Článek
Po objevení úsekových měření se od tohoto nápadu distancovalo ministerstvo dopravy a k nápadu se nikdo nehlásil. Nicméně oněch osm úsekových měření, čtyři v každém směru, se nacházelo už v zadání projektu a věděly o něm i dotčené obce Písek a Příbram, které spravují výběr pokut. To pochází z doby, kdy ministerstvo dopravy vedl Dan Ťok z hnutí ANO.
Není velkým překvapením, že nikdo na politické scéně se nehlásí k nápadu postavit dálniční úsek šmírující řidiče na každém kilometru, protože bez ohledu na stranickou příslušnost každý v hloubi duše cítí, že je to nesmysl.
Řešení ministerstva dopravy, že se bude měřit vždy jen jeden úsek v každém směru, je tak trochu vynucený kompromis, abychom si nepřipadali jako v kocourkově a zároveň nainstalovanou technologii úplně neodepsali.
Paradoxně tak vyznívá jako největší zastánce pořádku místostarosta Písku za jinak liberální Piráty Josef Soumar, kterému se celkem oprávněně nelíbí, že bylo město nuceno investovat do softwaru, hardwaru i lidí, aniž by se tato investice kdy vrátila. Po prvních zprávách o nulovém počtu přestupků mu dokonce začalo vadit, že jsou řidiči na měření upozorňováni.
Samozřejmě, že natlačení měst do nenávratných investic není fér, ale stejně tak není fér snažit se nachytat co nejvíce hříšných řidičů a plnit tak městskou kasu. Se stejnou logikou bychom se přeci měli snažit udělat podnikatelské prostředí co nejsložitější a následně i zde vybírat pokuty.
Správné řešení je prosté – stát by měl tyto investice obcím uhradit a úsekové měření vypnout úplně. Nemělo totiž nikdy vzniknout.
Jsem přesvědčen, že stát by měl regulovat jen natolik, nakolik je to nezbytně nutné. Omezení dálniční rychlosti na 130 km/h je regulací zbytečnou a její vymáhání rovněž. Dálnice jsou totiž přes vysokou rychlost nejbezpečnějším typem komunikace.
V roce 2024 zemřelo na českých dálnicích 33 lidí, celkem bylo při dopravních nehodách usmrceno 438 osob. To je nejméně od roku 1969, kdy jsou policejní statistiky vedeny. Počet mrtvých i zraněných na českých silnicích klesá trendově od přelomu tisíciletí. Vliv má kombinace faktorů od kvality vozidel po kvalitu dopravní infrastruktury, kde rozvoj dálniční sítě hraje významnou roli.
D4 je dobře postavenou a provozem méně zatíženou dálnicí, na které je rychlost 160 km/h docela příjemná s výjimkou několika ostřejších zatáček. V Česku jsme po letech diskusí došli k navyšování maximální povolené rychlosti na vybraných úsecích dálnic na 150 km/h. Spíše bychom se měli zamyslet nad tím, zda koncept rychlostního limitu pro dálnice úplně neopustit.
V Německu žádný rychlostní limit pro dálnici nemají, pracují pouze s doporučenou rychlostí 130 km/h a nijak se to negativně neprojevuje na počtu nehod. Porovnávat vztah rychlostního limitu a počtu nehod není žádný med, protože rychlostní limity jsou stabilní, vozové parky různě kvalitní a v neposlední řadě německá dálnice je pořád o parník lepší než česká. Polská zase horší.
O hlubší analýzu se pokusil student Konstantin Zanikov v rámci své diplomové práce a došel ke zjištění, že rychlostní limity mají statisticky významný vliv na nehodovost v obcích, u silnic kromě dálnic zhruba poloviční a na dálnicích ani jeden ze dvou použitých modelů žádný vztah neprokázal.
Rychlostní limity u nás pocházejí z 90 let, z doby úplně jiné kvality vozového parku. Především si musíme uvědomit, že bezpečnost jízdy nelze zajistit nařízením čísla na tachometru. Ta vyplývá z kombinace celé řady objektivních i subjektivních faktorů, které musí řidič správně vyhodnotit. Stav silnice, provoz, stav vlastního auta, počasí, stav vlastních zkušeností, fyzický stav atd.
Proto by měl každý jet zejména tak, jak je mu příjemné a cítil se bezpečně on i ostatní účastníci silničního provozu. Komu vadí, pokud někdo prosviští prázdnou dálnicí rychlostí 160 km/h?
Pokud rychlostní limity na dálnici zrušíme, není pravděpodobné, že by se to propsalo do zvýšené nehodovosti. Naopak ta bude pokračovat ve stávajícím trendu poklesu s tím, jak přibývají dálnice a lepší dopravně-technická opatření na silničních komunikacích. Naučme se pracovat s doporučenými rychlostmi místo rychlostního limitu a neregulujme více, než je nezbytně nutné.
-----------------
Zdroje:
Diplomová práce Konstantina Zanikova Vliv rychlostních limitů na nehodovost na silnicích https://vskp.vse.cz/77145
