Článek
Istanbul pod dvaceti centimetry sněhu a Amerika zápasící s výpadky elektřiny kvůli mrazům. V Česku sice blackout nehrozil, ale přesto se ocitlo v energeticky historické situaci.
Ráno 15. února, přesně v 8:45, dosáhlo zatížení elektrizační soustavy 12 159 megawattů, což je rekord. Abychom pokryli domácí spotřebu, museli jsme zapojit všechny dostupné zdroje. Tato situace přitom vyvolává otázku, zda se Česko obejde bez fosilních paliv, která mají nakročeno do minulosti.
Výroba energie z uhlí je čím dál méně rentabilní. Elektrárny se dostávají do situací, kdy by výrobou nepokryly ani provozní náklady. Cena elektřiny klesá, zatímco cena emisních povolenek stoupá. Třeba letos v květnu byla cena elektřiny 71 eur, povolenky 69 eur. Tři eura rozdílu nestačí ani na udržení provozu. Bez zásadního rozdílu, zhruba 30 eur, nemá smysl uhlí udržovat v provozu. ČEZ předpovídá, že příští rok bude spread jen 22 eur a v roce 2027 dokonce negativní. Provozovatelé by tak museli platit více za povolenky, než získají za vyrobenou elektřinu.
Sev.en ukončuje těžbu v hnědouhelném lomu ČSA a propouští 500 zaměstnanců. ČEZ mění elektrárnu v Dětmarovicích na nízkoemisní teplárnu a do roku 2030 chce vyrábět jen dvě terawatthodiny elektřiny z uhlí oproti současným čtrnácti.
Jak se ukázalo v únoru 2021, české uhelné elektrárny pokrývaly 5200 megawattů spotřeby, což spolu s jádrem a plynovými zdroji zajistilo stabilitu. Rezervní kapacita ve výši největšího bloku, tedy 1125 megawattů, je nezbytná. Bez většiny uhelných zdrojů se Česko obejde, ale kompletní vypnutí by mohlo v extrémních situacích způsobit nedostatek elektřiny. Dlouhodobá kompenzace výroby z uhlí je neudržitelná a státní strategie proto počítá s jinými zdroji.
Počítá ale i státní kasa s uzavřením dolů OKD, které stát tak slavně nakoupil za Andreje Babiše, bez sanačních fondů a s nevyplácenými věřiteli? To žádný evropský fond už nedotuje, ale do celkových počtů by na tento fakt měl být brán zřetel.
Plyn se stává levnějším a v budoucnu se očekává, že nahradí uhlí jako závěrný zdroj. Plynové elektrárny budou sloužit spíše jako rezerva pro zimní měsíce. Plyn má navíc nižší emise než uhlí a potenciál pro budoucí transformaci na vodík, což má větší šanci získat souhlas Bruselu. Ale už se tolik nepočítá s tím, že se plyn bude muset dovážet v kapalné formě, kvůli sankcím uvalených na Rusko, čímž stoupá cena i emise této komodity.
Česko potřebuje rozšířit obnovitelné zdroje a investice do infrastruktury. Německo, se svými větrnými parky, už dnes nabízí levnější elektřinu než Česko, což zvyšuje tlak na české domácnosti a průmysl. K tomu, aby Česko udrželo krok, musí investovat nejen do přenosových kapacit, ale i do větrníků a solárních panelů doma.
Jaderné elektrárny, ať už malé modulární nebo nové bloky v Dukovanech a Temelíně, se budou stavět až v příštích desetiletích. Transformace české energetiky se pomalu rozjíždí, ale stále závisí na mnoha faktorech, od státní podpory po evropské regulace.
