Hlavní obsah

Zmrzne dříve teplá nebo studená voda? Otázku otevřel středoškolák v Tanzanii a fyzika ji řeší dodnes

Foto: Darren Hester, CC BY-SA 2.5 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/2.5>, via Wikimedia Commons

Tanzanský student v roce 1963 tvrdil, že horké mléko zmrzne rychleji než vlažné. Učitel mu nevěřil, středoškolák to však nevzdal a spor o takzvaný Mpembův jev nekončí ani po šedesáti letech.

Článek

Zdravý rozum říká, že čím teplejší tekutina, tím déle jí trvá zmrznout. Přesto se generace fyziků přou o to, jestli to tak vždycky platí. Takzvaný Mpembův jev, situace kdy teplejší voda za stejných podmínek zmrzne dřív než chladnější, znali podle všeho už Aristotelés, Francis Bacon a Descartes, ale skutečně vážně se jím věda začala zabývat až díky jednomu tanzanskému středoškolákovi a jeho zkažené zmrzlině.

Zmrzlina, která podle učitele nemohla vzniknout

V roce 1963 vyráběl středoškolák Erasto Mpemba na škole v tanzanské Magambě se spolužáky zmrzlinu z vařeného mléka a cukru. V mrazáku bylo málo místa, a tak si Mpemba na rozdíl od ostatních nepočkal, až jeho směs vychladne na pokojovou teplotu, a dal ji zamrazit horkou. O hodinu a půl později byla jeho zmrzlina hotová, zatímco spolužáci, kteří počkali na vychladnutí, měli v miskách pořád jen hustou tekutinu. Když se zeptal svého učitele fyziky, jak je to možné, dostal jasnou odpověď, že se plete a že to prostě není možné. O pár let později ale na jeho školu zavítal fyzik Denis Osborne, kterému Mpemba svůj postřeh zopakoval. Osborne ho pozval do laboratoře na univerzitě v Dar es Salaamu, kde spolu jev skutečně naměřili a v roce 1969 ho popsali v odborném časopise Physics Education.

Půl století marných pokusů to zopakovat

Od té doby se o replikaci pokusily desítky týmů a výsledky si často odporují. Navrhovaných vysvětlení se za tu dobu nasbíralo požehnaně, od rychlejšího odpařování teplé vody, přes rozdílné množství rozpuštěných plynů, až po vrstvu jinovatky, která v mrazáku izoluje studenou nádobu, zatímco ta teplá si ji roztaje a chladne pak přímo o stěny mrazáku. Někteří badatelé navíc upozorňují, že záleží i na tom, jak přesně se „zmrznutí“ definuje, jestli jako okamžik vzniku prvních krystalků ledu, nebo jako úplné ztuhnutí celého objemu, a obě varianty se v experimentech dají snadno zaměnit. V roce 2016 ukázal fyzik Henry Burridge s matematikem Paulem Lindenem, jak křehké takové měření je. Zjistili, že to, jestli experiment jev ukáže nebo ne, může rozhodnout i to, o kolik centimetrů jinak je v nádobě umístěný teploměr. Právě kvůli téhle citlivosti zůstává spor o to, jestli se Mpembův jev u vody vůbec skutečně děje, otevřený dodnes.

Fyzika mimo rovnováhu a kulička chycená laserem

Zlom přišel, když se fyzici přestali ptát jen na vodu a začali zkoumat obecnější otázku, jestli může systém, který je od rovnováhy dál, dosáhnout jí rychleji než systém, který k ní má blíž. Zhiyue Lu a Oren Raz v roce 2017 teoreticky ukázali, že za určitých podmínek ano, protože teplejší systém díky vyšší energii dokáže prozkoumat víc možných stavů a najít mezi nimi jakousi zkratku. O tři roky později to experimentálně potvrdil John Bechhoefer se svým týmem, když pomocí laseru zavěsili mikroskopickou skleněnou kuličku do uměle vytvořeného energetického reliéfu ponořeného ve vodě, a pozorovali, jak teplejší varianta systému dosahuje rovnováhy exponenciálně rychleji než ta vlažná. Podobný takzvaný silný Mpembův jev se od té doby podařilo najít i v kvantových systémech a čerstvé práce z roku 2025 se pokoušejí najít jeho společný matematický základ napříč různými látkami.

Sám Mpemba se fyzikou dál neživil, vystudoval nakonec myslivost a lesnictví a stal se hlavním strážcem divoké zvěře na tanzanském ministerstvu, kde působil až do penze. Zemřel kolem roku 2020. Osborne, jeho tehdejší spoluautor, si z celého sporu odnesl ponaučení, že vědě škodí přílišná autorita zavedených názorů nad zvědavostí. Mpembův jev tak dodnes zůstává na hraně mezi potvrzeným faktem a přetrvávajícím mýtem, ale právě proto se stal jedním z mála případů, kdy otázka jednoho zvídavého teenagera dokázala zaměstnat fyziky na víc než šedesát let.

Zdroje

Quanta Magazine – Controversy Continues Over Whether Hot Water Freezes Faster Than Cold — https://www.quantamagazine.org/does-hot-water-freeze-faster-than-cold-physicists-keep-asking-20220629/

ScienceDaily – Hot water freezes first: Uncovering the mysteries of the Mpemba effect — https://www.sciencedaily.com/releases/2025/03/250321121453.htm

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz