Hlavní obsah

Nekonečné mlžení kolem ČEZU

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: profimedia

Novela zákona, známá jako lex ČEZ, se znovu dostala do hledáčku Poslanecké sněmovny poté, co v minulých měsících vyvolala vlnu nevole.

Článek

Původní verze tohoto zákona měla umožnit vytěsnění menšinových akcionářů, což vyvolalo bouřlivé reakce. Nicméně politici se nyní zdají ustupovat od kontroverzního plánu a hledají alternativní řešení.

Původní návrh zákona měl umožnit, aby ke změnám ve vlastnictví společnosti stačilo pouze sedmdesát pět procent přítomných akcionářů na valné hromadě. To by umožnilo státu, jakožto hlavnímu akcionáři ČEZ, převzít kontrolu nad určitou částí podniku a ovlivnit tak jeho řízení. Česko by tak podivně vyvlastnilo menšinové věřitele.

Avšak veřejnost a především menší akcionáři tento plán ostře kritizovali, což nakonec vedlo k ústupu od původního návrhu. Novela se tak opakovaně vracela do ústavně-právního výboru, kde byly postupně kontroverzní pasáže odstraněny.

Ale budoucnost největší společnosti na českém trhu je stále nejistá. Dění okolo ní, spolu s nevyplacenými věřiteli bývalé OKD a arbitráží Diag human, z České republiky činí minimálně nedůvěryhodného partnera pro jakékoliv potenciálního investora.

Nápad na zestátnění společnosti se poprvé objevil v roce 2022 kvůli zdražování energií způsobené válkou na Ukrajině. Premiér Petr Fiala ho zmínil ve svém projevu, ve kterém sliboval, že stát zajistí větší kontrolu nad výrobou elektřiny.

Nicméně po dvou letech stále není jasné, jak by tento proces měl probíhat. Existuje několik variant, které stát může zvážit. Jednou možností je vykoupit akcie od minoritních akcionářů. Další variantou by mohlo být, že samotný ČEZ vykoupí menšinové akcionáře. Třetí možností je, že stát odkoupí pouze část společnosti týkající se jaderné energie. Vykupování či vyvlastnění akcií není jediný problém. Dalším důvodem nespokojenosti minoritních vlastníků je také zavedení takzvané windfall tax se sazbou šedesát procent na mimořádné zisky, která platí od loňského roku kvůli energetické krizi. Tato daň Česku spolu s dividendami vynesla padesát čtyři miliard korun.

Největší novinkou je, že se minoritní akcionáři začali sdružovat do spolku, aby zabránili kolísání a znehodnocování svých akcií. Během tohoto týdne chtějí vydat petici a příští týden zveřejnit otevřený dopis představenstvu ČEZ, vládě a dát ho na vědomí také České národní bance.

Nicméně politici se zdržují diskuse o poslední variantě, obávajíce se negativních dopadů na trh a ceny akcií ČEZ. Zatím zůstává otázkou, jaké konkrétní kroky budou nyní podniknuty, a jakým způsobem se bude ČEZ dále vyvíjet. A tak Damoklův meč na ČEZ stále visí.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:
Vytěsnění akcionářů

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz