Článek
Nároková kultura znemožňuje efektivní řízení státu a realizaci prioritních politik. Jako bychom s prioritami už ani nedokázali pracovat. Do zákona přidáváme jeden vzorec výpočtu za druhým, výdaje automaticky valorizujeme a vytváříme tak falešnou iluzi, že se jedná o nárok.
Falešnost této iluze náleží i největší výdajové položce státního rozpočtu, kterou jsou důchody. O růstu důchodů však nerozhoduje valorizační vzorec, ale vláda. Napsáním vzorce do zákona není z vlády sejmuta odpovědnost za výsledek. Zákon není od Boha, ale od člověka. Může být měněn a ba dokonce musí být měněn, pokud to okolnosti vyžadují.
Můžeme tisícikrát argumentovat, že důchodci jsou přeci tou nejslabší a nejohroženější skupinou a jejich možnosti zlepšit svojí bilanci příjmů a výdajů jsou omezené. Vůbec to nerozporuji, ale neznamená to, že jejich nároky je možné oddělit od výkonu ekonomiky.
V uplynulých letech byli důchodci jedinou skupinou, jejíž životní úroveň byla tváří v tvář inflaci zachována či dokonce rostla. Můžeme si říci, že je to v pořádku, pokud se jednalo o zvláštní jev jednoho nebo dvou let. Není však možné, aby růst reálných důchodů předskakoval růst reálných mezd dlouhodobě.
Není možné udržet poměr důchodu k průměrné mzdě na úrovni téměř 50%. Nejde jen o demografii, ale zejména o další prioritní výdaje a investice pro zajištění bezpečné a prosperující budoucnosti českého státu.
To neznamená, že životní úroveň důchodců má klesat. Jde jen o to, aby jejich životní úroveň rostla dlouhodobě udržitelným tempem v souladu s hospodářským výkonem země. Problematické je i to, že způsob valorizace pomáhal výrazně více vysokopříjmovým důchodcům než těm nízkopříjmovým. To určitě nelze považovat za efektivní vládní politiku.
Česko musí mít dnes jiné priority a tou prioritou číslo jedna je zajištění naší bezpečnosti. Díky ruské agresi mírová renta, ze které jsme čerpali v uplynulých desetiletích, definitivně končí. V letech následujících musí investice směřovat do obranyschopnosti země a obrany Ukrajiny proti ruské agresi.
To třeba i na úkor rychlejšího růstu důchodů, růstu mezd učitelů, růstu daňových slev, plateb za státní pojištěnce a spousty dalších výdajových automatů, kterými jsme v uplynulých letech přepnuli český stát do módu autopilota.
Je třeba začít stát znovu řídit a přizpůsobit řízení kruté realitě dnešního světa. Na úkor růstu jiných nároků neznamená, že je to v neprospěch jejich nositelů. K čemu bude důchodci rychlejší valorizace důchodů ve světě, kde jeho obydlí zničí ruský tank a jeho děti a vnuky postřílí ruští vojáci?
Bezpečnost jsme se naučili považovat za samozřejmou, také jaksi nárokovou. Tak to bohužel není. V anketách drtivá většina hlasuje pro navýšení obraných výdajů, ale kolik hlasujících si uvědomuje, že ty výdaje je třeba zaplatit vyššími daněmi nebo na úkor výdajů jiných?
Často také slýchávám argument, proč kupujeme zbraně Ukrajině na náš úkor. Naštěstí pořád platí, že my ve válce ještě nebojujeme. Zbraně, které posílí českou armádu, budou sloužit k výcviku a poflakovat se ve skladech. Zbraně, které nakupujeme pro ukrajinskou armádu, přímo eliminují agresora a tím zmenšují pravděpodobnost, že ty naše zbraně a naše vojáky budeme muset použít v boji.
Podpora Ukrajiny je dnes tou nejefektivnější cestou k zajištění vlastní bezpečnosti. Například nekupujme 70 tanků Leopard 2A8, kupme jich 210 a 140 pošleme Ukrajině. To je efektivní obranný výdaj, který urychlí porážku Ruska, zajistí naši bezpečnost a v relativně krátkém čase opět umožní čerpat mírovou rentu. Velké zjednodušení, ale snad srozumitelné.
Musíme být schopni opustit nárokovou kulturu a reagovat efektivně na svět kolem nás. Nemůžeme trvat na dogmatech růstu státních výdajů a nezvyšování daní, rezignovat na potřebu priorit a krčit rameny, že to nejde. O prioritách, které nám mají zajistit budoucnost, je třeba nejen mluvit, ale také k nim adekvátně směrovat zdroje na úkor nároků s menší prioritou. Nároky totiž mohou být neomezené, ale zdroje jsou vždy omezené.
Dnes je nezpochybnitelnou prioritou číslo jedna bezpečnost. Nebudeme-li ochotni přesměrovat na ni adekvátní výdaje na úkor jiných, hrozba bude narůstat a její eliminace pak bude řádově dražší.
---------------------
Zdroje:
