes, platit budou naši vnuci
Babišova vláda plánuje příští rok schodek mezi 300 a 400 miliardami korun, a když jí v tom stálo prezidentské veto na uvolnění rozpočtových pravidel, rozhodla se ho v srpnu přehlasovat. Přes dvacet ekonomů včetně šéfa Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla proti tomu podepsalo otevřený dopis, ale vládu to nezastavilo. Místo úspor přichází rekordní platy ve státní správě a volný vstup do muzeí. Voliči takové sliby milují, protože se projeví hned, kdežto účet za ně přijde až za pár let. To je přesně ten mechanismus, o kterém mluvím. Dnešek se počítá, zítřek ne.
Okamura vede Sněmovnu a čeká na soud
Tomio Okamura sedí v čele Poslanecké sněmovny, což je druhá nejvyšší ústavní funkce ve státě, a zároveň ho státní zástupce v srpnu 2025 obžaloval z podněcování nenávisti kvůli billboardům z předvolební kampaně. Hrozí mu až tři roky vězení, soud zatím nerozhodl, takže jde o obvinění, ne o vinu. Přesto to Okamurovi ani jeho voličům nijak nevadilo. SPD dál táhne stejnou rétoriku a Okamura dál řídí jednání Sněmovny, jako by se nic nedělo. Navíc si loni v květnu dovolil veřejně vyjednávat o postavení ukrajinských mužů v pracovním věku na úrovni EU, ačkoli o takových věcech rozhoduje vláda, ne předseda Sněmovny. Stačilo Čechy malinko postrašit chirurgem z dovozu na billboardu a hlasy od těch méně bystrých voličů se jenom hrnuly a takto to dopadlo..
Motoristé sbírají ostudu v Evropě
Lídr Motoristů Filip Turek je od roku 2024 europoslancem, a přesto mu prezident Petr Pavel od začátku roku 2026 opakovaně odmítá podepsat jmenování ministrem životního prostředí, mimo jiné kvůli starším výrokům spojeným s nacistickou minulostí. Vláda ho tak raději udělala vládním zmocněncem pro klima, což ústavní právníci označují za obcházení zákona. V dubnu 2026 pak Turek prohlásil, že úředníky je třeba deratizovat jako parazity, a novináře nazval chátrou.
Kritiku sklidil i od odborového předáka Josefa Středuly a od vlastního premiéra, a nakonec se omluvil, i když jen slovy, že lituje, pokud se někoho dotkl. Jsou to slova člověka, který zároveň sedí v Evropském parlamentu a má tam Česko zastupovat. Koaliční poslanci k tomu ještě prosadili sněmovní usnesení proti plánovanému sudetoněmeckému sjezdu v Brně, kterým ministr zahraničí za Motoristy pohrozil bavorským představitelům. Bavorsko přitom patří k nejbližším partnerům Česka v Evropské unii i v NATO, takže šlo o zbytečně vyhrocený krok vůči spojenci, ne o silácké gesto, které by nám v Evropě přidalo na vážnosti.
Nic z toho nevzniklo omylem. Lidé věděli, koho volí, a přesto dali hlas straně s rozpočtem na dluh, předsedovi Sněmovny s obžalobou a hnutí, které nám dělá ostudu doma v zahraničí.
Vysvětlení je jednoduché, i když nepříjemné. Dnešek se dá cítit hned, ve výplatě, ve vzteku vypuštěném na sociální síti, v pocitu, že konečně někdo řekne, co si myslí. Zítřek je abstraktní a vzdálený, a nikdo za něj nedostane potlesk. Dokud takhle budeme myslet a volit, nemůžeme se divit, že nám vládnou lidé, kteří slibují dnešek a o zítřku raději mlčí.
