Článek
Na kameru ochrana dětí před mobily, v rozpočtu škrt u těch, kdo jim nabízí klubovny, tábory a oddíly. Když se sečtou čísla, zákazy sítí a omezení podpory mládeže začnou dávat úplně jiný obrázek.
Zákaz sítí před kamerou, škrty pro mládež v tabulkách
Osmého února 2026 premiér Andrej Babiš ve videu na Facebooku prohlásil, že podporuje zákaz sociálních sítí pro děti mladší 15 let po vzoru Francie. Média poté popsala, že vláda tento krok vážně zvažuje a mohla by návrh zákona předložit ještě v roce 2026.
Žádný konkrétní paragraf ale k 24. únoru 2026 neplatí, přestože české právo už dnes pracuje s hranicí 15 let pro samostatný souhlas dítěte se zpracováním osobních údajů online, jak vyplývá z platné právní úpravy ochrany osobních údajů.
Ve veřejné debatě to přesto vypadá, jako by zákaz sociálních sítí pro děti už skoro existoval. Únorový průzkum agentury NMS ukazuje, že 86 procent Čechů věkovou hranici pro vstup na sociální sítě podporuje a nejčastěji by ji nastavilo právě na 15 let. Politici tak snadno sbírají body za „ochranu dětí online“.
Jenže zatímco se mluví o mobilech, v jedné konkrétní rozpočtové kapitole už probíhá velmi reálný škrt. Česká rada dětí a mládeže připomíná, že kapitola 333 MŠMT „Podpora činnosti v oblasti mládeže“ padá v návrhu rozpočtu 2026 zhruba z 297,6 na 249,6 milionu korun. Stát tak bere peníze spolkům, které dětem zajišťují klubovny, vedoucí a tábory, ne přímo rodinám na účet.
Zároveň vláda plánuje celkový deficit 310 miliard korun a podle Národní rozpočtové rady tím překračuje zákonný limit strukturálního schodku 1,75 procenta HDP. Pár desítek milionů u dětí přitom tak obří deficit nespasí, ale velmi jasně ukazuje, co je a co není prioritou vlády.
Národní rozpočtová rada funguje jako hlídač, který stát varuje před nebezpečným zadlužením, a i ona říká, že rozpočet 2026 pravidla porušuje. Vláda přesto škrtá právě tam, kde děti tráví volný čas offline, zatímco v jiné rovině mluví o ochraně dětí před mobily, což vytváří zvláštní rozpor, který v dalších číslech ještě zesílí.
Když kroužek stojí jako nákup a „levný“ tábor jako dovolená
Na kuchyňském stole leží přihlášky do kroužků a na letní tábory, vedle nich rodinný rozpočet. Realita cen je neúprosná, zvlášť když máte víc než jedno dítě.
Běžná základní škola nabízí kroužky kolem 800 korun za pololetí. Specializované programy v mateřských školách nebo vědecké a jazykové kroužky už běžně stojí 1 800 až 3 500 korun za pololetí. Jedno dítě tak rodičům snadno „sežere“ na kroužcích několik tisíc ročně, a to ještě nezačaly prázdniny.
U táborů částky rostou ještě rychleji. Příměstské akce se často pohybují mezi 4 000 a 5 200 korunami za týden. Pobytové tábory podle délky a náplně stojí zhruba 5 150 až 9 900 korun, některé specializované programy míří i k desetitisícové hranici za jedno dítě.
Stačí pár stovek navíc a rozhoduje se, jestli dítě vůbec vyrazí, nebo zůstane celé léto doma u mobilu. Tady se abstraktní škrt „o pár desítek milionů“ mění v úplně konkrétní dilema rodičů, které se v dalších částech textu ještě prohlubuje.
Vouchery, miliardy pro sport a skauti mezi medailemi
Projekt Darujeme kroužky dětem, který zastřešuje Česká rada dětí a mládeže, zachraňuje alespoň část dětí v největší nouzi. Program nabízí rodinám v těžké situaci až 1 500 korun na dítě a pololetí, rozdělených do tří voucherů po 500 korunách, a od roku 2022 podpořil přes 17 tisíc dětí částkou přes 28 milionů korun.
