Článek
Porovnání se zeměmi V4 dává velký smysl, neboť ačkoliv se jedná o země rozdílné velikostí i strukturou ekonomiky, mnoho rysů máme společných a umožňuje nám to lépe pochopit kapitolu hospodářských dějin, kterou jsme právě prošli.
Společně jsme si užívali globální hospodářskou konjukturu, prošli šokem z covidových omezení a následně energetickým šokem poté, co Rusko opustilo civilizovaný svět a stalo se válečným agresorem.
Opatření, které jednotlivé státy V4 přijímaly ke zmírnění dopadů covidu nebo energetické krize, byla sice velmi rozdílná, ale sdílela to podstatné, vážný fiskální dopad. V průběhu covidové a energetické krize nechtěl o úsporách a fiskální disciplíně nikdo ani slyšet.
O pozitivním efektu velké části výdajů lze s úspěchem pochybovat, což opět platí pro celou V4. Zatímco státní rozpočty není těžké rozfofrovat a zatížit novými mandatorními výdaji, cesta zpět k rozpočtové disciplíně není zdaleka tak snadná.
Polsko jde zdá se dokonce opačným směrem, když na rok 2025 navrhuje výrazné navýšení schodku státního rozpočtu, který se vyšplhá z 5,1% HDP v roce 2024 na děsivých 7,3% HDP v roce 2025. Roli hrají jak výdaje na obranu ve výši 4,5% HDP, tak také štědré sociální programy zděděné po předchozí vládě, které se vláda stávající zatím nechystá rušit.
Na Slovensku se přes snahu o konsolidační opatření rozpočtové výdaje utrhávají ze řetězu a rozpočtový deficit za rok 2024 dosáhne 5,5% HDP, v roce 2025 se očekává 5,6% HDP a tamní rozpočtová rada varuje, že bez dalších opatření se bude situace nadále zhoršovat.
V Maďarsku deficit v letošním roce dosáhne 4,5% HDP s výhledem mírného zlepšení v roce 2025, kdy by to mělo být 4,2% HDP, leč analytici varují, že blížící se volby by mohly deficit dostat do pásma 4,5-5% HDP.
Česko si v tomto ohledu vede překvapivě nejlépe. Z deficitů překračujících 5% HDP v covidových letech se blížíme 2% HDP v roce příštím. Primární cyklicky očištěné saldo kleslo ze 4% HDP z prvního roku vlády Petra Fialy na letošních 0,5% HDP, jinak řečeno k úrovni, kterou můžeme považovat za zdravou, chybí ušetřit pár desítek miliard.
Za zmínku stojí i rekordní kapitálové výdaje ve výši 251 miliard Kč. Struktura státního rozpočtu je tak v mnoha ohledech zdravější než v minulosti. Fiskální konsolidace mohla být nepochybně tvrdší, ale je nutné si i uvědomit, že by to bylo vykoupeno nižším růstem HDP.
Rozpočet se schodkem 230 mld. při růstu HDP 2,7%, inflaci 2,3% a nezaměstnanosti pod 3% se může jevit jako tragický, ale v kontextu předchozího vývoje a vývoje u našich sousedů se ukazuje, že vláda otáčení kormidlem od štědrých výdajů k rozpočtové odpovědnosti zvládá velmi dobře.
Neznamená to, že to omlouvá problematické počiny v podobě zachování daně z mimořádných zisků, nedanění tichého vína a prachmizerně nízkého tempa reforem zejména některých rezortů. Přesto se jedná v kontextu našeho regionu o nejúspěšnější politiku konsolidace veřejných financí. Opozice rozhodně lepší nenabízí.
-----------------
Zdroje:
