Článek
Informační válka je frontou, kterou se Ruská federace snaží manipulovat už mnoho let. Během války na Ukrajině získala tato část moskevské geopolitické strategie nový význam a falešné narativy o ukrajinských porážkách, ruských triumfech a válečných zločinech neexistujících kyjevských fašistů se tak staly standardní součástí východní propagandy. V posledních dnech nám vyděšené zprávy ruských vojenských blogerů ukazují rychlé zhroucení narativy o velkolepých ruských postupech v Záporoží.
Jižní nejistoty
Záporožská fronta rusko-ukrajinské války, často také nazývaná frontou jižní, je už více než dva roky považována za oblast sekundárního významu. Po porážce velké ukrajinské ofenzívy roku 2023 se pozornost obou bojujících stran přesunula k Donbasu, kde převážně zůstala soustředěna na postupné boje o tamní významná města. Na jihu se pravidelně odehrávaly malé střety a jednou za pár měsíců ohlásili Rusové obsazení nové zničené vesnice, ale bylo poměrně jasné, že obě strany mají v oblasti pouze minimální nutné síly, které byly potřeba pro zastavení nečekaného nepřátelského útoku.
Onen nečekaný útok přišel během září minulého roku. Pro jednou se jednalo o poměrně dobře připravenou ruskou operaci, jež dokázala shromáždit dostatečnou sílu k útoku na město Huljajpole, které bylo významnou částí ukrajinské obranné linie na řece Haichul, jež sloužila k zabezpečení pravého křídla jejich jižní fronty. Rusové dokázali využít své nově získané lokální přesily k tomu, aby pomalu, ale jistě postoupili do města a začali ho obsazovat. Přes tuto výhodu jim operace k obsazení patnáctitisícového města (v době bitvy už pouze dvoutisícového) trvala až do konce roku a západní okraje města jsou dokonce dodnes pod kontrolou Ukrajiny.
I tak se však jednalo o důležité vítězství, které zhoršilo už tak špatnou situaci ukrajinské jižní fronty. Kyjev totiž v oblasti čelí dost možná největším nedostatkům ze všech oblastí války, mezi které můžeme zařadit nedostatek mužstva, přesilu nepřátelské technologie a podle zpráv expertů také nepříliš schopné vojenské velitele. Ukrajina v době pádu Huljajpole připravovala svůj vlastní protiúder u Kupjansku a je dost možné, že už neměla žádné dostupné rezervy k posílení jižní části fronty, což Rusům usnadnilo jejich další postup. Pokud chce člověk najít oblast, kde se odehrávají prakticky všechny problémy ukrajinské armády, o kterých na západě tak často slyšíme, byla by to právě záporožská fronta.
Rusové byli svým úspěchem evidentně nadšeni a rychle se dali k dalšímu postupu. Toho si všimli i média na západě, jež rychle začala psát o nové velkolepé ruské ofenzívě, která měla brzy dosáhnout samotného města Záporoží a kompletně zdecimovat ukrajinskou obranu. To byla narativa, ze které Kreml musel být nadšený. Místo informací o extrémně pomalém a krvavém postupu na Donbase se západ zaměřil na jeho rychlý a téměř bleskový postup na jihu. Vojenští experti však celou dobu pochybovali o rozsahu této ruské ofenzívy. Obsadit Huljajpol byla jedna věc, ale kde vzali Rusové síly na to, aby ihned poté dobyli tolik vesnic za ní? A to v době, kdy utrpěly těžké ztráty u Pokrovsku a Kupjansku? Dnes máme konečně jasnou odpověď na toto tajemství. Ruská ofenzíva byla jeden velký podfuk.
Dárek od Elona
Vyděšené zprávy vojenských bloggerů nejsou plně jednotné a v řadě detailů se neshodují, ale několik hlavních bodů z nich získat jde. Ukrajina dle nich zahájila lokální protiofenzívu, jež od 8. února vedla k pádu řady Rusy držených vesnic, které se koncentrují kolem malého městečka Ternuvate, které bylo ukrajinským útokem též obsazeno. Bloggeři se dále shodují na tom, že Ukrajina využila k operaci špatné počasí a přesuny ruských sil na Donbas, jež prý nově obsazená území prakticky vydala nepříteli. Mluví také o nasazení velkých pěchotních jednotek, obrněných vozidel a v některých případech i tanků.
Problém však je, že Rusko tyto vesnice a to včetně Ternuvate ve skutečnosti nikdy plně neobsadilo. Jižní frontu Ukrajiny si nejde představit jako nekončící linii zákopů, kde je každý metr fronty bráněn vojenskou jednotkou. Spíše se jedná o sérii střežených pozic, které jsou od sebe dosti vzdálené a kolem kterých může nepřítel projít. Rusové proto uplatnili taktiku, kterou už ukázali na Donbase, a vyslali malé jednotky vpřed, aby vyvěsili vlajky ve vesnicích před frontou a obsadili tam pár budov. Většina těchto „obsazených“ vesnic byla přinejmenším částečně pod ukrajinskou kontrolou i nadále, a jejich dobytí bylo spíše propagandistickým tahem, který Kreml používal k vytvoření narativy o neustálých triumfech pro cizí pozorovatele.
Ukrajincům k vyčištění těchto polo-dobytých vesnic bránilo několik faktorů, mezi kterými měla primární roli schopnost ruských sil dobře se koordinovat a získávat vzdušnou podporu. Důležitým faktorem také byl nedostatek ukrajinských jednotek v regionu a nutnost bránit řadu důležitějších pozic. Pak však nastala změna. Elon Musk a jeho firma SpaceX rozhodli o tom, že Rusům zabrání nadále využívat jejich komunikační satelity Starlink. Právě on umožňoval Putinovým vojskům udržovat na frontě vysokou koordinaci mezi malými jednotkami a jeho ztráta vedla k velké panice, jež zasáhla celou ruskou armádu. Jinak tomu nebylo ani na jihu.
Ke ztrátě komunikačních schopností se navíc připojila už výše zmíněná mlha, jež omezila efektivitu ruských dronů a umožnila Ukrajincům daleko volnější pohyb, než se jim dostalo za posledních několik měsíců. Díky tomu mohli nyní bez větších problémů zahájit dlouho odkládané čistící operace, které během několika dní zlikvidovaly ruské infiltrační jednotky a přinutili přeživší k rychlému ústupu. V několika případech asi skutečně došlo i k obsazení bráněných ruských pozic, ale to byla malá menšina celé operace. I tak se však Ukrajině podařilo tímto čistícím manévrem posílit své vlastní pozice a částečně obnovit obrannou linii na řece Haichul.
Co Rusové prohlašují za velkou ofenzívu, tak bylo pouhým odhalením jejich měsíce trvajících lží. Kreml ví, že kvůli neschopnosti vyhrát skutečnou válku potřebuje vyhrát aspoň tu informační. Nyní však musí změnit narativ a začít křičet o obrovské ukrajinské operaci, jež dokázala prorazit bráněné ruské linie. Přiznat světu, že celý jižní úspěch byl od dobytí Huljajpole jednou velkou maškarádou, by bylo příliš trapné.
Žeňte agresory!
Přesto můžeme z těchto posunů vyčíst i několik skutečně vojenských faktorů. Hlavní z nich se týká ruské síly, která je dlouhodobě vyzdvihována Kremlem jako nevyčerpatelná. Jasně se však ukazuje, že Rusko nemá dost vlastních sil na pokrytí nově získaných území. Nebylo schopno ani trochu posílit své předsunuté jednotky, což vedlo k trapnému ústupu. Ukrajina naopak dokázala výborně využít měnící se počasí a komunikační kolaps v ruských silách k tomu, aby i přes své početní nedostatky provedla potřebné čistící operace. Ruské kapacity na jihu se tak ukázaly jako dosti omezené a realitou pravděpodobně je, že Kreml potřebuje všechny své rezervy k řeznickým operacím na Donbase.
Ukrajina však odmítá přistoupit na ruskou hru. Dobře ví, že z faktů o nepřátelské slabosti dokáže vytěžit víc než z příběhů o vlastní ofenzívě. Proto také hned několik členů ukrajinské armády veřejně odmítlo, že by se jednalo o skutečnou ofenzívu, a rychle uvedli ruské lži na pravou míru, kterou doložili přesnými informacemi z bitevního pole. I tak však na sociálních sítích vypuklo nadšení o začínajícím ukrajinském protiútoku, který pomstí selhání z roku 2023 a zažene Rusi až na Krym. Stejně jako předchozí fámy o velkolepých ruských triumfech je i tato narativa kompletním nesmyslem, jehož šíření Ukrajině a jejímu boji proti agresorovi nijak nepomůže.
Celá situace však způsobuje další pnutí v ruské armádě, kde kritici současného vedení války sdílí přes sympatické bloggery podrobné informace o rozsahu falešných triumfů, které Rusko pravidelně oznamuje. Tyto špatně podporované operace, jejichž jediným cílem je dobýt pár bezvýznamných vesnic, jsou podle těchto zdrojů rostoucím zdrojem ztrát, které Rusi připravují o zkušené vojáky. To je obzvlášť problematické v době, kdy se Rusko snaží o ofenzívu na klíčová města Slovjansk a Kramatorsk, která potřebuje k plnému ovládnutí Doněcké oblasti. Putinova armáda krvácí ve jménu propagandistických potřeb státu a její bojeschopnost tak bude čím dál více degradována.
Nová velká ofenzíva se tedy pravděpodobně nekoná. Ukrajina potřebuje své vlastní síly na Donbase a také v Charkovské oblasti, kde se nachází Kupjansk a další důležitá centra současné fronty. Případná jižní ofenzíva by pravděpodobně byla dost omezenou záležitostí, jež by měla za cíl znovu dobýt Huljajpol a posílit tak místní obrannou linii. Z dnešních zpráv je proto nejlepší vzít si rezervovaně optimistické závěry. Ruská neschopnost a lži byly odhaleny, Ukrajina zlepšila své pozice, ale jedná se spíše o menší úspěch než o válku měnící operaci.
Zdroje a další četba:
Institute for the Study of War: Russian Offensive Campaign Assessment, February 9, 2026, Online: https://understandingwar.org/research/russia-ukraine/russian-offensive-campaign-assessment-february-9-2026/
MELKOZEROVA, Veronika v Politico: Russian offensive appears to be slowing after Musk blocks Starlink access, Ukraine says, Online: https://www.politico.eu/article/elon-musk-volodymyr-zelenskyy-vladimir-putin-spacex-starlink-offensive-slowing/
UAWire: Ukraine says no counteroffensive near Hulyaipole, debunks Russian front-line maps, Online: https://www.uawire.org/ukraine-says-no-counteroffensive-near-hulyaipole-debunks-russian-front-line-maps
