Hlavní obsah
Věda a historie

Hvězda pařížských kabaretů Josephine Baker pašovala tajné zprávy pro odboj i ve spodním prádle

Foto: Office français d’information cinématographique (OFIC), Public domain, via Wikimedia Commons

Josephine Baker byla ve třicátých letech hvězdou pařížských kabaretů. Za války z ní ale byla i odbojová špionka, která pašovala tajné zprávy v notách i spodním prádle a informace sbírala přímo na večírcích německých diplomatů.

Článek

Josephine Baker patřila ve třicátých letech k nejslavnějším tvářím Paříže, tanečnici s peřím a banánovou sukní znal celý svět. Mnohem méně lidí ale ví, že ve stejné době, kdy vystupovala na jevišti Folies Bergère, se z ní za druhé světové války stala jedna z nejnečekanějších špionek francouzského odboje.

Sláva jako nejlepší krytí

Baker se narodila roku 1906 jako Freda Josephine McDonaldová do chudých poměrů v americkém St. Louis a do Paříže odešla v polovině dvacátých let za svobodou, kterou jí segregovaná Amerika nenabízela. Ve Francii se stala hvězdou a získala i francouzské občanství. Když v roce 1939 vypukla válka, oslovil ji francouzský vojenský zpravodajský důstojník Jacques Abtey s nabídkou spolupráce. Baker souhlasila, podle svých slov z vděčnosti zemi, která jí dala svobodu. Její celebritní status byl pro roli špionky paradoxně ideální, mohla se bez podezření pohybovat po neutrálních i okupovaných územích a stýkat se s vysoce postavenými lidmi na velvyslaneckých večírcích, kde nenápadně sbírala informace o pohybech německých jednotek. Zprávy pak zapisovala neviditelným inkoustem přímo do not svých písní nebo je připínala pod šaty a schovávala v spodním prádle, v důvěře, že ji sláva ochrání před důkladnou prohlídkou. V listopadu 1940 takhle s Abteyem propašovala přes Portugalsko do Londýna k vládě generála de Gaulla desítky tajných dokumentů. Její zámek Les Milandes na jihu Francie se navíc stal úkrytem pro odbojáře i uprchlíky a v jedné z věží fungoval vysílač spojující odboj s Británií. Její první velká mise vedla v roce 1940 ještě jinam, na turné po severní Africe a Blízkém východě, kde pod záminkou koncertů sbírala poznatky o silách okupačního režimu ve francouzských koloniích a předávala je zpět francouzské rozvědce.

Vyznamenání i uznání po desítkách let

V roce 1944 se Baker oficiálně přihlásila do řad ženských pomocných sborů francouzského letectva a se šarží podporučíka pak jako propagandistická důstojnice vystupovala před spojeneckými vojáky v severní Africe a na Blízkém východě. Za svou práci pro odboj nikdy nechtěla peníze. Po válce ji generál de Gaulle vyznamenal Válečným křížem a medailí Odboje s růžicí, v roce 1961 se navíc stala rytířkou Řádu čestné legie, nejvyššího francouzského vyznamenání. Svou vojenskou uniformu si oblékala i při veřejných vystoupeních dlouho po válce, včetně slavného pochodu na Washington v roce 1963, kde byla jedinou ženou, která u Lincolnova memoriálu vedle Martina Luthera Kinga promluvila. Uznání jejího odboje ale pokračovalo i dlouho po její smrti v roce 1975. V listopadu 2021 se stala první černošskou ženou, první Američankou i první umělkyní, kterou Francie uctila symbolickým pohřbením v pařížském Pantheonu vedle Victora Huga nebo Marie Curieové, přestože její tělo zůstalo podle přání rodiny v Monaku. Do kenotafu tehdy uložili jen hrst hlíny ze čtyř míst, která měla Baker celý život spojená se svým příběhem. Manžela svého druhého manžela, aviatika Jeana Liona, který byl židovského původu, navíc s jeho rodinou pomohla na začátku války dostat do bezpečí ve Spojených státech.

Historikové dodnes přesně nevědí, kolik konkrétních informací díky Baker odboj skutečně získal, protože velká část zpravodajské práce z principu nezanechává jasné stopy. Jisté ale je, že žena, kterou svět znal jako symbol pařížské zábavy, riskovala život v roli, kterou by jí v tehdejší době nikdo netipoval, a udělala to zadarmo, jen z vděčnosti zemi, která ji přijala takovou, jaká byla. Právě tahle kombinace veřejné slávy a tajné odvahy z ní dnes dělá jednu z nejpřekvapivějších postav odboje, o které se navzdory jejímu vlastnímu vyznamenání donedávna vědělo jen málo.

Zdroje

Josephine Baker's Daring Double Life as a World War II Spy (HISTORY) — https://www.history.com/articles/josephine-baker-world-war-ii-spy

Siren of the Resistance: The Artistry and Espionage of Josephine Baker (The National WWII Museum) — https://www.nationalww2museum.org/war/articles/siren-resistance-artistry-and-espionage-josephine-baker

Josephine Baker becomes first Black woman to enter France's Panthéon (France 24) — https://www.france24.com/en/culture/20211130-live-josephine-baker-becomes-first-black-woman-to-enter-france-s-panth%C3%A9on

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz