Článek
Tato situace má příčiny ekonomické, ale i bezpečnostní. V ekonomické rovině jde o to, že ruský zemní plyn je zkrátka levnější. U potrubního plynu je to přirozené, v případě LNG může být cena motivována i politicky.
V současné době, kdy je na stole nějaká možnost vyjednávání, je pro Putina důležité posílit svoji vyjednávací pozici. Plyn, jeho cena a zprostředkovaně cena elektřiny jsou silné páky. Putin spoléhá na to, že válka unavuje a drahé energie nepřispívají k politické budoucnosti stávajících vlád.
Prostřednictvím vlivu skrze ceny energií se snaží stimulovat poptávku po rychlém konci války na Ukrajině za ruských podmínek. Tento nástroj je tím silnější, čím silnější je podíl ruských dodávek na trh. Čím silnější je ruský podíl, tím těžší by bylo jej nahradit bez nárůstu cen, který je politicky nepříjemný.
Konec dovozu veškerých fosilních paliv z Ruska včetně plynu je stanoven až na rok 2027. Plyn nakupují soukromí obchodníci a samozřejmě se orientují především podle ceny. Rusko může nabízet svůj plyn levněji právě za účelem získání podílu na evropském trhu.
Ruský LNG je přivážen především do Španělska a Francie. Do východní Evropy proudí potrubím zejména odběratelům v Maďarsku, Rakousku a Slovensku. Ti ho však mohou dále přeprodávat třeba i do Česka. Jaký je skutečný podíl ruského plynu na české spotřebě však nelze zjistit.
Přestože Lukáš Kovanda tvrdí, že je to přes 90%, nemusí to být pravda, protože trubkami z východu může proudit i dříve uložený neruský plyn ze zásobníků na Slovensku a Ukrajině. To, že se ruský plyn znovu snaží prosadit na evropském trhu, aby mohl být použit jako vlivový nástroj, je ale nezpochybnitelné.
Je zde morální rozměr plateb agresorovi, jehož napadené oběti se zároveň snažíme pomoci. Ještě vážnější je rozměr bezpečnostní. Že momentálně dovážíme větší množství ruského plynu ještě neznamená závislost, ale dlouhodobým působením se posiluje. Rusko nás nezbytně nepotřebuje učinit závislými na svém plynu, stačí mu, aby přesvědčilo velkou část populace, že tomu tak je a že bez ruského plynu nás čeká růst cen.
Bez ruského plynu je opravdu plyn dražší, cena je oproti předválečnému období dvojnásobná. Ale už dávno neplatí, že se bez ruského plynu neobejdeme. LNG terminály mají již dostatečnou kapacitu. Je tedy nejvyšší čas sebrat Rusku tento vlivový nástroj a dovoz ruského plynu do EU zakázat úplně co nejdříve.
Lze čekat krátkodobý cenový výkyv směrem nahoru, ale poté se cena nejspíše ustálí na oněch 40 EUR/MWh. Čím menší příjmy získají Rusové z exportu ropy a plynu, tím méně schopni budou vést válku, tím méně toho zničí a tím menší budou naše náklady na pomoc a rekonstrukci i na vlastní bezpečnost.
Lze čekat, že ruští poskoci Fico a Orbán budou proti, ale 15 mld. kubíků jejich spotřeby je v rámci evropských 400 mld. docela zanedbatelný problém. Obchodníci potřebují zákaz, žádný si nemůže dovolit odmítnout kvůli hodnotám levný ruský plyn, na to je trh příliš krutý. Od bezpečnostních otázek zde jsou státy a ty musí jednat.
Cesta k levnějším energiím existuje a spočívá v transformaci energetiky, kdy obnovitelné zdroje spolu s bateriovými uložišti dokáží nahradit dnešní funkce paroplynových elektráren v podpůrných službách a cena elektřiny tak bude mít prostor pro pokles.
Aby se takový scénář naplnil, musí si touto hospodářskou strategií být byznys jistý. Stabilní jasné směřování zajistí bezpečnou návratnost investic. Lavírováním nad zachováním ruského plynu tomuto cíli nepomáháme. Přitom plyn díky zvýšenému ruskému dovozu ani nezlevňuje.
Ruský plyn nepřináší ruskému státu tolik, co ropa, ale pořád je to okolo 10% příjmů a to není málo. Rusko se pokusí exportovat jinam, ale náklady na přepravu mu budou ukrajovat ze ziskové marže. S dobře mířeným zpřísňování sankcí lze jeho zisky úplně vynulovat. Chceme-li zastavit agresora, přestaňme mu posílat peníze.
--------------------------
Zdroje:
