Článek
Leden roku 897 přinesl do dějin katolické církve jednu z nejbizarnějších a nejzlověstnějších epizod vůbec — takzvanou synodu mrtvol, latinsky Synodus Horrenda, tedy doslova hrůzostrašnou synodu. Šlo o posmrtný soudní proces, který nemá ve světových dějinách mnoho obdob a který se do análů zapsal jako jeden z nejtemnějších momentů celého raného středověku.
Mrtvý na trůnu
Papež Formosus zemřel v dubnu 896 po necelých pěti letech na papežském stolci, poté co se sám dostal k úřadu za bouřlivých politických okolností a nejednu církevní i světskou intriku přežil. O necelý rok později nechal jeho nástupcův nástupce, papež Štěpán VI., jeho tělo vyzvednout z hrobu v bazilice svatého Petra a přenést do Lateránské baziliky. Rozkládající se ostatky oblékli do papežských rouch a posadili na trůn, aby čelily obžalobě. Podle dochovaných záznamů byl k obhajobě mrtvého těla určen mladý jáhen, který měl odpovídat na otázky jménem obžalovaného — zatímco živý papež Štěpán VI. osobně vedl výslech a podle svědectví současníka Liutpranda z Cremony na mrtvolu křičel urážky a výsměch.
Obvinění, o kterých bylo rozhodnuto předem
Formosovi kladli za vinu křivou přísahu, neoprávněné převzetí úřadu římského biskupa a přijetí papežského úřadu navzdory tomu, že už dřív zastával biskupský stolec jinde — což tehdejší církevní právo zakazovalo. Skutečným motivem ale byla politika: Štěpán VI. byl úzce spjatý s frakcí kolem Lamberta ze Spoleta, zatímco Formosus krátce před smrtí podpořil jejich rivala, císaře Arnulfa Korutanského, v boji o trůn. Verdikt byl jasný od začátku — mrtvého shledali vinným ve všech bodech a celé jeho tříleté papežství prohlásili neplatným, včetně všech svěcení kněží a biskupů, které během něj provedl.
Tři prsty a řeka Tibera
Po vynesení rozsudku nechal Štěpán VI. z mrtvého těla strhnout papežská roucha a uťal mu tři prsty pravé ruky, kterými dřív žehnal věřícím — symbolické gesto odmítnutí jeho duchovní autority. Ostatky pak byly krátce pohřbeny na hřbitově pro poutníky, odkud je ale brzy vykopali a hodili do řeky Tibery, tedy stejným způsobem, jakým se nakládalo s těly odsouzených zločinců. Podle dobových kronik ale tělo z řeky vylovili rybáři nebo mnich a s úctou je uložili zpátky.
Spravedlnost, která se obrátila proti soudci
Veřejnost přijala grotesknost celého procesu se znechucením, ne s pochopením. Odpor vůči Štěpánu VI. rostl natolik, že ho obyvatelé Říma krátce po synodě svrhli, uvěznili a v srpnu 897 uškrtili. Jeho nástupci na papežském stolci vydrželi jen krátce — papež Romanus úřadoval několik měsíců, další papež Theodor II. jen dvacet dní, ale právě on stihl synodu mrtvol formálně zrušit a Formosovo papežství rehabilitovat. O rok později synoda v Ravenně rozhodnutí definitivně potvrdila a Formosovy svěcení prohlásila znovu za platná.
Sto let bez pořádku
Synoda mrtvol nebyla izolovaným výstřelkem jednoho pomstychtivého muže, ale jen nejgrotesknějším projevem obecně nestabilní doby, které historici říkají saeculum obscurum, tedy temné století papežství. Mezi lety 872 a 965 se na papežském stolci vystřídalo bezmála třicet mužů, řada z nich vládla jen měsíce, než byla svržena, uvězněna nebo zavražděna vlastními rivaly. Formosova posmrtná zkouška tak byla extrémním, ale ne zcela ojedinělým příkladem toho, jak se papežský úřad v tomto období stal především kořistí mocenských frakcí římské šlechty — a mrtvé tělo bylo tehdy k dispozici stejně jako živé, pokud šlo o vyřizování politických účtů.
Zdroje
● Cadaver Synod (Wikipedia) — https://en.wikipedia.org/wiki/Cadaver_Synod
● The Cadaver Synod: when the Catholic Church dug up a dead pope (History Skills) — https://www.historyskills.com/classroom/ancient-history/cadaver-synod/
● Cadaver Synod: Pope Formosus's Corpse Had A Very Unusual Year (IFLScience) — https://www.iflscience.com/cadaver-synod-in-897-ce-the-catholic-church-put-a-popes-corpse-on-trial-78896
