Článek
Záměr zní bohulibě. Lidl vysadí nový les a jeho zákazníci se mohou zapojit prostřednictvím hlasování pro lokalitu, která podle nich potřebuje nový les nejvíce. Pokud se zeptáte lidí, co by se mělo dělat pro ochranu přírody, většinou vám řeknou, že třídit odpad a sázet stromy.
Háček je v tom, že se nejedná o žádný nový les. Jedná se o les, který prošel kalamitní těžbou. Jeho vlastník, Lesy ČR, je povinen zalesnit jej tak jako tak. A že se bude jednat o smíšený les, aby byl odolnější vůči změnám klimatu a škůdcům, by mělo být tak nějak samozřejmé.
Lidl nesází žádné nové lesy, ale tahá státní moloch Lesy ČR z průšvihu. Téměř 80 % těžby v ČR je těžbou nahodilou. Tato těžba po několik let převyšuje přírůst zásoby dřeva a české lesy tak paradoxně přispívají k uhlíkové bilanci negativně. Rozloha holin dosáhla svého vrcholu v roce 2021 na téměř čtyřnásobku dlouhodobého průměru (76 tis. ha oprosti 20 tis. ha obvyklým).
Podnik Lesy ČR obhospodařuje přes 1,2 milionu hektarů lesů, přes 45 % všech lesů v ČR. Jedná se o komerčně řízený podnik, jehož účelem je krmit státní rozpočet. Kromě toho má dominantní a zhoubný vliv na vývoj českého trhu se dřevem i na rozvoj a stabilitu dřevozpracujících kapacit. Jeho monokulturní hospodaření a způsob jeho fungování jsou příčinami, proč mohla kůrovcová kalamita udeřit v takovém rozsahu.
Může se to zdát jako příkré hodnocení. Však se Lesy ČR hlásí k hodnotám trvale udržitelného hospodaření a respektování mimoprodukčních funkcí lesa. Mnoho lidí pro podnik pracující jsou experti, kteří o problematice monokulturního hospodaření i adaptace na klimatickou změnu něco vědí. Ovšem snahy proměnit státní moloch na moderní firmu, která by měla naplňovat částečně protichůdná poslání produkce dřeva a odpovědnosti za životní prostředí, nemají doposud žádoucí výsledek.
Řešením by bylo ekologicky cenné lesy převést pod jiné organizace nespadající pod zemědělství, ale pod životní prostředí. Ty by byly menší, a aniž by bylo nutné jim úplně znemožnit těžbu a prodej dřeva, jejich poslání by bylo definováno právě jako ochrana mimoprodukčních funkcí lesa.
Pro takové organizace dává smysl sázet stromky. Pokud se snažíme navrátit původní skladbu lesů, rozšířit bezzásahové zóny, provádět opatření na zadržení vody v krajině a napravovat chyby minulosti skrze organizace, které z takové činnosti negenerují žádný příjem, má to svoji hodnotu.
Ovšem pro Lesy ČR Lidl pomáhá vysadit les, který bude později vykácen a zpeněžen. Co je ekologického na financování byznysu, který je sám o sobě ziskový? Lesy ČR mohly holiny po těžbě nabídnout ke koupi lidem, kteří sázejí stromky rádi a umí založit zdravý les. Stejně jako jsou nepochybně schopny učinit i samy.
Ze strany Lidlu se jedná o prezentaci odpovědného přístupu k životnímu prostředí, ovšem s falešnými prvky, které naplňují definici tzv. greenwashingu. Aktivitou nevznikne ani žádný nový les, ani nevznikne les kvalitativně jiný, než by byl býval vznikl bez zapojení Lidlu. Skutečný dopad této aktivity na kvalitu životního prostředí je naprosto nulový.
Lesům ČR určitě pomůže nákladová úspora, o to větší zisk následně půjde poslat do rozpočtu ministerstva zemědělství, odkud pak mohou financovat dotaci na jed proti hrabošům, dotaci na vývoz klestu z lesa i dotaci na ponechání klestu v lese a mnoho dalších veřejně prospěšných aktivit. Ironii cítíte správně a systém českých zemědělských a lesnických dotací určitě stojí za samostatný článek.
To, čeho se dopouští Lidl, není nijak společensky nebezpečné, obdobné formy lakování své značky na zeleno provozuje mnoho korporací, ropných gigantů nevyjímaje. Jen prostě nepodléhejme iluzi, že Lidl les jakkoliv pomáhá životnímu prostředí.
Pro daňového poplatníka i pro vládu by měla být ve středu zájmu problematická existence Lesů ČR, která potřebuje politicky odvážné systémové řešení, nejpravděpodobněji v duchu popsaném výše. Jenomže osázené holiny a obnovený tok peněz do státního rozpočtu vytváří zdání, že vše je vlastně v pořádku do doby, než přijde další kalamita.
--------------------
Zdroje:
