Vláda rozhazuje, kde může. Zrušila bezplatnou radu NERV, místo toho si draze platí jiné firmy

Vláda 9. února 2026 ukončila činnost Národní ekonomické rady vlády. Bezplatný tým ekonomů a expertů skončil, zatímco jen v prvním pololetí 2025 stát zaplatil poradcům, členům poradních orgánů a advokátům bezmála 154 milionů korun, zhruba o 50 milionů víc než rok předtím.

Úřadu vlády vdříve výslovně uvedl, že „členky a členové NERV nejsou odměňováni, nedostávají tedy ani žádnou finanční odměnu“ a nemají s úřadem pracovní smlouvu. Z dokumentů Úřadu vlády zároveň vyplývá, že Strakova akademie platí poradenské a právní služby, v první polovině roku 2025 šlo přímo na Úřadu vlády o 1 581 799 Kč. Bezplatné rady tak končí, placené běží dál a otázka zní, koho to ve finále nejvíc bolí.

NERV tvořili ekonomové a odborníci, kteří vládě radili bez nároku na honorář. Po jeho zrušení se ale vláda nevzdala expertních analýz, jen změnila jejich formu a cenu.

Ministerstva postupně přidávají další poradenské a právní kontrakty. Oficiální přehledy ukazují, že úřady v prvním pololetí 2025 zvýšily výdaje na experty téměř na 154 milionů korun, zatímco o rok dřív zaplatily přibližně 104 milionů. Rozpočet tedy nezačíná šetřit na expertíze, ale naopak ji kupuje dráž.

Typickým příkladem je spolupráce se soukromými poradenskými firmami. Ministerstvo dopravy uzavřelo v prosinci 2024 smlouvu s Deloitte Advisory na analýzu technických prohlídek aut za 8,938 milionu korun včetně DPH. Ministerstvo vnitra zároveň využívá rámcovou smlouvu na řešení covidových odškodnění, kde strop pro několik advokátních kanceláří včetně Deloitte Legal dosahuje 30 milionů korun bez DPH.

Cenu těchto rad v konečném důsledku nenese úřad, ale každý, komu stát strhává odvody z výplaty. A přesně tady se začíná lámat, jaké typy příjmů si vláda vybírá jako hlavní zdroj peněz.

NERV přitom leží vládě na stole s konkrétními návrhy, jak naplnit rozpočet jinak než přes výplatní pásku. V oficiálním dokumentu Přehled návrhů NERV 2022-2025 rada doporučuje reformu daně z nemovitých věcí a silnější navázání daně na hodnotu pozemků. U samotného zvýšení této daně pracuje materiál s očekávaným „výnosem v miliardách korun“.

Od 1. ledna 2024 však stát nově bere každému zaměstnanci 0,6 % z hrubé mzdy na nemocenské pojištění a zároveň omezuje studentské daňové slevy. Ministerstvo práce a sociálních věcí v přehledu nemocenského pojištění v roce 2024 popisuje, že kvůli novému odvodu 0,6 % klesá čistá mzda zaměstnance a sazba pojistného stoupla na 7,1 % vyměřovacího základu.

U průměrných mezd tak jde o stovky korun měsíčně na osobu, u dvoupříjmové domácnosti o tisícovky ročně. Dva pracující rodiče po výplatě přepočítávají každou stokorunu, zatímco stát volí jednodušší cestu: místo aby víc a chytřeji zdanil majetek, zvyšuje odvody z práce. A do toho roste účet za poradce, kteří tuto volbu nijak nezlevňují.

Argument, že „experty je normální zaplatit“, začíná v tomto kontextu působit zvláštně. V prvním pololetí 2025 investovaly úřady do poradců téměř 154 milionů korun a meziročně tak navýšily účet zhruba o 50 milionů. Zároveň přitom existuje oficiální expertní zázemí, které už stát financuje ze svých i evropských peněz.

Už při Úřadu vlády vznikl Vládní analytický útvar. Materiály OECD o stavu české veřejné správy popisují tento útvar jako centrální analytické zázemí vlády, které má dodávat data a analýzy pro rozhodování. Projekt „Reforma analytické práce ve státní správě při tvorbě legislativy“, financovaný z evropského Nástroje pro oživení a odolnost, má podle oficiálního popisu zajistit zásadní navýšení analytických kapacit jednotlivých ministerstev.

Navzdory tomu ministerstva dál outsourcují velké analýzy. Smlouva Ministerstva dopravy s Deloitte Advisory za téměř devět milionů na analýzu emisních kontrol aut i rámcová smlouva Ministerstva vnitra na právní služby až za 30 milionů korun ukazují, jakou cenovku tyto zakázky nesou. Slovensko přitom nabízí jiný model: Útvar hodnoty za peniaze při tamním ministerstvu financí analyzuje velké státní projekty a podle oficiálních analýz dokáže navrhovat kroky, které mohou snížit výdaje na provoz IT systémů až o třetinu.

Když stát bere vlastní analytiku vážně, nepotřebuje v takové míře draze nakupovat výpočty zvenku. V českém případě se ale draze placené studie prolínají s nevyužitou expertízou, která je vládě k dispozici už dnes.

Meziročně narostly výdaje úřadů na poradce o přibližně 50 milionů korun, vláda ukončila činnost NERV a přesto dál outsourcuje analýzy, i když má k dispozici Vládní analytický útvar a propracované návrhy bezplatné ekonomické rady.

U nezávislé Národní rozpočtové rady však politici podobný krok zvolit tak snadno nemohou. Zákon č. 23/2017 Sb. zřizuje NRR jako nezávislý orgán, který hlídá rozpočtovou odpovědnost státu a funguje na základě jasně daného mandátu, jak popisují stránky Národní rozpočtové rady. Tam, kde experty chrání zákon, politici jen těžko „vypnou“ nepohodlné názory jednoduchým usnesením vlády.

Rozdíl mezi drahou radou a levným státem proto nevede přes marketingové prezentace velkých poradenských firem, ale přes odvahu vlády naslouchat vlastním expertům, ať už bezplatným nebo systémově zakotveným. Dokud kabinet ruší bezplatnou ekonomickou radu, zvyšuje odvody z práce a současně zvedá rozpočet na poradce o desítky milionů, dopad pocítí každý zaměstnanec na výplatnici. A přesně tam se nakonec ukáže, jestli vláda skutečně šetří, nebo jen rozhazuje jinde a účet posílá dál nám všem.