Článek
Markéta Šichtařová napsala, že končí. Jenže podle zákona nekončí vůbec nic. Co přesně udělala špatně, proč zatím zůstává poslankyní a co to říká o profesionálnosti SPD i o nás jako voličích, se ukáže až při detailním pohledu na celý příběh.
Facebook mandát neruší: co přesně říká zákon
Na sociálních sítích to vypadalo jasně: poslankyně SPD Markéta Šichtařová oznámila rezignaci, takže „je pryč“. Právně se ale nestalo vůbec nic.
Podle Ústavy ČR, konkrétně článků 24 a 25, a podle zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, existují jen dvě cesty, jak se mandátu vzdát:
- osobní prohlášení na schůzi Poslanecké sněmovny,
- prohlášení ve formě notářského zápisu doručeného předsedovi Sněmovny.
Šichtařová mezi 10. a 11. březnem nevyužila ani jednu z těchto dvou možností. Politické gesto tak právně nic nezměnilo.
Právo tady funguje podobně jako výpověď v práci. Zaměstnanec může sepsat emocionální e‑mail, ale zaměstnavatel změní jeho status až ve chvíli, kdy dostane formálně správnou výpověď. Stejně tak poslanecký mandát nemůže „zmizet“ jen proto, že o tom někdo napíše status na Facebook.
Podle analýzy Ministerstva spravedlnosti český právní řád vůbec nezná žádnou „třetí cestu“. Rezignační dopis sepsaný jen jako obyčejná listina ani facebookový status nezpůsobí zánik mandátu poslance. Poslanec má pouze tyto dvě možnosti: promluvit do mikrofonu na plénu, nebo si sednout k notáři, který jeho prohlášení sepíše jako notářský zápis a ten dorazí předsedovi Sněmovny.
Předsedkyně mandátového a imunitního výboru Helena Válková 11. března 2026 jasně uvedla, že rezignační dopis Markéty Šichtařové „není notářsky ověřený“ a „k platnému vzdání se mandátu nedošlo“. Poslankyně tedy dál vykonává mandát, zatímco část politické scény mluví o jejím „odchodu“.
Rezignace a shrnutí práce Markéty Šichtařové ve Sněmovně? Velkohubé sliby a následné velké nic.
— Pavla Pivoňka Vaňková • Starostové (@PavlaPivonka) March 11, 2026
Politika není jen o silných heslech před volbami. Je to o mravenčí práci ve výborech a o odpovědnosti vůči těm, kteří vám dali hlas. Paní Šichtařová ale ze všech svých povinností… pic.twitter.com/cumrBERi2R
Paradox je, že nejdůležitější moment celé epizody se odehrál přímo na plénu. Šichtařová desítky minut kritizuje zákon o digitální ekonomice, útočí na nařízení DSA a navrhuje zamítnutí zákona už v prvním čtení. Vůbec poprvé stojí u řečnického pultu, mluví o svobodě slova, ale nevysloví jedinou větu typu „vzdávám se mandátu poslankyně“, takže právně se nestane nic a právě tady začíná problém pro voliče SPD, který čekal skutečnou změnu.
Volič čeká nového poslance, ale v lavici sedí pořád stejná tvář
Pražský volič SPD mohl několik hodin žít v přesvědčení, že přišel o poslankyni a získá nového zástupce. Realita ho ale rychle vrátila na začátek.
Ve volbách 2025 zvolili voliči v Praze jako lídryni kandidátky Markétu Šichtařovou. Josef Nerušil skončil jako náhradník, konkrétně na třetím místě kandidátky. Dokud Šichtařová právně nesloží mandát, Nerušil zůstává jen „hráčem na lavičce“, který na hřiště vůbec nevstoupí.
Sněmovní statistika přitom Šichtařové přičítá účast na hlasování kolem 75 %. Pražské voliče SPD tak dál zastupuje stejný člověk, ačkoliv titulky a statusy chvíli slibovaly konec.
Mechanismus náhradníka vypadá na papíře jednoduše. Volič si snadno představí komunální radu, kde při odchodu jednoho člena automaticky naskočí další z kandidátky. Jenže zákon o volbách a jednací řád Sněmovny vyžadují nejdřív první krok: zánik stávajícího mandátu. A právě ten krok klub SPD v případě Šichtařové nezvládl.
Nerušil tak jen sleduje, jak se v médiích diskutuje o jeho údajném nástupu, zatímco právní realita ho dál drží za dveřmi Sněmovny.
Celou situaci rámuje i vnitrostranická disciplína. V nedělních Otázkách Václava Moravce Tomio Okamura a Radek Vondráček veřejně kárají Šichtařovou za pasivitu a za údajné míchání poslanecké práce s vlastním podnikáním. V úterý ráno ji Okamura znovu tlačí k větší aktivitě, šéf klubu Radim Fiala ji na tiskové konferenci naopak brání a večer pak poslankyně oznamuje rezignaci na Facebooku.
První „rázný krok“ po veřejném napomenutí tak končí právně neplatným aktem. Klub, který trestá vlastní poslankyni, ale neuhlídá základní proceduru, působí spíš jako amatérský kroužek než profesionální politický tým, a časová osa následujících hodin tenhle obraz ještě zvýrazní.
Mýtus „stačí dopis“ a tvrdá realita notářského zápisu
Debaty na sociálních sítích teď odhalují hlubší český mýtus. Lidé opakují větu „stačí napsat dopis předsedovi Sněmovny“ a často věří, že když politik něco napíše na Facebook, stát to musí brát vážně. Jenže české právo to vidí úplně jinak.
Zmíněná analýza Ministerstva spravedlnosti tenhle mýtus velmi suše bourá. Poslanec se může mandátu vzdát pouze dvěma způsoby:
- prohlášením na schůzi Poslanecké sněmovny,
- nebo prohlášením formou notářského zápisu před českým notářem, který se doručí předsedovi Sněmovny.
Ničím jiným mandát zaniknout nemůže. Špatně napsaná rezignace právně neplatí, i kdyby příspěvek sdílely tisíce lidí a politici o „odchodu“ mluvili celé dny.
Resort spravedlnosti stejné stanovisko formuloval už v souvislosti s kauzou Jana Farského. Vysvětlil, že ověřený podpis na listině, úkon před zastupitelským úřadem nebo obyčejný dopis neznamenají zánik mandátu, protože zákon takovou formu vůbec nezná. Notářský zápis je úkon, při kterém nezávislý notář oficiálně potvrdí, co jste prohlásili, a právě proto má v případě rezignace účinky, které obyčejný papír nemá.
To je jasné poučení pro všechny, kdo s politikou pracují profesionálně, ale i pro voliče, který často spoléhá na „selský rozum“ místo na text zákona. A právě v den, kdy Sněmovna řešila digitální ekonomiku, se tenhle rozdíl mezi gestem a právním úkonem ukázal v přímém přenosu.
Zákon o digitální ekonomice, boj s EU a jeden amatérský detail
Paradox celé kauzy stojí na načasování. V den, kdy Poslanecká sněmovna posouvá do druhého čtení klíčový zákon o digitální ekonomice, tedy implementační předpis k evropskému nařízení o digitálních službách (DSA) a částečně k nařízení o správě dat (DGA), mluví SPD o boji proti „přeregulované EU“, a zároveň nezvládá jeden notářský zápis.
Tenhle zákon má nastavit pravidla pro velké online platformy, práci s daty a digitální trh. V ten samý den jedna z nejhlasitějších kritiček EU naráží na základní českou proceduru. Profesionální obraz strany tak naráží na tvrdou realitu právních detailů.
Největší lekci si ale z příběhu Markéty Šichtařové neodnáší jen SPD, ale i celá společnost. Česká politika pořád dává přednost gestům před formou a voliči často přejímají dojem místo právní reality.
Je zde tak jednoduché pravidlo: příště, až uvidíte na Facebooku slovo „rezignuji“, berte to jako status, ne jako úřední úkon. Dokud poslanec neřekne svou větu na plénu nebo neodejde k notáři, váš hlas zůstává u stejného člověka, a v pražském případě jím zatím dál zůstává Markéta Šichtařová, což je fakt, na který budou muset reagovat jak voliči SPD, tak samotné vedení strany.
