Článek
ANO není žádnou demokratickou stranou. Má jednoho majitele, vladaře, jehož rozhodování se musí všichni členové podřídit. Bez Andreje Babiše žádné hnutí ANO neexistuje. To členům a podporovatelům s vlastními názory postupně docházelo, takže více než dekádu pozorujeme konstantní personální úpadek. Kritériem pro kariéru v ANO je bezmezná loajalita k majiteli strany.
Lidé, kteří se pod hlavičkou hnutí ANO dostávají do důležitých funkcí, jsou proto každé volební období v součtu o něco hloupější. Krásně je to vidět třeba na obsazení Evropského parlamentu, kde jednu z nejvlivnějších europoslankyň Ditu Charanzovou začleněnou v silné frakci Liberálů vystřídala Klára Dostálová s mizernou angličtinou, mizivým vlivem a zaparkovaná v toxické frakci Patriotů.
Ani poslankyně Balaštíková nikdy nepůsobila jako nejostřejší tužka v penále. Díky bezmezné loajalitě to dotáhla na stínovou ministryni zemědělství. Po otevření kauzy, ve které zneužívala své kontakty na hygieně k „zakleknutí“ svého exmanžela a dožadovala se zastřelení psa jeho nové přítelkyně, šmahem končí. Není to proto, že by snad její šéf měl nějaký problém se zneužitím postavení a moci, ale prostě proto, že Balaštíková ohrožuje volební výsledek.
Sám obžalovaný Andrej Babiš stranu intenzivně čistí od kohokoliv, kdo se u svých špinavých praktik nechá chytit, přitom se ti chudáci vlastně jen řídí svým velkým vzorem, kterým pro ně Andrej Babiš je. Těžko mít s Balaštíkovou soucit. Problém je, že podobně uvažujících lidí je plné ANO. Kombinace hlouposti a moci je toxická a nebezpečná.
Přesto reálně hrozí, že po letošních volbách nastane vláda rozumově mdlých jedinců. Pokud kroutíte hlavou nad pokleslým intelektem některých dalších stínových ministrů za ANO, potenciální koaliční partner SPD to nevylepšuje.
Česko má zaděláno na ohromný průšvih, kdy zemi, kterou se v posledních letech podařilo vrátit do kondice, ovládne koalice hloupého primitivního populismu. Zaklekávání, mocenský nátlak a zneužívání moci se stane běžnou normu. Představa, že Ševčík povede celé ministerstvo školství stylem, jakým řídil Národohospodářskou fakultu VŠE, je docela děsivá.
Volit Babiše kdysi znamenalo hlasovat pro pravostředovou alternativu ke skandálům zatížené ODS. Pod vlivem vlastních (ne)úspěchů se ANO posouvá do čím dál levicovější až extremistické části spektra. Dnes se již přetahuje o stejné voliče s SPD nebo Stačilo! a programově k sobě mají tyto strany až děsivě blízko. Toxicita sociálních sítí působí jako katalyzátor, který maže veškeré zbylé rozumové zábrany. Politici se přibližují úrovní svého vyjadřování svým nejagresivnějším voličům.
Pokud chceme posouvat zemi vpřed, měli bychom volit dobré lídry, o kterých alespoň chceme věřit, že jsou lepší než my. Bohužel dnešním trendem je vybírat zástupce, kteří jsou jako my. Říkají nám totiž přesně to, co si sami myslíme. Naše nároky na kvalitu reprezentace se vytratily spolu s touhou poznávat a analyzovat předkládaná řešení problémů.
Kauza Hafgate je jenom špička ledovce, která ukazuje, co se stane, pokud dáte člověku moc dalece převyšující jeho rozumové schopnosti. Hrozí nám opravdu vláda hlupáků? S takovou situací už máme jednu bolestnou historickou zkušenost v podobě komunistického puče v roce 1948. Časy, kdy byl prostý dělník více než vysokoškolský profesor, nám opravdu prosperitu nepřinesly. Přinesly úpadek a utrpení.
Proto je důležité si uvědomit, že Hafgate není o tom jednom nebohém psovi. Není ani o jedné poslankyni a stínové ministryni hnutí ANO. Je to varování o podstatě stran ANO, SPD a Stačilo!. O samotné podstatě primitivního populismu, jehož největšími nepříteli jsou rozum a právo. Moc nepatří do rukou hlupáků, kteří ji zneužívají pro své nízké zájmy. Takoví zemi vpřed nikdy neposunou. Snad si to český volič uvědomí dříve, než bude pozdě.