Čísla ale mluví jasně: stát bere z kapitoly mládeže téměř 50 milionů korun, tedy téměř dvojnásobek toho, co celý projekt zvládl rozdat za několik let. Vouchery proto nemůžou děravý rozpočet systematicky nahradit, mohou jen mírnit nejhorší dopady.
Ještě výraznější kontrast ukazují jiné státní peníze. MŠMT po škrtech plánuje pro mládež přibližně 249,6 milionu korun, zatímco Národní sportovní agentura rozdělí v programu Můj klub 2026 sportovním klubům 1,702 miliardy korun.
Stát tak říká jasné „ano“ soutěžnímu sportu, jako je fotbal, hokej nebo gymnastika, a výrazně slabší „možná“ skautským oddílům, nízkoprahovým klubům nebo malým spolkům, které nenabízejí medaile, ale spíš partu a týden v lese. Není to tedy konec všech kroužků, spíš tvrdé přenastavení priorit, které dopadá hlavně na ty nejdostupnější aktivity.
Junák – český skaut dnes sdružuje přes 78 tisíc členů a v létě 2025 uspořádal asi 1 270 táborů pro zhruba 35 tisíc dětí. Česká rada dětí a mládeže upozorňuje, že snížení podpory o 50 milionů může vést ke zdražování a omezení kapacit takových akcí.
Právě v tomto napětí pak vzniká v diskusích pocit, že vláda „sebrala příspěvek na kroužky všem dětem“, i když rozpočet ve skutečnosti funguje jinak, než jak to na první pohled zní.
Nezrušený příspěvek všem, ale potichu změněné priority
Mnoho rodičů dnes v internetových debatách píše, že vláda „bere příspěvek na kroužky každému dítěti“. Reálná čísla ale popisují jiný příběh.
Dotační programy MŠMT v kapitole „Podpora činnosti v oblasti mládeže“ míří podle oficiálních podmínek k nestátním neziskovým organizacím, tedy spolkům, které zajišťují kroužky, tábory a kluby. Stát neposílá peníze přímo rodičům, ale umožňuje organizacím držet nízké účastnické poplatky a vůbec otevřít oddíl v obci, kde by se jinak kroužek finančně nevyplatil.
Analýza České rady dětí a mládeže ukazuje, že stát pro tuto oblast vyčlenil v roce 2025 asi 297,6 milionu korun a v návrhu rozpočtu 2026 už jen 249,6 milionu korun. Historická řada navíc připomíná, že stát děti a mládež nikdy nerozmazloval: v roce 1990 směřovalo na tyto aktivity kolem 262 milionů, v roce 1996 už jen přibližně 197 milionů.
Tato zjištění tak mluví spíš o dlouhodobém podceňování než o náhlé „štědrosti, kterou teď vláda bere“. Přesto právě letošní škrt výrazně oslabuje prostor pro levné offline aktivity, které politici při debatě o mobilech sami zmiňují jako ideální náhradu.
Očekávání rodičů přitom zní logicky. Když stát slibuje, že dětem do 15 let omezí sociální sítě, mnoho lidí automaticky počítá s tím, že zároveň posílí levné kroužky, tábory a skautské oddíly. Po prostudování rozpočtu 2025 a návrhu na rok 2026 ale žádný masivní program na podporu dostupných volnočasových aktivit neexistuje.
Naopak, podpora mládeže v MŠMT padá zhruba z 297,6 na 249,6 milionu, zatímco zákaz sociálních sítí stále zůstává jen politickým záměrem bez schváleného zákona. Premiér může ve veřejných vystoupeních mluvit o „strašně škodlivých“ sítích a o potřebě přísné regulace dětí online, rozpočet ale mezitím říká něco jiného a staví rodiče před otázku, která je pro ně ve skutečnosti klíčová.
Nejde totiž jen o to, zda jednou zakážeme dětem sociální sítě do 15 let, ale hlavně o to, jestli jim v době obřího státního schodku vůbec necháme dostupné místo, kam od těch mobilů utečou.
