Článek
Válka skončí jedině tak, že ruská vojska opustí území Ukrajiny. Aby to udělala, nesmí mít ani na chvilku pocit, že by mohla vyhrát. Zatím ho bohužel stále mají a mají ho zejména proto, že Západ nedělá dost pro jejich porážku.
Máme velké rezervy a pořád je mnohem levnější porazit Rusko ještě na Ukrajině než řešit konflikt na území NATO, kde budou ohroženy naše rodiny a náš majetek. Rusové uvažují úplně jinak než my a k tomu, aby napadli některou ze zemí NATO nepotřebují být připraveni tak, jak soudíme my.
Zatímco Rusko plně mobilizovalo svoji ekonomiku do válečného módu, pro Západ válka stále běží někde na pozadí. Laxní přístup Západu je něco, co nadále upevňuje pocit ruského režimu, že může dosáhnout svých cílů. Proto je konec války v nedohlednu.
Má-li válka opravdu skončit brzy a chceme-li minimalizovat počet obětí, musíme nalézt ochotu obětovat nějaké zdroje navíc, které ve finále urychlí erozi ruských vojsk a umožní Ukrajině vítězství. Vzhledem k velikosti naší ekonomiky to ani nemusí bolet.
Válečná daň ve výši dodatečných 2 % z příjmu fyzických i právnických osob by vynesla okolo 60 mld. ročně. Mohla by putovat do speciálního fondu, který by pomocí vlastních dluhopisů mohl podle potřeby objem prostředků ještě akcelerovat. Prostředky by byly použity výlučně na nákup zbraní a munice pro Ukrajinu.
Pokud se snad zdá někomu dodatečné dvouprocentní zdanění nepřijatelné, budeme stále hluboce pod úrovní zdanění do „zrušení superhrubé mzdy“, což bylo reálně pouze snížení daní bez zásahu do výdajů. Je to necelá polovina růstu reálných mezd v tomto roce, naše kupní síla tedy poroste pomaleji, ale poroste. To je přijatelná cena.
Dopad srovnejme s alternativou, kdy bychom museli podstupovat vojenský výcvik a připravovat se na reálný střet. Všechny ty náklady na výpadek pracovníků by se v naší životní úrovni projevily drasticky. Nejefektivnější způsob, jak se ubránit Rusku, je pomoci Ukrajině.
Za 60 mld. lze nakoupit například 600 000 dělostřeleckých granátů, to představuje dodatečných 1643 výstřelů denně. V době muničního hladu vystříleli Ukrajinci necelé 2000 dělostřeleckých granátů denně, abychom si představili, o jak významnou pomoc jde.
Nejde samozřejmě jen o dělostřeleckou munici, ale i drony, bojová vozidla, protivzdušnou obranu a další systémy. V každém případě výrobci potřebují objednávky, deklarace nestačí. Ty pomohou nikoliv výlučně, ale zejména českému zbrojnímu průmyslu.
Návodná otázka je, zda by nebylo snazší si těch 60 mld. ročně prostě půjčit. Pokud to myslíme se zkrocením inflace vážně, je třeba držet rozpočtové schodky a celkový dluh pod kontrolou. Druhý neméně významný důvod pro válečnou daň směřovanou do speciálního fondu mimo státní rozpočet je oddělení nákladů války od běžného provozu státu, a to včetně plnění vlastních obranných závazků.
Nevíme, kolik let bude nutné fond provozovat, nicméně po konci války a úhradě všech závazků by měl být zrušen i s válečnou daní. Jinak hrozí, že by některé politiky napadlo používat vybírané peníze sloužící k zamezení konfliktu na jiné bohulibé účely.
Ani válka v našem sousedství nezbavuje politickou reprezentaci odpovědnosti za rozumné nakládání s příjmy a výdaji státu a je v zájmu daňového poplatníka, aby byly náklady a výnosy spojené s financováním zbraní pro Ukrajinu důsledně odděleny od zbytku státního rozpočtu.
Hlavní cíl je, aby Putin začal na Ukrajině viditelně prohrávat. Tehdy a jen tehdy je naděje na to, že válka skončí. Pokud Putin na Ukrajině prohraje, jeho režim se zhroutí. Máme naději, ne záruku, že co přijde po něm, bude k nám méně nepřátelské. Budoucnost Ruska je pro nás rozhodně menší priorita než budoucnost Ukrajiny.
Dokud Putinův režim existuje, není v Evropě bezpečno. Vrbětice nebo žhářský útok v depu ukazují, že Rusové už s námi válčí. Přestaňme před tím zavírat oči.
Rázná pomoc Ukrajině je dnes to nejmenší a nejefektivnější, co můžeme pro naši bezpečnost udělat. Ta dvě procenta za to sakra stojí! Nedáváme je na podporu Ukrajiny na úkor našich lidí, ale pro zajištění bezpečnosti našich lidí!
Naše podpora může být tou rozdílovou. Čím více evropských států k tomu přistoupí stejně, tím dříve bude na Ukrajině mír a tím menší celkové náklady poneseme. Jako stát, který je doslova na ruském jídelníčku, musíme jít příkladem.
--------------------
Zdroje:
