Článek
Zatímco se zaměřujeme na přítomnost, nelze ignorovat možnou potřebu v budoucnu, ať už v souvislosti s politickými změnami či potenciálními konflikty. Nemůžeme ignorovat situaci mezi Ruskem a Ukrajinou. Už nyní bezpečností agentury varují, že Rusko má v budoucí dekádě v plánu vyzkoušet soudržnost NATO ozbrojeným útokem.
V současnosti máme ve službě téměř čtyři a půl tisíce aktivních záloh, s předpokládaným nárůstem k pěti tisícům během následujících dvou let. Armáda si však klade za cíl mít kolem deseti tisíc záložníku do roku 2030. Tento cíl je však nejistý, zejména s ohledem na dobrovolnost systému.
Náčelník generálního štábu Armády ČR, Karel Řehka, zdůrazňuje nutnost nástroje pro generování záloh a zmiňuje nedostatek informací o občanech, kteří by mohli sloužit v případě potřeby. Otázkou zůstává, zda současný dobrovolný systém dokáže splnit stanovené cíle, ať už jde o zálohy nebo profesionální síly.
Kvalita armádních záloh je rovněž důležitá. Věk a příprava je klíčovým faktorem. V porovnání s armádami jiných zemí má česká armáda jednu z nejstarších personálních struktur. To může být problém, zejména pokud jde o schopnost záloh v případě dlouhodobějšího konfliktu.
Důvodem potřeby deseti tisíc aktivních záloh do roku 2030 je snaha předejít nedostatku sil v případě intenzivního konfliktu, který by vyžadoval trvalou mobilizaci a náhradu ztrát. Aktivní zálohy jsou klíčovým prvkem připravenosti k zajištění rezerv v případě potřeby.
Výcvik aktivních záloh je srovnatelný s profesionálními vojáky, ale kvůli omezenému času je méně intenzivní. Přesto je nezbytný pro zajištění jejich připravenosti a schopnosti reagovat v krizových situacích. Navíc se nemusíme nutně bavit jen o bojových postech, ale také o kybernetické bezpečnosti, podpůrných složkách a zdravotnících.
Kybernetická ochrana bude v této době obzvlášť důležitá. Servery skýtají až příliš mnoho důležitých informací a je obecně známo, že jsou ruští hackeři bohužel velmi schopní.
Motivace pro vstup do aktivních záloh může být různá, od vlastenectví a pocitu zodpovědnosti za bezpečnost státu, až po zážitky a finanční benefity. Vysoké školy se také zapojují, nabízející studentům kredity za účast v zálohách a spolupracují s armádou na vědecko-průmyslových projektech.
Vzhledem k nedostatku profesionálních vojáků je nutné hledat způsoby, jak zvýšit jejich počet. Motivace v podobě finančních benefitů může být omezená, zejména v době nízké nezaměstnanosti. Zvažování různých modelů, včetně dánského, kde je formálně povinná vojenská služba, ale fakticky se týká dobrovolníků, může být cestou k nalezení efektivního řešení personální situace v armádě ČR.
